Euroúředníci chtějí zvýšit platy a tak stávkují.

Platy euroúředníků jsou dány Zaměstnaneckým řádem EU, který byl naposledy valorizován nařízením Rady EU č. 1323/2008 a které stanovuje v 16 platových třídách základní platy od 2557 euro (nejnižší pomocník) po 17 698 euro (vrchní ředitel). Nové nařízení jim má zvýšit platy o 3,7% zpětně s účinností od 1. července 2009. Výdaje na platy jsou hrazeny z příspěvků jednotlivých členských zemí do rozpčtu EU.

Od platů euroúředníků jsou odvozeny i platy vrcholových euroúředníků, jako jsou soudci Evropského soudního dvora či členové Evropské komise.

Plat prostého člena Evropské komise (Füle) činí 19 910 euro (540 tisíc Kč) měsíčně, plat předsedy komise (Barroso) činí 24 423 euro (650 tisíc korun) měsíčně. Podobně jsou placeny i nové funkce zřízené Lisabonskou smlouvou (tzv. ministryně zahraničí - Ashton) – 23 007 eur (620 tisíc korun) a stálý prezident Evropské rady (van Rompuy), ten má stejně jako předseda komise. 

Kromě platu pobírají eurokomisaři příspěvek na bydlení ve výši 15% platu, přídavky na děti po 372 euro (10 tisíc korun), příspěvek na zábavu ve výši od 607 euro (15 tisíc Kč) a další dávky jako  „příspěvek na zabydlení“, příspěvek na přestěhování, cestovné atd.

Euroúředníci neodvádí z platu do rozpočtu svých zemí žádné daně, z platu se jim strhává jen daň ve prospěch EU, která činí 4,64 % platu po odečtení nezdanitelného minima ve výši 2649 euro (70 tisíc korun). EU je vlastně něco jako daňový ráj.

Po skončení mandátu pobírají členové komise odstupné po dobu tří let ve výši 55 % platu, končící komisař (Špidla) tak ještě 36 měsíců bude pobírat 11 344 euro (300 tisíc Kč). Po té získá nárok na doživotní penzi ve výši 3306 euro (90 tisíc korun) nebo 4409 euro (115 tisíc korun), pokud ji začne brát až od 65 let.

Bylo by krásné, kdyby euroúředníci stávkovali doopravdy – přestali chrlit nařízení a směrnice a ušetřili za prostávkované dny peníze daňových poplatníků. Bohužel, oni stávkují jen jako a nařízení chrlí dál.

Autor je předsedou Strany svobodných občanů