Polsko bylo obvykle před volbami zemí přelepenou billboardy s tvářemi politiků, kteří na vás ještě k tomu vyskakovali z novinových i televizních reklam. Letos, kdy se hlasuje už 9. října, tomu poprvé tak není kvůli nové úpravě volebního zákona, který omezuje komerční politickou reklamu v rozhlase a v televizích. Stranám i jednotlivým kandidátům tak nezbývá než přidělený čas ve veřejnoprávní televizi a kreativita buď vlastní nebo najatých profesionálů. Ve větší míře než doposud politici využívají internet.

Nepsaným vítězem je zatím kandidát na senátora Polské lidové strany Jacek Soska, kterému k titulním stranám a zájmu novinářů dopomohlo stádo ovcí. Registrovaný rolník se letos rozhodl získat unijní dotace na spásání trávy na louce uprostřed Krakova. Už předtím mu město v rámci propagace města dalo svolení dovést stádo ovcí pod historický hlad Wawel. Budoucí senátor tak zabil dvě mouchy jednou ranou: Média jsou plná diskusí, zda stádo ovcí patří do centra polské kulturní metropole (Nepatří, zní unisono hlas Krakovanů, kteří přišli o oblíbené místo procházek a pikniků) a zda je možné na louku pobírat unijní zemědělské dotace (Je to možné, praví Soska, zatímco představitelé města se diví, že na to nepřišli sami).

Polská národovecká pravice byla před pár měsíci zděšena tím, že největší konzervativní deník Rzeczpospolita ovládne podnikatel Grzegorz Hajdarowicz, známý spíše jako liberál a stoupenec vládnoucí Občanské platformy. Měsíc před volbami proto začal vycházet nový papírový deník „Gazeta Polska Codziennie“, denní verze známého konzervativního týdeníku „Gazeta Polska“. Ten se stal populární poněkud šílenými spikleneckými teoriemi kolem loňské havárie prezidentského speciálu ve Smolensku („Kolem letiště Rusové naschvál udělali umělou mlhu.“), ztrojnásobil svůj prodaný náklad a nyní se vrhl do nejistého deníkového podnikání.

Vzhledem k tomu, že dlouhodobě náklady polských deníků klesají, je politický podtext jasný. Má jít o „politicko-drbací tabloid“. Základem čtenářů mají být fotbaloví fanoušci, proti nimž od jara vede kvůli jejich brutalitě na stadionech „válku“ vláda Donalda Tuska. Jedním z komentátorů listu má být i proslulý vůdce fanoušků Legie Varšava „Staruch“, toho času pobývající ve vazbě. Šéfová politického oddělení listu je zase stíhána za korupci. Většina polské společnosti je sice unavena neustálým omíláním tématu smolenské katastrofy už trochu unavena, ale novým spikleneckým teoriím jako tématu k hovoru se nebrání skoro nikdo. Většinou hlavně pro zábavu.

Financování stran a hlavně voleb je v Polsku velmi dobře regulováno a porušení se tvrdě trestá. Zatímco strany dostávají štědré dotace od státu, na letošní volby podle odhadu týdeníku Bloomberg Businessweek Polska půjdou především peníze, které strany dostaly od fyzických osob, což je kromě státních dotací jediný další možný zdroj volebních financí. Výše jednoho daru může být maximálně patnáctinásobkem nejnižší mzdy. Letos tedy od jednoho člověka může polská strana, která uspěla s registrací k volbám, což také není lehký proces, získat maximálně 20 790 zlotých (cca 129 000 tisíc Kč). Tolik tedy musí straně zaplatit každý kandidát na poslance, pravděpodobně jeho žena i známí.

Prozatím probíhá předvolební kampaň podle očekávání, čili spíše nudně. Jisté překvapení tak může být fakt, že premiér Donald Tusk, který má lepší image než výkon vlády, v předvolebním klipu připouští, že „ne všechno jde tak rychle, jak chci“. A jeho hlavní protivník, konzervativec Jaroslaw Kaczyński se nečekaně obklopil mládím. Dvaceti až třicetiletým dívkám, které letos Kaczyńského doprovázejí v klipech i na stranických shromážděních a které jsou na volitelných místech kandidátek, se začalo říkat „andílci“. „Nejsou to jen ozdoby, jsou velmi inteligentní,“ hájí je v týdeníku Wprost jeden ze stranických stratégů. Vzhledem k tomu, že ve straně rozhoduje výlučně a jen právě Kaczyński, je to vlastně jedno.