Dvě třetiny Lotyšů nejsou podle průzkumu zveřejněného minulý týden v největším deníku Diena přesvědčeny, že hospodářská krize skončila. Přitom jejich země trhá rekordy v růstu HDP. Ten loňský byl 5,6 %, nejvíce v Evropské unii.

Pohled na realitu třetí nejchudší členské země EU a pohled na makroekonomická čísla jako by tvořily dva odlišné světy. Přitom se týkají země, kterou evropští politici a ekonomové dávají za příklad úspěšného zvládnutí krize. Odměnou by pak mělo být členství v eurozóně, o které lotyšská vláda a parlament oficiálně požádaly letos v únoru a které budou Evropská unie a Evropská centrální banka definitivně posuzovat v červnu.

Maastrichtská kritéria lotyšská ekonomika splňuje. Dluh veřejných financí je 45 %, rozpočtový deficit 1,9 %. Inflace je kolem jednoho procenta, ale po zkušenosti se vstupem Estonska se při příjetí Lotyšska do eurozóny očekává její nárůst. Lotyšské firmy i domácnosti už stejně počítají v eurech. Osmdesát procent všech půjček je denominováno ve společné evropské měně.

Samotní Lotyši jsou opatrní. V průzkumech je pro vstup do eurozóny jen třetina dotázaných. Lotyši se obávají hlavně zvyšování cen po zavedení eura v situaci, kdy podle dvou třetin z nich každý měsíc pečlivě plánují své výdaje a musejí omezovat nákupy předmětů dlouhodobé spotřeby i bot a oblečení. Po Bulharsku a Rumunsku je Lotyšsko třetí nejchudší člen EU a nezaměstnanost, i když spadla z 22 % v nejhorším krizovém roce 2009, je stále vysoká, 10,9 %

Jiný názor mají třeba zahraniční investoři a podnikatelé. Z nedávného průzkumu Německo-pobaltské obchodní komory vyplynulo, že 91 % německých firem působících v Pobaltí podporuje jak zavedení eura v Lotyšsku od 1. ledna 2014, tak i plánovaný vstup Litvy do eurozóny o rok později. Německé firmy očekávají hlavně snížení kurzového rizika, zjednodušení účetních procedur a omezení transakčních nákladů. I když ze tří pobaltských zemí vychází v očích německých investorů Lotyšsko nejhůře, oproti loňsku se o třetinu snížil poměr těch, kteří očekávají horší vývoj.

Co je tedy onen nejzásadnější argument ve prospěch lotyšského vstupu do eurozóny? Pro všechny tři pobaltské státy je to především geopolitický, nikoli ekonomický cíl.

Nejvýraznější obavu z lotyšského vstupu do eurozóny dosud vyjadřovali Francouzi, kteří se báli, že Lotyšsko se může stát druhým Kyprem kvůli tomu, že jeho banky jsou oblíbené mezi bohatými klienty z bývalého Sovětského svazu. Lotyšsko je prostě takovým východním Švýcarskem.

Premiér Valdis Dombrovskis musel předminulý týden v Paříži hodně vysvětlovat pravidla lotyšského bankovního dozoru a rozptylovat obavy. To dělají ostatně nyní všichni lotyšští vládní představitelé. Guvernér Lotyšské národní banky Ilmars Rimševičs v projevu ve Washingtonu řekl, že jen čtvrtinu úložek v lotyšských bankách vlastní „nerezidenti“, tedy obyvatelé a firmy ze zahraničí, a že ze samotného Kypru do Lotyšska odteklo v prvním čtvrtletí 2013 jen zhruba sto milionů eur ze tří miliard, které z kyperských bank odešly.

Vstupem do eurozóny, tedy potřebou držet pevný kurz lotyšského latu k euru, zavedeným v roce 2005, Dombrovskis i Rimševičs omlouvali rozsáhlá úsporná opatření shrnutá pod pojem vnitřní devalvace. Jejich tvrdost nakonec Rize vyčetl i Mezinárodní měnový fond, který na lotyšské reformy dohlížel, protože země měla od roku 2008 sedmimiliardovou záchrannou půjčku. Tu ale loni na podzim předčasně splatila.

Tvrdá opatření, jako je snížení platů ve státní sféře až o 30 %, zavírání škol i nemocnic, dokázala většina Lotyšů pochopit a většinou i akceptovat právě z jednoho prostého důvodu: že konečným cílem bude geopolitické odpoutání od Ruska, které od vyhlášení nezávislosti v roce 1918 bylo pro Lotyše vším možným, jenom ne přívětivým sousedem. Dvojí okupace a druhá světová válka připravily zemi o třetinu obyvatel, kteří uprchli nebo byli zabiti. V zemi naopak sovětský režim usídlil tisíce přistěhovalců, takže Rusové nyní tvoří zhruba třetinu obyvatel země koncentrovanou především v hlavním městě.

Rusko je samozřejmě hlavním obchodním partnerem Lotyšska. Ale předpoklad, že s členem eurozóny bude Moskva (a vlastně kdokoli jiný) jednat přece jen poněkud jinak, je z pohledu malého státu s otevřenou ekonomikou legitimní. Navíc vstupem do eurozóny lotyšské úsilí o cestu na Západ nekončí. Příští rok by se mohlo stát členem OECD, organizace sdružující nejvyspělejší světové ekonomiky.