Každý, kdo stál někdy v poslední době na hranicích mezi Polskem a Ukrajinou nebo Polskem a Běloruskem, si toho musel všimnout. Z východu míří do Polska za levnými nákupy tisíce aut. Na východ jich jezdí o poznání méně pro benzín, alkohol a sladkosti. Malým obchodníkům se v Polsku přezdívá mravenci. Právě oni podle polského statistického úřadu GUS zvyšují polský vývoz na východ o čtvrtinu.

Do třiceti kilometrů od schengenské hranice s Ukrajinou funguje malý pohraniční styk, který ulehčuje přechod, jež je jinak hlavně způsobem chování celníků a policistů návratem do starých dobrých dob socialismu. Časté návštěvy a nákupy „mravenců“ jsou jedním z motorů zdejšího hospodářství. List Gazeta Wyborcza dokonce napsal, že v pásu u hranice bují stavby obchodních center a je tu čím dál víc firem se zahraniční účastí. Pro představu, loni východní „mravenci“ nechali podle GUS v Polsku 5 miliard zlotých (31 mld Kč), v prvním půlroce letošního roku 3,3 miliardy.

Česká republika nemá fyzickou vnější hranici společného schengenského prostoru. Soudě podle zpráv, jako je tato z Polska, tím o hodně přichází. Nemusí budovat ochranu hranic, nemusí zaměstnávat tisíce celníků a policistů, nemusí honit ty, kteří se snaží hranici překročit ve snaze najít lepší život. Tragédie jako je čtyři roky starý případ čečenské utečenkyně, které při přechodu ukrajinsko-polských hranic zemřely tři dcery zimou a vyčerpáním proto, že je „průvodci“ nechali bez ochrany a zakázali jim vzít víc oblečení nebo sirky, se v Česku nemůže stát.

Konec sarkasmu a ironie. Až příliš často to vypadá, že česká (zahraniční) politika se neumí dívat na východ jinak než buď vyděšeně až nepřátelsky, nebo podlézavě. Čechům chybí znalosti a rozlišovací škála, i když oficiálně podporujeme běloruskou opozici a jsme spoluautory projektu Východního parnerství, unijní vábničky pro státy, které se v nejbližší době členy EU stát nemohou, ale tvoří přirozené nárazníkové pásmo mezi Bruselem (Prahou) a Moskvou.

Historky z schengenských hranic mohou být přitom velmi poučné a znalost  by rozšířila škálu nazírání problémů východu. To by bylo vhodné zejména u země, která si svojí pasivitiou a nevypočitatelností vysloužila v Bruselu přezdívku „černý pasažér“.

Tak třeba Rumuni splnili všechny technické požadavky na ochranu vnější hranice EU, která je druhá nejdelší v Evropě. Ale Brusel jim ve vstupu do Schengenu stále brání s poukazem na rozšířenou korupci a nefunkční justici. Přes schengenskou hranici do Rumunska ale čas od času jezdí maďarší politici a s odkazem na různé události a osoby vyvolávají duchy z minulosti: Jako třeba když se předseda maďarského parlamentu László Kövér účastnil vzpomínky na fašistického spisovatele Józefa Nyiröa (narozeného v dnešním Rumunsku). Poslední velká kontroverze se týká videa, na němž údajní členové domobrany maďarské menšiny z Rumunska trénují střelbu, aby se připravili na osvobození.

To veselejší to mají s východní hranicí na Slovensku, kde je úzký pás 97 kilometrů zdrojem různých technických inovací. V roce 2009 vyvolalo velkou kontroverzi, když slovenští celníci nainstalovali na projíždějící nákladní vlaky obrovský scanner, který by jim umožnil odhalovat ve vlacích uprchlíky nebo pašované zboží. Ukrajincům se přes měsíc dařilo s odkazem na zdravotní škodlivost pro strojvůdce scanner držet nefunkční a pašování vesele pokračovalo. Až expertíza zahraničních odborníků prokázala nesmyslnost tohoto argumentu.

Nejnovějším objevem jsou pašerácké podzemní chodby pod hranicemi. Policie našla jeden tunel v červenci, v němž byla dokonce nainstalována malá železnice. A od minulého týdne zkoumají ukrajinští a slovenští policisté propadliny v hraniční obci Velké Slemence, protože se objevilo podezření, že pod hranicí nedaleko oficiálního přechodu a celnice, vede další tunel, na ukrajinské straně ústící v obchodním domě s příznačným názvem Evropa. „Jde určitě o organizovanou skupinu, která podobné tunely kopala i pod dalšími schengenskými hranicemi,“ řekl televizi Markíza slovenský policejní ředitel Tibor Gašpar.

Člověk lituje, že takové historky v Česku nemáme a musíme se spokojit s předraženým tunelem Blanka či vytunelovaným pražský dopravním podnikem.