Šeptanda o zdražení a prodloužení největšího investičního projektu na Slovensku doznala konkrétní podoby. Dostavba třetího a čtvrtého bloku slovenské jaderné elektrárny Mochovce se zdraží. Z původní odhadované ceny 1,8 miliard eur jsou podle nejnovějšího odhadu miliardy tři. A jak píší naše sesterské slovenské Hospodárské noviny, posunul se i termín dokončení na z let 2012 a 2013 na léta 2014 a 2015.

Mochovce patří firmě Slovenské elektrárne, kterou vlastní italská firma Enel. "Slovenské elektrárně stále kryjí náklady ze svých vlastních zdrojů bez toho, aby žádali nějaké finance od vlády či aby žádali o státní formy pomoci," řekl listu ředitel elektráren Paolo Ruzzini. Stát, který má ve firmě Slovenské elektrárně podíl 34% a Enel by se měli během několika týdnů dohodnout, jak zaplatit dostavbu bloků.

Jako by společeným rysem velkých investičních projektů ve střední Evropě byla nejistota. Platí to i v Maďarsku, kde chtěla konzervativní vláda Viktora Orbána nabourat trh tří mobilních telefonních operátorů vstupem čtvrtého  - státního podniku MPVI Mobil Zrt. Předseda představenstva István Kalmár a výkonný ředitel Pál Schmidt v pátek ve svých funkcích skončili. Nepovedlo se jim totiž úspěšně získat frekvenci, neboť soud v září zrušil tender, který firma vyhrála s tím, že podle platných zákonů se ho nemohla zúčastnit státní firma.

Tři dosavadní firmy, vůči kterým Orbán od svého nástupu k moci aplikuje politiku co nejtvrdšího zdanění, se totiž obrátily na soud s tím, že státní firma byla ve výběrovém řízení zvýhodněna. Maďarský trh má rozdělený T-Mobile (45,69%).  Telenor (31,47%) a Vodafone (22,57%). Stát plánoval, že by vstupem operátora stlačil ceny volání. Prvními zákazníky nového operátora se měly totiž (povinně?) stát státní firmy a zaměstnanci veřejného sektoru.

Tři dosavadní operátoři tak získaly čas se připravit na příchod konkurence, i když je zářijové rozhodnutí přípravilo i o další frekvence, neboť soud zrušil celý tendr. Ale kromě toho, že pokud do února nejvyšší soud nerozhodne jinak, tak bude muset být nový tendr a operátor si musí postavit síť.

Nejistotou trpí i Poláci, kteří se budou postupně zbavovat mincí s nejmenší hodnotou - jedno a dvougrošových. Oficiálně podobně jako v Česku se mají mince s nejnižší hodnotou stahovat kvůli tomu, že jsou drahé na výrobu, ale polská média píší, že jde hlavně o boj proti rostoucí inflaci, která dělá poslední rok polské ekonomice problémy.

Polská národní banka minulý týden představila nové předpisy, podle nichž by měli obchodníci po roce 2015 zaokrouhlovat ceny, které nyní končí oblíbenou číslovkou ,99. Základní pravidlo pro hotovostní platby bude: pokud cena se bude končit na 1,2,6 či 7, zaokrouhlovat se bude dolů, pokud bude cena končit na 3,4,8 či 9, tak se zaokrouhlí nahoru.

Poláci už podle svého zvyku pružně zareagovali a podle listu Rzeczpospolita začali nosit do šestnácti poboček nárobní banky po celé zemi pytle s drobnými. V oběhu je v Polsku 6,9 miliard jedno a dvougrošových mincí, což je 53 procent všech kovových mincí.