Pohled do jakéhokoli žebříčku hodnotící kvalitu života v té které zemi nabádá člověka k ostražitosti. I když v tom, který mám otevřený před sebou, Česko poskočilo oproti loňsku o dvě místa dopředu.
Polský týdeník Polityka už potřetí za sebou vytvořil žebříček „Evropského ukazatele rozvoje", kde srovnal sedmadvacet členských zemí nikoli čistě podle ekonomických kritérií, ale také podle svobody podnikání, míry korupce, stavu demokracie, vzdělání a spokojenosti s životem v hlavním městě. Kritérií je celkem pětadvacet a Česko se nachází na 17. příčce.
Vyšel z toho zajímavý žebříček, který je dostupný pouze v papírové verzi týdeníku. Zde rychlý přepis bez tabulky se získanými body a bez rozpitvání kritérií, což je dostupné právě jen na papíře:
-
Lucembursko
-
Nizozemsko
-
Dánsko
-
Švédsko
-
Rakousko
-
Finsko
-
Německo
-
Slovinsko
-
Belgie
-
Británie
-
Francie
-
Irsko
-
Kypr
-
Malta
-
Itálie
-
Španělsko
-
Česko
-
Portugalsko
-
Řecko
-
Slovensko
-
Maďarsko
-
Estonsko
-
Polsko
-
Litva
-
Bulharsko
-
Rumunsko
-
Lotyšsko
Polští autoři zdůrazňují, že i když se Polsko rychle rozvíjí ekonomicky, tak má slabý stát, který není schopen občanům zabezpečit a garantovat dlouhodobý rozvoj, předvídatelnou budoucnost. Totéž by se dalo napsat vlastně o všech členských státech EU, které ještě před dvaceti lety patřily do „socialistického tábora". Ekonomicky se lze rozvíjet rychle, ale budování fungujících institucí a spolehlivého vztahu občanů a státu trvá generace.
Bráno čistě ekonomicky, Slováci dohánějí v životní úrovni průměr Evropské unie rychleji než Češi. Ti sice díky náskoku z minulosti jsou stále v čele pelotonu čtyř Visegrádských zemí a dosahují 80 procent průměru HDP Evropské unie, ale Slováci už jsou na druhém místě a mocně dotahují (nyní 72 procent). Jak v listu Pravda řekla analytička slovenské Poštovní banky Eva Sadovská, za posledních třináct let si Slováci polepšili o 20 bodů, zatímco Češi jen o sedm.
Podle žebříčku Polityky mají Slováci o tři procenta větší podíl služeb na tvorbě HDP (menší závislost na průmyslu), dávají z rozpočtu malinko víc peněz na zdravotnictví, živí ze státní pokladny méně vězňů na sto tisíc obyvatel, má mnohem více uživatelů internetu v přepočtu na tisíc obyvatel.
Ale Slováci mají za sebou klíčové reformy zdravotnictví a důchodového systému, kolem kterých Češi stále přešlapují. Pokud se současná slovenská vládní koalice přestane hádat mezi sebou a napřela by své síly do dalších reforem (vzdělávání a justice), tak bychom my v Česku mohli být z podobných žebříčků nemile překvapeni, že nám bývalí federální bratři ukazují záda.
