Vztahy a nejen ty obchodní, jsou důležité v každé kultuře a tím více v tzv. "high context" (hluboce vzájemně provázané) kultuře japonské. Je nutné vztahy nejen navazovat a rozvíjet, ale i chápat souvislosti proč a s kým je budujete. Na druhou stranu musíte být i opatrní a určité vztahy buď nenavazovat vůbec, anebo je co nejdříve ukončit. Obecně se tato síť vzájemných obchodních vazeb nazývá v japonštině keiretsu.

Japonské slovo keiretsu znamená řada, série, systém. Keiretsu označuje skupinu podniků, které jsou vzájemně podnikatelsky propojené, včetně vlastnictví akcií. Rozlišují se dva typy keiretsu: horizontální keiretsu - japonsky kigjó šúdan (různorodé podnikatelské skupiny soustředěné kolem banky a její obchodní společnosti - např. keiretsu Mitsui) a vertikální keiretsu, tzv. seisan keiretsu (výroba) a rjúcú keiretsu (distribuce). Tedy výroba určitého produktu - např. Toyota a její síť distributorů. Síť keiretsu byla vzájemně velmi provázaná a do značné míry soběstačná do devadesátých let minulého století.

Při dnešním pohledu na toto místo uvidíte po pravé straně ulice budovu ředitelství keiretsu Mitsui (sídlo Sumitomo Mitsui Banking Corporation, Mitsui Fudosan, The Chuo Mitsui Trust and Banking Co. a Mitsui Memorial Muzeum) vlevo pak luxusní obchodní dům Mitsukoshi.Typické keiretsu se objevily v Japonsku po druhé světové válce, v době ekonomického boomu. Před válkou byl průmysl v zemi řízen několika významnými rodinnými monopoly, tzv. zaibatsu, které ovládaly ekonomiku země. Generálu MacArthurovi se podařilo tyto staré rodinné monopoly rozpustit jen částečně. V poválečném vývoji ekonomiky došlo k jejich přeskupení a vznikla nová síť na starých základech, tzv. keiretsu. Každá hlavní keiretsu skupina byla vždy soustředěna kolem „své" banky. Banka půjčovala peníze a vlastnila podíly v jednotlivých firmách skupiny. Banka vždy monitorovala celou skupinu, spolurozhodovala o podnikatelských záměrech členů skupiny a v případě nouze i poskytovala finanční krytí. To mělo výhodu v tom, že podniky nebyly kupovány zahraničními firmami, protože příslušní zájemci by museli jednat s japonskými bankami a ty o prodej mimo Japonsko neměly zájem.

Ještě donedávna, před fúzemi, existovalo v Japonsku šest hlavních keiretsu, a to jmenovitě: Mitsui, Mitsubishi, Sumitomo, Fuji (Fuyo), Daiichi-Kangyo Bank (DKB) a Sanwa. Japonská recese devadesátých let tyto poměry změnila. Proběhly následující fúze. Banky Sumitomo a Mitsui se sloučily v roce 2001 do Sumitomo Mitsui Banking Corporation. Banka Sanwa se stala součástí banky Tokyo-Mitsubishi UFJ.

Dnes jsou v Japonsku pouze 3 hlavní bankovní skupiny: Tokyo-Mitsubishi UFJ, Sumitomo Mitsui Banking Corporation a Mizuho. Každá z bank má svoji obchodní společnost. Itochu a Marubeni Corporations jsou pod finanční skupinou Mizuho, Sumitomo a Mitsui Corporations patří k bance Sumitomo Mitsui a Mitsubishi Corporation náleží k bance Tokyo-Mitsubishi UFJ. Každá tato skupina má své oficiální členy a prezidenti jednotlivých firem v daném keiretsu se pravidelně scházejí. Například keiretsu Mitsubishi se nazývá "páteční skupinou" což odráží fakt, že se schází v pátek. Keiretsu Mitsui například sdružuje dvě banky, dvě pojišťovny, obchodní, stavební, realitní a ropnou společnost, papírnu, ocelárnu, společnost Toshiba atd. Na druhou stranu, např. společnost Sony není součástí žádné této skupiny, ale své rivaly, jež jsou členy některého keiretsu s úspěchem překonává. Toyota byla dříve člen keiretsu Mitsui.

