Den poté, co se Evropa snažila pochopit, že klienti kyperských bank se budou muset spolupodílet na záchraně ostrovní ekonomiky prostřednictvím zvláštní daně, napsal lotyšský premiér Valdis Dombrovskis na twitteru: „Lotyšsko nebude soutěžit o úspory odtékající z Kypru. Lotyšsko považuje byznys s úsporami zahraničních občanů za rizikový a má jej tvrdě regulovaný.“

Lotyšsko se vzpamatovává z nejhlubšího propadu HDP mezi členskými státy EU v krizi v roce 2009. Loni mělo naopak nejvyšší růst HDP a předčasně splatilo záchrannou půjčku z roku 2009. Teď míří do eurozóny a mezi lotyšskými politiky vzrostla obava, aby Lotyšsko, známé díky ruské menšině a aktivním bankám jako Švýcarsko postsovětského prostoru, nedostalo nálepku Kypru číslo dvě. Mohlo by se totiž zdát, že nyní bude logickou volbou pro ruské klienty, hledající bezpečný přístav pro své peníze uvnitř eurozóny. Podíl depozitů ruských klientů z kyperských 68 miliard je totiž více než polovina.

Jednou z příčin lotyšské krize byl obrovský nárůst dluhové bubliny, v čemž měl do roku 2009 roli i bankovní sektor. V současné době je mají v Lotyšsku uloženo zahraniční klienti (non-residents) zhruba 10 miliard eur, což je kolem šedesáti procent všech depozit, podobně jako ve Švýcarsku. Během krize a reforem po roce 2009 ale podíl bankovnictví na lotyšské ekonomice klesl a také se zvýšila kontrola. I přesto někteří ruští klienti kyperských bank v rozhovorech s médii uvádějí, že je už oslovili bankéři i z Lotyšska s nabídkou služeb. Dlužno podotknout, že privátní ruskou klientelu obhospodařují především menší banky s malým počtem bohatých klientů tvořící 20% lotyšského bankovnictví, které se nebojí jít do většího rizika. Zbytek, 80% lotyšského bankovního sektoru, ovládají velké skandinávské banky.

Podle neoficiálních informací lotyšských bankéřů už v průběhu předcházejících měsíců bylo několik transakcí z Kypru zamítnuto kvůli pravidlům proti praní špinavých peněz. „Není důvod očekávat v blízkých dnech velký příliv kapitálu neznámého původu kvůli vysokým požadavkům na kontrolu zahraničních vkladatelů,“ řekl Kristaps Zakulis, šéf lotyšského bankovního regulačního úřadu FCMC. „Další důvod, proč Lotyšsko nemůže být druhým Kyprem, je rozdílná velikost sektoru finančních služeb. Na Kypru tvoří 40% HDP, v Lotyšsku 3,5%.“

Podobný názor má i Peteris Strautins, analytik lotyšské banky DNB. „Nějaký příliv bude, ale ne moc velký. Velké částky přišly před pár lety, když se začaly problémy Kypru objevovat, ale hodně peněz tam zůstalo i přes viditelné riziko – a nebylo to bezdůvodně,“ řekl Strautins s odkazem na zpřísněnou domácí regulaci proti praní špinavých peněz.

Podíl peněz od „nerezidentů“ v Lotyšsku přesto v posledních letech rostl. Země se po drastických škrtech a reformách má 1. ledna 2014 stát členem eurozóny. I když v poslední době méně zdůrazňuje roli svého finančního sektoru, tak jako člen EU je pro rusky mluvící klientelu velmi atraktivní. Premiér Dombrovskis přesto považoval za nutné ve víkendovém rozhovoru pro list Die Welt uvést, že nečeká odliv peněz poté, co vkladatelé znejistěli po zavedení speciální daně na Kypru.

V očích ruských střadatelů i oligarchů ale nepochybně role Lotyšska jako finančího mostu do Evropské unie vzroste. „Až vstoupí do eurozóny, tak bude Lotyšsko spíš členem tvrdého jádra než středomořský problematický případ,“ řekl agentuře Bloomberg Joakim Helenius, šéf investiční banky Trigon Capital z Tallinnu.

Pokud tedy kyperská krize má v těchto dnech už nějaké vítěze, Lotyšsko se mezi ně může zařadit.