Kolem polského břidličného plynu se začíná odvíjet řada bizarností, které odrážejí tvrdý boj o tuto surovinu. Znalci tuto situaci předpovídali kvůli odporu ruského Gazpromu už před dvěma lety, když se objevily první zprávy o možných velkých zásobách v Polsku.

Zatím poslední podivuhodnost se odehrála ve středu večer při televizní debatě na zpravodajském veřejnoprávním kanálu TVP Info. Ministr státního pokladu Mikolaj Budzanowski, pod něhož patří státní firmy, které se podílejí na průzkumu a případné těžbě břidličného plynu, se tam při debatě s ekology napil tekutiny, kterou firmy používají pro fracking, což je metoda vstřikování směsi vody a chemikálií pod obrovským tlakem do břidlic, aby se tak uvolnil v nich uchovávaný plyn.

Ministr chtěl demonstrovat nízkou míru hrozby případné těžby břidličných plynů pro životní prostřední. Nutno podotknout, že odpor ze strrany ekologů vůči břidličnému plynu v Polsku zatím nebyl nejsilnější, protože stále převládá pocit, že vlastní těžba plynu může Polsko učinit nezávislým na letitém nepříteli – Rusku.

S geopolitikou souvisí prohlášení senátora a expremiéra Wlodzimierze Cimoszewicze (bývalého čelného představitele komunistické mládežnické organizace) z poloviny října, že za původním americkým optimistickým odhadem zásob polského břidličného plynu ve výši 5,3 biliónů metrů krychlových je chyba polské sekretářky s umístěním desetinné čárky při přepisu závěrů starých geologických šetření, z nichž Američané vycházeli. Pokud by to byla pravda, udělal by hlupáky nejen z celé současné polské politické reprezentace, ale i z desítek zahraničních firem, které dostaly koncese na průzkum v Polsku.

Polští vládní politici nechali Cimoszewiczovo vyjádření v zásadě bez komentáře, už to svědčí o jeho bizarnosti. Expremiér se odvolal na vyjádření profesora Varšavské univerzity Krzysztofa Szamalka, který sám později musel Cimoszewiczovo vyjádření o chybě sekretářky mírnit například v rozhovoru pro list Rzeczpospolita tvrzením, že podle něho Američané prostě při svých výpočtech vzali jako základy ty nejoptimističtější odhady všech parametrů a vyšlo jim z toho ono zajímavé číslo.

Není přitom bez zajímavosti, že Cimoszewicz byl premiérem v polovině devadesátých let, kdy polská vláda podepsala s ruským Gazpromem „kontrakt století“ na dodávky plynu do roku 2022 za fixní vysoké ceny a za předpokladu růstu spotřeby plynu v Polsku na roční objem 22 až 27 miliard metrů krychlových. V roce 2010 byla ale roční polská spotřeba 14,4 miliard. A profesor Szamalek byl členem odborné komise, která na přípravu kontraktu dohlížela.

První polský odhad zásob břidličného plynu oznámil letos Státní geologický institut, podle jehož nejoptimističtějšího odhadu by Polsko mohlo mít 1,9 bilionů metrů krychlových, a nejpravděpodobněji jich má od 345 do 768 miliard. To by při dnešní spotřebě stačilo Polsku až na padesát let.

Profesor Szamalek má ovšem pravdu, že média i polští politici rozpoutali kolem břidličného plynu hysterii, kterou se už teď snaží sami poněkud mírnit. Po celém Polsku vznikají desítky zkušebních vrtů, na některých místech už se dokonce plánuje, že z nich bude zatím zkušebně plyn odváděn do místních topných sítí. Ale reálné výsledky a s nimi spojené odhady zásob budou známy nejdříve příští rok na jaře.

Dalším zajímavým faktem spojeným s Cimoszewiczovým prohlášením bylo jeho načasování v týdnu, kdy parlament schvaloval po dlouhé a náročné přípravě zákon o těžbě uhlovodíků, který dává právní rámec budoucí těžbě a hlavně jejímu zdanění, což je především pro zahraniční investory vedle výsledků zkušebních vrtů hlavní faktor, podle něhož se budou rozhodovat.

Daně budou dvě, jedna bude pětiprocentní royalty, druhá bude ve výši 25% z dodatečných finančních toků. Podle prvních právních analýz se zdá, že by toto zdanění mohlo vést k tomu, že se budou vytěžovat jen ty nejlepší zdroje, protože těžba z náročnějších vrtů by se mohla příliš prodražit.

Jistým zpochybněním budoucnosti břidličného plynu v Polsku by také mohla být plánovaná stavba první polské jaderné elektrárny, protože se stále více diskutuje o tom, že Polsko na oba projekty nebude mít dost peněz. A plyn je v tuto chvíli dál, vláda už například vypsala soutěž na vědecké projekty směřující k vylepšení současné těžební technologie, která přišla z USA. Chce tak evidentně vybudovat vlastní polskou kapacitu. Zatím na tyto vědecké projekty vyčlenila v přepočtu šest miliard korun.

Ruský Gazprom má tedy pořád důvody dělat v Polsku všechno možné, aby budoucí těžbu břidličného plynu, který už obrátil vzhůru nohama americký trh, co nejvíc oddálil či znepříjemnil. A čas pracuje proti němu. Monopolní ruský vývozce plynu v pátek oznámil, že ve druhém čtvrtletí jeho zisk klesl o polovinu, hlavně proto, že musel vrátit čtyři miliardy dolarů evropským zákazníkům, kteří si stěžovali, že mají příliš vysokou cenu.