reklama

Sociální sítě Miloše Čermáka: Někomu dáme klíče od bytu, s jiným bychom šli na večírek. Jací jsou prezidenti pro každý den?

Autor HN
  • Klíče od bytu bychom svěřili Jiřímu Drahošovi. Toho bychom chtěli mít i za souseda.
  • Za zetě bychom přivítali Michala Horáčka. A také by se nám líbil jako společník na večírku.
  • V džungli o život bychom nepřekvapivě chtěli bojovat s lékařsky vzdělaným mladým mužem Markem Hilšerem.
jarvis_5a297ab6498e0896a206097b.jpeg Jiřímu Drahošovi (v popředí) důvěřuje ze všech prezidentských kandidátů nejvíc lidí, kteří by mu klidně svěřili klíče od svého bytu. Foto: ČTK

Mám mladou známou, je jí necelých třicet, a před několika lety se zamilovala do staršího muže. V mém věku, upřesňuji. Tedy do pokročilého čtyřicátníka.

Řekla mi jednou: "Víš, ale on je jiný než vy ostatní muži v jeho věku."

Podivil jsem se, jak to myslí. Vysvětlila mi, že on "to ještě nezabalil". Myslela tím například, že mu nedělá problém být do časných ranních hodin v baru nebo že si nedávno koupil motorku. Což průměrní čtyřicátníci dělají spíše výjimečně.

Před dvěma lety mi také nadšeně vyprávěla, že on nikomu nedává dárky k Vánocům. "A představ si, jak to vtipně vysvětluje. Říká, že stále věří na Ježíška!"

Abych tu historku zkrátil, před rokem se vzali. A moje známá je rozladěná! Její manžel chodí pozdě domů a místo rodinného auta si plánuje koupit druhou motorku. Mimoto byla překvapená, když jí loni nedal nic k Vánocům.

Co tím chci říct? V životě se stýkáme a potkáváme často s úžasnými lidmi. Fascinují nás a obdivujeme je. Ale mnohdy také zjistíme, že ona často i vzájemná náklonnost se projevuje jen v určitých situacích a jen pro některé momenty.

Pouze výjimečně se stane − u našich nejlepších přátel nebo životního partnera, a to jen pokud máme štěstí −, že do sebe dva lidi "zapadnou" svými charaktery, potřebami i temperamenty jako dvě kostičky lega.

Pravděpodobnější je, že lidé v našich životech "fungují" jen v určitých rolích. Asi to znáte. Máte kamarády či kolegy, s kterými kdykoliv půjdete na večírek nebo do baru na pivo. Ale asi byste si s nimi nepostavili dvojdomek nebo nezaložili firmu. S některým člověkem klidně pojedeme na dovolenou, ale s úplně jiným na důležitou obchodní cestu. A tak dál.

No a podobně často posuzujeme také veřejné osoby, například politiky. Ano, všichni bychom chtěli, aby byl prezident vzdělaný, spravedlivý, poctivý, důstojný a reprezentativní. Ale ono to jaksi nejde. A když už máme vybírat, tak ani nevíme, v jakém pořadí výše vznesené požadavky srovnat.

Co si takhle představit prezidentské kandidáty v konkrétních životních situacích? S kým radši půjdete na večírek? S Milošem Zemanem, Jiřím Drahošem, nebo Mirkem Topolánkem? A s kým budete ochotněji řešit dopravní nehodu, ve které je sporný viník? Nebudou to náhodou úplně jiní lidé?

Pro výsledky ankety klikněte na banner:

Pouták

Deset takových situací jsem si zkusil představit. A v anketě na sociálních sítích nechal hlasovat. Ano, nepochybně se zase projevil "efekt bubliny", tedy to, že hlasovali lidé, kteří jsou si v mnohém blízcí a jejich názory se podobají. Ne, není to rozhodně reprezentativní vzorek České republiky. Ale i tak jsou výsledky zajímavé.

Klíče od bytu bychom svěřili Jiřímu Drahošovi. Toho bychom chtěli mít i za souseda a soutěžit s ním jako s partnerem (nikoliv protihráčem) ve vědomostní hře. A taky aby byl taxikářem, v jehož autě jsme si zapomněli peněženku.

Vtipné je, že za zetě bychom přivítali Michala Horáčka. Tady nám jeho minulost hráče "od starýho Růžičky" najednou nevadí − co je doma, to se počítá, jak se v Česku chytře říká. A také by se nám líbil jako společník na večírku. Byť tam jen těsně porazil Mirka Topolánka. Myslím, že by nám oba nabídli jiný druh zábavy.

No a v džungli bychom nepřekvapivě chtěli bojovat o život po boku mladého muže s lékařským vzděláním Markem Hilšerem. Toho bychom − coby studenti výtvarného umění − z prezidentských kandidátů nejradši malovali jako akt.

Co to vypovídá o našich názorech na prezidenta? Celkem nic. Ale není to nezajímavé myšlenkové cvičení. Zkuste si ho taky. Možná důležitější je, které ze zmíněných vlastností považujeme pro výkon prezidentské role za důležité.

Zdaleka nejvíc je to zapomenutá peněženka v taxíku, následovaná svěřenými klíči od bytu a výběrem člověka, s nímž bychom se chtěli "hádat" o vinu na dopravní nehodě. Jinak řečeno, chceme prezidenta, který nekrade, je poctivý a férový.

Uvidíme.

Přidat své odpovědi můžete i vy:

Miloš Čermák
Přeposlat
Diskuse
reklama

"Hříšná daň" z tabáku a alkoholu nestačí, na řadě je maso. Jeho zdanění zabrání klimatickým změnám i zdravotní krizi, tvrdí analýza

Zeman jmenoval jednobarevnou vládu Andreje Babiše. Kabinet s devíti nováčky požádá o důvěru až po Novém roce

Mládkův náměstek skončil, když poslal Čechy za levnějšími mobilními daty do Polska. Vrátil se jako poradce a dostal odměnu čtvrt milionu

Concorde byl citlivý a bylo nutné myslet napřed, říká jediný Čech, který jej pilotoval. K novým nadzvukovým projektům je spíš skeptický

Oděvní firma Blažek chce po státu miliony za nezákonné stíhání kvůli dodávce bot pro policii

reklama