A jak to vše souvisí s Vašimi pracovními vztahy s Japonci?  Vždy, když máte co do činění s japonskými obchodními partnery a kolegy, mějte na paměti celkový rámec vztahů a jejich souvislostí, ve kterých se pohybujete nejen Vy, ale i Japonci. Silné vazby na skupinu není snadné obejít. Ještě předtím, než začnete v tomto smyslu cokoliv podnikat, je dobré těmto vazbám porozumět, respektovat je a využít jejich možností. Japonské společnosti tradičně dělaly byznys pouze s firmami v rámci keiretsu, do kterého samy patřily, i když to mnohdy pro ně bylo ekonomicky nevýhodné. Dlouhodobé vzájemné vazby v keiretsu překonaly i snahu o cenovou konkurenceschopnost. Avšak v rámci současné ekonomické krize se začínají objevovat změny, naznačující obrat.

Klasickým příkladem porušení tabu keiretsu je pan Carlos Ghosn, CEO společnosti Nissan, který implementoval plán znovuoživení Nissanu a uspěl. Tradiční vazby keiretsu nahradil skupinou prověřených dodavatelů mimo keiretsu. Tím snížil náklady o 20% a počet dodavatelů o 40%, což pomohlo k znovuoživení Nissanu. Mimochodem, jenom opravdu výjimečně najdete v čele velké japonské korporace ne-Japonce.

Jiným směrem než Nissan se vydala Toyota. Dle článku v Nikkei, lídři Toyoty věří, že konkurence a spolupráce uvnitř i vně keiretsu Toyota zvyšuje konkurenceschopnost a soudržnost Toyoty jako celku. Převažuje názor, že Toyota spíše vazby v keiretsu posiluje, než podkopává. Například dodavatelé keiretsu Toyota se snaží o co největší diverzifikaci svých odběratelů. Zatímco dodávají díly do evropských závodů Toyoty, snaží se najít odběratele i u dalších zahraničních automobilek. U nás vybudovala Toyota společný podnik 50/50 s PSA (TPCA u Kolína). Tímto krokem si Toyota zvýšila svůj podíl na trhu v Evropě a zároveň využila síť dodavatelů PSA a tím i zajistila nižší ceny komponentů. Mnoho autovýrobců keiretsu se snaží zlepšovat svoji cenovou konkurenceschopnost tím, že přesouvají výrobu do zahraničí. Poté si budují síť nezávislých dodavatelů, kteří splňují požadavky na kvalitu a konkurenční cenu.

Toyota si v Japonsku stále drží své dodavatele, ale například snižuje svoji závislost na společnosti Denso ve špičkové autoelektronice. Na druhou stranu, Denso (u nás závod v Liberci), patřící k hlavním dodavatelům Toyoty, snižuje závislost na Toyotě skrze budování sítě svých zahraničních zákazníků a zvyšování zahraniční produkce.

Nic netrvá věčně a časy se mění. Vlivem krize a hospodářské recese se stále častěji staré vazby v rámci keiretsu uvolňují a vzniká tak příležitost pro zahraniční firmy. Japonský zákazník dnes hledí kromě kvality také na cenu, a to mnohem více než dříve.

Pozn.: o době, kdy vznikaly japonské obchodnické rody (zárodky budoucích zaibatsu) vypráví kniha „Zápisky o obchodnících" - autor Micui Takafusa, vydala DharmaGaia 2005.

 

Příště si povíme něco o společenských pravidlech, spojených se stolováním. Abyste, budete-li pozváni na formální večírek s gejšami (to se Vám poštěstí max. jednou za život) zanechali dobrý dojem a odnesli si jedinečný zážitek.