Kurs švýcarského franku je jedním z nejsledovanějších čísel v Polsku. Sedm set tisíc rodin má totiž v této měně uzavřenou hypotéku a kvůli růstu kurzu v posledních dvou letech splácí mnohem více, než je reálná hodnota jejich bytů a domů. Banky využívají možnosti určovat si kurs pro splácení hypoték a vydělávají podle některých odhadů až miliardu zlotých (cca šest miliard korun) ročně jen na kurzových rozdílech. 

To se má od září změnit. V pátek polský Sejm schválil zákon, podle něhož mohou klienti bank splácet půjčky v měně, v níž mají uzavřenou smlouvu. Až doposud takové splácení bylo sice možné, ale pro klienty kvůli vysokým poplatkům krajně nevýhodné. 
Schválení Senátem a podpis prezidenta je považován za formalitu, potíž by nastala, kdyby se některá z bank cítila poškozena natolik, že by podala stížnost k Ústavnímu soudu. Banky se mohou bránit také zvýšením jiných poplatků, nebo marží u půjček.
Ale říjnové parlamentní volby se blíží a je třeba voličům nabízet různé úlitby. Pro změny předpisů hlasovali především poslanci vládní koalice. složené z liberálně konzervativní Občanské platformy a  oportunistické Polské lidové strany.
Hlavně bylo slyšet vicepremiéra a ministra hospodářství Waldemara Pawlaka, který se často a rád stylizuje do role obránce těch slabších. Jeho lidovci totiž balancují na hranici volitelnosti. Takže poté, co na počátku léta sympatizoval s horníky na burze privatizované firmy JSW, nyní se snažil získávat sympatie střední třídy, která se v posledních letech dostala do problémů se splácením hypoték. Přijatá norma je měkčí než ta, kterou na počátku roku navrhoval Pawlak, který chtěl bankám nařídit, aby přijímali platby klientů podle středního kurzu Polské národní banky.
Problémy se splácením totiž trvají už dva roky, od vypuknutí světové finanční krize, před níž bylo pro Poláky (ale třeba i Maďary) mnohem výhodnější brát si hypotéky a další půjčky ve švýcarských francích či v eurech.
V Polsku byly oblíbenější švýcarské franky, u kterých se teď očekává, že poroste jejich kurs ve směnárnách, protože je lidé začnou shánět. Polské finanční servery se předhánějí v radách, jak vyšší „spreads“ neboli rozdíly v kurzech obcházet.
Podobně se snažili řešit před pár měsíci problémy se splácením hypoték v Maďarsku, kde bylo v potížích se splátkami přes sto tisíc domácností. Kurs tamního forintu kolísal ještě více než kurz polského zlotého, takže konzervativní vláda premiéra Viktora Orbána banky donutila k přijetí pětibodového plánu, podle něhož částečně záruky za hypotéky přebírá stát, jenž  také nařídil zafixování kurzu forintu k franku, euru a japonskému jenu (i v této měně někteří maďarští experti splácejí hypotéky).. Půjčky v eurech budou muset být kvůli unijním regulím obnoveny, ale mohou je mít jen ti, kteří dostávají svůj plat v eurech.
Rozdíl dostanou banky doplaceny ze zvláštního účtu až po roce 2014, dokdy také (shodou okolností?) platí současná tvrdá bankovní daň a kdy se mají konat další parlamentní volby.
Zajímavé také je, že určité úlevy dostanou i ti, kteří se přestěhují do menšího bytu, aby byli schopni splácet hypotéky. Vláda strana Fidesz, která už loni snížila daně fyzickým osobám, se i nadále snaží tvářit vůči „obyčejnému Maďarovi“ přívětivě, i když podpora strany v průzkumech klesá.
Podle statistik Maďarské národní banky tvoří hypotéky v zahraničních měnách 63 procent všech maďarských hypoték. Vždyť kdo na světě v letech růstu, hojnosti a zadlužování před rokem 2008 předvídal tak rozsáhlou světovou krizi? A kdo si uvědomoval, že maďarský stát žije na dluh?