Na začátku května začíná v Japonsku tzv. zlatý týden neboli „golden week". Jako každoročně budou ve velkých městech několikahodinové dopravní zácpy. Lidé se budou snažit dopravit na dovolenou nejenom v rámci Japonska, ale i do zahraničí. Nezbývá než doufat, že tentokrát si turistický průmysl přijde na své a příroda bude v klidu.
Japonci ovšem berou přírodní katastrofy, hlavně zemětřesení a tajfuny, spíše jako součást života. Vzhledem k poloze japonských ostrovů a množství sopek to ani jinak nejde. Země má propracovaný systém monitoringu přírodních katastrof a proto i počty obětí jsou relativně nízké v porovnání s méně rozvinutými zeměmi. Ten, kdo zažil jejich školení jak se chovat v případě zemětřesení ví, že to Japonci berou opravdu vážně. Ani v nejmenším se nejedná o ekvivalent našich formálních branných cvičení, na které si možná mnozí ještě pamatují.
Zprávy o výbuchu sopky Eyjafjallajokull sledoval celý svět a postup mračna sopečného popela zkřížil mnohým plány a cestovnímu průmyslu ořezal zisky. Lidé uvízlí na letišti v Japonsku se dostávali zpět do Evropy s cca týdenním zpožděním. A týden pobytu v Japonsku navíc se dost citelně odrazil i na peněženkách normálních turistů, kteří s dalšími výdaji už nepočítali na cestě domů.
Sopečný popel ale může být i užitečný. To, že půda v okolí sopek je úrodná, vypozorovali lidé už ve starověku. Sopečný popel se používal třeba jako stavební materiál či ke kosmetickým účelům. Později našel využití i v průmyslu jako abrazivum nebo součást filtrů. A určitě má i jiné použití, o kterém nevím. V souvislosti s využitím sopečného popela v kosmetice mne napadá „širasu", což je původně sopečný popel z vulkánu Sakuradžima v prefektuře Kagošima. Tabule vulkanických pyroklastik, tzv. Širasu-Daiči pokrývá téměř celou jižní část ostrova Kjúšů.
Vše se dá nějak zužitkovat a širasu se stal v kosmetice dobrým byznysem. Místní výrobce kosmetiky, působící v Kagošimě, firma Tengen (v japonštině a angličtině) používá velmi jemný sopečný popel jako výchozí surovinu pro výrobu přípravků na čištění pleti. Vysoký podíl minerálů a přírodní původ suroviny na kosmetickém trhu zabodoval a firma se připravuje na expanzi do Asie. Zde je rozhovor s majitelkou, paní Matano, kde je i video přeložené do angličtiny.
Využití sopečného popela v kosmetice není převratná novinka. Například Polynésané používali celá staletí vulkanický popel pro pěstění pokožky. I egyptská Kleopatra znala jeho příznivé účinky na pleť. Koneckonců, všechno je relativní. Sopečná činnost může znamenat pro některé generace pohromu, ale ty budoucí už z přírodního živlu mohou mít i užitek. Co se bude na Islandu dít dál, neví nikdo. To je pouze v moci přírody samotné. A člověk, jako její součást, se jí musí přizpůsobit.
