Aféra zasahující mediální impérium Australana Ruperta Murdocha se odehrává ve Velké Británii, vzoru demokratické vlády pro Evropu i svět. Odhalila, mírně řečeno, nezdravé vztahy mezi politikou a mediálním byznysem. Asi jen málokdo pochybuje o nestrannosti vyšetřovatelů a očistném vlivu aféry na britská média, která jsou také vzorem pro celý svět.

Mnohem složitější je vztah médií a politiky v postkomunistických zemích, kde je základním pocitem voličů nedůvěra v samočístící schopnost politického systému. Propletenost médií a moci, nejasné hranice toho, kdo koho ve vztahu novinářů, politiků a majitelů médií vlastně ovládá, popsal na polském příkladu novinář Bronislaw Wildstein v románu Údolí nicoty, který vyšel i v češtině. Právě Wildsteinův domovský list, konzervativní deník Rzeczpospolita, se v posledních týdnech stal terčem pozornosti: vláda, kterou deník neustále kritizuje z pravicových pozic, se rozhodla se listu zbavit a prodala kontrolní balík podnikateli Grzegorzi Hajdarowiczovi. Ten sice vlastní malý týdeník Przekrój, ale nákupem „Rzepy“ - jak se důvěrně listu říká - se vyšvihl mezi důležité osobnosti polského mediálního trhu. A konzervativci z listu pomalu balí kufry, protože Hajdarowicz má spíše liberální náhled na život a podnikání. A kromě toho si nechce znepřátelit jakoukoli vládu, což dokládá styl, jímž píší „jeho“ novináři v Przekróji.

Kromě toho se ale chystá v Polsku ještě další mediální obchod: majitelé chtějí prodat část akcií soukromé televize TVN, jejíž zakladatel a spolutvůrce současné polské mediální scény Jan Wejchert zemřel před dvěma lety. „Tohle by nedopustil,“ byl jeden z titulků polských novin minulý týden, když se spekulovalo, kdo vlastně může koupit balík akcií televize, která proslula obrovským úspěchem obdoby soutěže Star Dance a vynikající zpravodajskou stanicí TVN24.

Wejchert byl původně podnikatelem přímo v médiích, zatímco Hajdarowicz vydělal velké peníze jinde, v nemovitostech či na burze. Právě ten druhý je příkladem nového trendu ve střední Evropě, na který by mohla Murdochova aféra z Británie přitáhnout pozornost: jak si podnikatelé kupují média a jak jsou svázání s politiky. Politolog Václav Štětka z Oxfordské univerzity, který studuje situaci médií ve státech střední a východní Evropě, nazývá to, co se nyní i vlivem ekonomické krize děje, „deglobalizací médií“ v regionu.

Velcí mezinárodní hráči prodávají svoje akvizice a jedním z důvodů je i soutěž z „mediálními magnáty“, kteří zejména v balkánských zemích mají své noviny a televize nikoli jako podnikatelskou aktivitu, ale jako nástroj na politiky. „Oligarchové na Balkáně si kupují stále více média, aby měli politický vliv, nikoli kvůli vydělávání peněz. Takovou soutěž nemůžeme vydržet,“ pravil zhruba před rokem v listu Novinite Bodo Hombach, šéf balkánských operací německé skupiny WAZ, která prodala své listy v Bulharsku, Srbsku a Rumunsku. V posledně jmenované zemi je vliv místních mediálních oligarchů na politiku největší.

Média se kvůli poklesů příjmů z inzerce stávají zranitelnější vůči politickým a ekonomickým tlakům. Během krize se podle výzkumů Oxford University nejvýznamnějšími inzerenty staly buď politické strany (Rumunsko v roce 2008, česká sociální demokracie v roce 2009), nebo státní úřady (litevské ministerstvo zemědělství v roce 2009, maďarské státní úřady a státní firmy skoupily v roce 2009 čtvrtinu inzerce).

Murdochův případ je zajímavý pro střední Evropu proto, že většina místních magnátů si vybrala právě jeho roli: nevstupovat přímo do politiky, dělat byznys a pokud politiku ovlivňovat, tak nepřímo pomocí „svých“ médií. Roli Silvia Berlusconiho, mediálního magnáta, který do politiky vstoupil razatně přímo, si vyzkoušel na Slovensku kdysi Pavol Rusko (spolumajitel televize Markýza a předseda strany ANO) a Vladimír Železný v Česku – a to mu vlastně televize Nova nepatřila.