Když se sejde skupina Evropanů a hovoří o Izraeli, obvykle zní jeden hlas velmi odlišně, ten český. Na rozdíl od ostatních Češi o Izraeli mluví se sympatiemi většími, než je v Evropě běžné, přestože i dějiny českých zemí provází antisemitismus. Stačí připomenout pogromy z dob Karla IV. nebo hebrejský nápis na kříži se sochou Ježíše Krista na Karlově mostě, připevněný koncem 17. století s cílem ponížit pražské Židy. Pak se ale zejména Tomáš G. Masaryk zasloužil o zásadní změnu kurzu, nejznámějším momentem je jeho odvaha jít proti většinovému proudu.

Pak nastal opět řez, když bylo takřka všech sto tisíc českých Židů povražděno nacisty. V poválečném Československu se proto prosadilo přesvědčení, že je nutné podpořit vytoužený sionistický cíl, tedy vznik státu Izrael, a to i zbraněmi. Edvard Beneš už v roce 1946, necelé dva roky před vyhlášením izraelské samostatnosti, prohlásil: "Považuji zřízení židovského státu v Palestině za jediné možné a spravedlivé řešení světové židovské otázky." Zajímavé je, že po únoru 1948, alespoň pár let, v podpoře Izraele pokračovali i českoslovenští komunisté.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se