Teligen T-Basket - tedy spolehlivé srovnání cen volání v jednotlivých státech získané podle odbornou veřejností široce přijímaného postupu - je podle šéfa Českého telekomunikačního úřadu Pavla Dvořáka příliš drahý. Úřad se proto loni na podzim zadat vlastní průzkum cen volání, ze kterého mu vyšlo, že ceny jsou v Česku na úrovni průměru Evropy.

Při pohledu na ceníky operátorů jde o nesmyslný výsledek, což v prosinci kromě autora těchto řádek vyvracel i server Lupa a tajuplný Modest Kamojedov na svém Výzkumném ústavu čar a kouzel.

Pro rekapitulaci - úřad ohnul své srovnání tak, že použil výběrově jen část metodiky společnosti Teligen, patřící pod analytickou Strategy Analytics, která porovnání tarifů provádí pro OECD. Ať už záměrně či z neznalosti vybíral bizarní a tarify (například pro koš třiceti hovorů vybral pro Rakousko tarif o tisícovce volných minut a tisíci volných SMS), takže uměle nafoukl cenovou úroveň v zahraničí. Navíc v rozporu s metodikou Teligenu nezvažoval v zahraničí dva operátory, ale jen toho největšího (který také obvykle bývá nejdražší). Ceny pak nepřepočítal na paritu kupní síly, a tím uměle snížil míru českého předražení cen pro koncové zákazníky. Důvěryhodnost bizarního "cenového srovnání" pak byla pochopitelně nulová.

Před dvěma týdny pak v Senátu předseda rady ČTÚ Pavel Dvořák na konkrétní otázku, zda místo srovnání svých úředníků, které je zjevně k ničemu, koupí profesionální práci výzkumníků z Teligenu, odpověděl, že ne, že stojí příliš mnoho peněz a český regulátor na takové věci nemá. Pro jiné regulátory T-Basket kupodivu drahý není - zřejmě se totiž chtějí dozvědět, kolik platí lidé v jejich zemi za mobilní volání v porovnání se zahraničím.

Nedalo mi to a zažádal jsem Teligen o cenu jeho studie, abychom se dozvěděli, kolik vlastně ČTÚ nechce zaplatit. “T-Basket nyní stojí 3.750 liber. Cena zahrnuje čtvrletní aktualizace a souhrnná data a také podporu týmu Teligenu, nezávislých specialistů na cenová srovnávání,” řekla mi na dotaz mluvčí Teligenu Bernadette Finnová.

Dejme číslo 3.750 liber do nějaké perspektivy, ať víme, co je pro předsedu Dvořáka "příliš drahé". Je to asi 105 tisíc korun.

Odměny členů rady ČTÚ za rok 2009 byly 6,49 milionu korun. 105 tisíc je 1,6 procenta z této částky.

ČTÚ předpokládá, že zaplatí za zakázku “Odborná podpora při zpracování cenových analýz v oblasti služeb elektronických komunikací pro rok 2011” jejíž součástí je i mezinárodní srovnání cen, milion korun.

ČTÚ také nyní poptává služby PR agentury, aby mu pomohla dobře komunikovat implementaci digitální dividendy. Předpokládá, že cena zakázky dosáhne také milionu korun.

Úředníci ČTÚ by také jistě neměli problém rozumět zprávě z dílny Teligenu. Za jazyková školení pro ně dal totiž úřad v minulých letech totiž necelých šest milionů korun.

A jsem si naprosto jist, že pokud by úřad udělal čtyři tato srovnání ročně sám (což se mu na první pokus rozhodně nepovedlo), vyšlo by ho to jen na mzdě příslušných úředníků výrazně dráže, než 105 tisíc korun.

Je ovšem pravda, že pokud by data Teligenu koupil, musel by ČTÚ zřejmě lidu vysvětlovat, proč tu domácnosti volají víceméně nejdráž v Evropě. A proč je rozpětí mezi firemním voláním a voláním domácností rekordní. Jak vto vypadá, když si operátoři konkurují a opravdu chtějí získat velkého zákazníka, se dozvíte třeba na nejbližší stanici Hasičského záchranného sboru, jehož členové dokáží neomezeně volat za paušál kolem tří set korun měsíčně. Jak je to s cenami firemního volání hezky shrnul i kolega Jiří Peterka v článku na Lupě.cz.