Je dobré vědět, že i v nejistých pokrizových časech jsou jistoty, na které se lze spolehnout. Jednou z těch nejpevnějších je Jaroslaw Kaczyński, vůdce polské konzervativní opozice, která nedělní výhrou v doplňovacích senátorských volbách na jihovýchodě Polska zahájila návrat k moci.

Kaczyńského strana Právo a spravedlnost dohnala v průzkumech popularity vládní Občanskou platformu Donalda Tuska. Ekonomické fórum v jihopolské Krynici minulý týden ukázalo, jak moc kdysi v polské politice neohrožený Tusk oslabil a jak se nyní Kaczyňski cítí silný.

Tuhle změnu pocítilo celé Polsko i zahraniční investoři, protože její nejviditelnější součástí bylo vyhlášení vládního programu na reformu patnáct let starého důchodového systému, která by mohla vést až k zániku druhého pilíře. I když Tusk na fóru vystoupil o den dříve než Kaczyński, bylo to vlastně dohánění šéfa konzervativců, který dal předtím rozhovor největšímu ekonomickému deníku v Polsku. Kaczyński, milovník silného státu a regulací, jako vždy podnikatele spíš urazil a při samotném vystoupení v Krynici plédoval za zvýšení minimální mzdy nebo vyšší daně z finančních transakcí. Ve stejnou hodinu se ho ale Tusk snažil „mediálně vymazat“ právě oznámením o reformě druhého pilíře, tedy otevřených penzijních fondů (OFE).

Nejde o to, že by Kaczyński donutil Tuska reformovat OFE. Jejich konstrukce od počátku slibovala nemožné: zajistit Polákům „důchody pod palmami“, jak tvrdily dobové reklamy, a zároveň rozvíjet domácí finanční trh. Ale způsob oznámení a tanečky kolem toho, kdo co v Krynici řekne dříve, svědčí o tom, jak nejistý je nyní premiér, který odchody poslanců z vlastní strany (naposledy včera vlivný exministr Jaroslaw Gowin) ztrácí většinu v parlamentu, a jak roste odhodlání Kaczyńského za dva roky volby vyhrát.

Právě „reforma reformy“ důchodového systému se stala dobrý terčem pro kritiky Tuskovy vlády. Kaczyński dosud nedisponoval silným ekonomickým týmem, ale kroucení hlav renomovaných ekonomů v Krynici plus reakce veřejnosti na oznámené změny naznačují, že by opozice má i v tomto oboru šanci.

Co se tedy s důchodovými fondy stalo a co Poláky čeká?

Celá změna má jeden cíl: zachránit veřejné finance. Dluh veřejných rozpočtů klesne po reformě OFE ze současných 55 procent HDP na 47 procent. Z rychlého průzkumu, který včera publikoval list Rzeczpospolita, vyplývá, že každému druhému Polákovi se změna nelíbí.

Poláci mají tři měsíce na to, aby se rozhodli, zda v OFE, které nesmějí nakupovat státní dluhopisy, aby nezvyšovaly zadlužení, zůstanou i nadále za změněných podmínek. Analytici think tanku PolitykaInsight spočítali, že v OFE, tedy v druhém pilíři, musí zůstat nejméně 39% současných spořitelů, aby fondy měly dost kapitálu na poplatky, přiměřený zisk a navíc dost peněz, které musí každý rok odvést do státního systému ZUS (prvního pilíře).

Každý rok musí OFE převést do ZUS peníze pro důchodce, kteří půjdou deset let poté do důchodu. Je to automatický systém, který nehledí na aktuální kurzy a situaci na trhu, takže budoucí důchodce může dostat podstatně méně peněz z OFE do ZUS.

Nově regulované fondy se stanou nebezpečným investičním nástrojem, protože z nich vláda vyjmula ten nejbezpečnější prvek, tedy investice do státních dluhopisů.

Vláda se navíc nevyhne sporům na úrovni Evropské unie s majiteli penzijních fondů, což jsou většinou velké nadnárodní finanční firmy.

Celé polské domácí finančnictví se minulý týden otřáslo. Za první dva dny po ohlášení reformy důchodového systému spadl klíčový index varšavské burzy o 7 procent v době, kdy ostatní evropské burzy rostly. O tolik se nepropadl ani hlavní index budapešťské burzy poté, co v roce 2011 vláda Viktora Orbána oznámila mnohem drastičtější likvidaci druhého piliře důchodového systému.

Ekonomové a burzovní analytici se jen dohadují, jak silný bude efekt na chování zahraničních investorů. Je ale jisté, že na varšavské burze bude nyní méně peněz, protože i fondy se budou snažit více rozložit riziko a měnit svá portfolia. Zmenší se možnosti pro primární emise akcií a privatizaci státních firem na burze, což byl jeden z hlavních nástrojů polské vlády při prodeji státních firem.

A Kaczyński, který si libuje ve vyšetřování různých protipolských spiknutí a hledání domácích i vnějších nepřátel, pokračuje v ofenzívě. „Záležitost s OFE, to je největší podvod v Polsku po roce 1989,“ řekl o víkendu stanici RMF FM s odkazem na nesplněné sliby budoucím důchodcům. Na tohle polští voliči slyší.