Jeden ze čtyř polských mobilních operátorů, Plus, začíná nabízet jako první v Polsku telefony, které používají k datovým přenosům technologii LTE. Ta v tuto chvíli pokrývá polovinu obyvatel Polska a Puls, který patří druhému nejbohatšímu Polákovi Zygmuntu Solorzovi-Žakovi, tak chce předhonit své konkurenty. Ostatní totiž v nabídce telefony s touto technologií nemají. Zatím.

Podle listu Dziennik Gazeta Prawna půjde nejprve o dražší telefony a v druhé polovině roku příjdou i levnější modely. Už nyní je lze spolu s balíčky tarifů pořídit docela levně, což analytici označují za příznak toho, že se neprodávají tak dobře. Například Samsung Galaxy SII či Lumia 820 lze pořídit za jeden zlotý (šest korun) s měsíční platbou 159 zlotých (954 Kč) a 179 zlotých (1074Kč) měsíčně, ale v akcích a nejlevnějších balíčcích LTE připojení klesá až na deset zlotých (60 Kč) měsíčně. Ale konkurence nespí. Až na konci února skončí aukce o kmitočet 1800Mhz, do hry vejdou další operátoři.

Technologie LTE sice stále spadá do standardu 3G, ale je považována už opravdu vysokorychlostní internet. V Česku zatím jen probíhá aukce kmitočtů a testování, její rozšíření je daleko. Experimentálně lze LTE vyzkoušet, pokud máte příslušné zařízení, například v síti T-Mobile v Mladé Boleslavi. Jak zjistil kolega Otakar Schön, je sice rychlejší než ADSL, ale málo mobilní.

Digitální Polsko je prudce se rozvíjející oblastí. Způsobilo, že země je jistou anomálií  v prodeji hudby. Zatímco jinde zisky padají, v Polsku trh s prodejem hudebních nosičů v loňském roku vzrostl o pětinu, píše ekonomický list Rzeczpospolita.

EMI Music Polska měla například příjmy 344 milionů zlotých, zatímco o rok dříve to bylo 300 milionů. Poláci mají rádi svoji domáci hudbu, nejprodávanější deskou loňského roku byla "Lovecká" písničkáře a kabaretiéra Artura Andruse. Z první desítky nejprodávanějších nosičů v Polsku jsou jen dva zahraniční.

Co je ale ještě zajímavější, motorem růstu je digitální prodej hudby. Loni poprvé v Polsku fungovala virtuální prodejna iTunes a otevřely další čtyři internetové prodejny hudby. EMI v roce 2011 trh s digitální hudbou oceňovala na 24 milionů zlotých (144 milionů Kč), loni už byla jeho hodnota 44 milionů zlotých (264 milion Kč). Příští týden otevírá polský obchod další velký mezinárodní hráč Spotify. A trh dále rychle roste, v roce 2016 už má podle studie poradenské firmy PwC být digitální větší než trh s klasickými nosiči.

Digitální Polsko má tedy budoucnost. Pokud by někdo chtěl namítat, že je to vše jen virtuální realita, tak tu pro něj mám zajímavost z byznysového serveru Wyborcza.biz, která se týká základů veškeré ekonomiky - a tím je energie. Polsko, jak známo, má pravděpodobně velké zásoby břidličného plynu a na rozdíl od ostatních evropských zemí se rozhodlo je prozkoumat a začít těžit, aby se zbavilo závislosti na Rusku. Inspirací je revoluce, kterou způsobil břidličný plyn v USA a která snížila nejen ceny plynu, ale i ropy a umožnila návrat například některých odvětví chemického průmyslu do USA.

Počáteční nadšení ovšem vystřídaly pochybnosti a v některých místech, kde se začalo se zkušebními vrty, i menší protesty obyvatel. Geologové se na východě země, v okolí Lublinu, kde se očekává úplné "břidličné Eldorado" tedy rozhodli oslovit ty, na které většina venkovských obyvatel Polska dá nejvíc - místní faráře.

Za peníze z fondu na ochranu přírody budou po dohodě se Sdružením mladých Lublinské arcidiecéze školení mladí lidé, budou se vyrábět televizní a rozhlasové spoty, které mají rozptýlit obavy místních například z nebezpečí znečištění podzemních vod, které je podle geologů málo pravděpodobné, protože horizontální vrty (neboli fracking) se odehrávají dost hluboko a od vrstvy s pitnou vodou jsou odděleny neprodyšnou skálou.

Průmyslová těžba břidličného plynu je v Polsku ovšem ještě daleko, první reálné výsledky průzkumných vrtů budou známy nejdřív v roce 2014.