reklama

Základní příjem: Žena u plotny a smrtící past pro levici

Názory
  • Základní příjem je vábničkou pro levici, která ji ale může pohřbít.
  • Její snaha o narovnání podmínek pro muže a ženy by přišla vniveč. Základní příjem nažene ženy zpátky k plotně.
  • A proč za nepodmíněnou dávku tak plamenně bojuje zakladatel Facebooku? Protože lidé budou sedět doma a víc lajkovat.
Základní příjem pošle ženy k plotně - Ilustrační foto. Základní příjem pošle ženy k plotně - Ilustrační foto. Foto: Shutterstock

Třicátník s hipsterským plnovousem zahradničí; za ranní rosy a jasného slunka sklízí řepu. To je jedna z pečlivě napomádovaných PR fotografií, které doprovázejí brožuru britské "nátlakové skupiny" (jak sama sebe označuje) Compass, jež prosazuje zavedení základního nepodmíněného příjmu. Protože se základním příjmem, osvobozeni od únavné rutiny nudné práce, budeme přece všichni moci jako on jen tak zahradničit, kdy se nám zachce.

Jiná fotografie zdaleka tak napomádovaná není, zachycuje realitu z prvních červencových dní. Strhaná potetovaná mládežnice, jedna z tisíců protestujících a ničících při summitu skupiny zemí G20 v Hamburku, se "po akci" pitvoří v tričku s nápisem "Arbeit ist Scheisse".

S pomádou i bez pomády, jedno je jisté. Téma života bez práce, nebo alespoň bez práce v její stávající podobě, je opět živé a rezonuje rozličnými vrstvami západní společnosti, zejména pak mezi mladými. To vše v době, kdy tradiční levicové strany, typicky sociálnědemokratické, procházejí v řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, závažnou krizí. Odtahují se od nich, spíše však k nim nikdy nepřilnuli, mnohdy právě mladí, kteří v tradiční levici spatřují až příliš integrální součást establishmentu na to, aby jí ještě mohli věřit, že to s obhajobou levicových myšlenek myslí vážně.

Někteří ekonomové proto míní, že přijetí a rozvinutí konceptu základního příjmu a jeho začlenění do volebních programů je integrální součástí cesty k obrodě tradiční evropské levice. Ta by si však měla dát pozor. Pokud v rámci snahy o oslovení mladších včlení základní příjem do svého programu, vlastně tím zhatí své snažení v jiných oblastech. Často v těch, ve kterých v rámci vlastní modernizace usiluje realizovat progresivisticky levicové prvky.

Levicoví progresivisté například rádi vyzdvihují snahu o sblížení mezd mužů a žen. Jenže ženy sdílí obecně slabší pohnutky k seberealizaci prostřednictvím zaměstnání než muži. Zavedení základního příjmu tedy od práce demotivuje spíše je než muže. Ženy se po uvedení základního příjmu jednoduše vzdají zaměstnání, třeba jen na částečný úvazek, a s o to větší vehemencí budou činné v domácnosti.

To ovšem jen podpoří to, co má progresivistická levice za nežádoucí genderový stereotyp - "muž v práci, žena u plotny". Když v 70. letech zavedli základní příjem na několik let experimentálně v kanadské provincii Manitoba, klesl počet odpracovaných hodin dotčeného obyvatelstva o 13 procent. Klíčovou příčinou tohoto poklesu bylo právě to, že vdané ženy nadobro opustily zaměstnání a zůstaly v domácnosti.

Zejména se to týkalo matek malých či právě narozených dětí, kterým základní příjem vlastně prodloužil mateřskou dovolenou. Přitom zásadním prostředkem, jak sblížit ženské a mužské pracovní ohodnocení, jsou progresivistické levici pobídky, které by ženy vedly spíše ke kratší mateřské dovolené. Jenže základní příjem působí přesně v opačném směru.  

Dalším velkým tématem levice, jež chce být moderní, je automatizace, resp. to, jak před jejími nepříznivými dopady svého voliče ochránit. Strach z automatizace je ostatně obecně klíčovým spouštěčem současné vlny zájmu o koncept základního příjmu. Jenže není to tak jednoduché. Automatizace ani robotizace nutně lidi o práci nepřipravují. Globálně nejvíce robotizované ekonomiky – Japonsko, Jižní Korea, Singapur a Německo – vesměs vykazují jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti v hospodářsky vyspělém světě.

Technologický pokrok sám o sobě příjmové nůžky nerozevírá. Nebo alespoň ne natolik, aby z toho bylo závažné společenské téma. Levice by se ve svém programu měla zaměřit mnohem spíše na to, kde vězí podstata růstu nerovnosti. Ostatně byznys, například Silicon Valley, se právě toho děsí. Děsí se toho, že levice by v rámci snahy vykořenit podstatu nerovnosti zásadně změnila třeba to, jakým způsobem se rozděluje společenské bohatství. Proto ostatně IT ikony typu Marka Zuckerberga myšlenku základního příjmu plamenně hájí. Rozdělování společenského bohatství by zůstalo nedotčeno, zatímco stát by se ještě postaral o to, aby mladí a nezaměstnaní měli alespoň nějaký peníz a mohli dál zahálet na sociálních sítích. Každý lajk se počítá.

Moderní levice, chce-li přežít, by zkrátka neměla podlehnout jednoduché a vábivé ideji základního příjmu. Neměla by podlehnout presu nátlakových skupin, napomádovaným hipsterům ani demonstrantům z Hamburku nebo Zuckerbergům. Protože základní příjem nejen neřeší podstatu řady problémů, které by progresivisté rádi řešili, ale také vážně nabourává jejich jiné priority. Přijetím myšlenky základního příjmu by se levice chytla do své pasti, což by pro její zejména sociálnědemokratickou větev mohlo znamenat už opravdu smrt.

Lukáš Kovanda
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

Ves porazila stát v přelomovém sporu o daň. Hrozí, že finanční správa bude muset vracet až desítky milionů

Sobotka chystá nečekaný tah: Česká vláda se plánuje více připoutat k eurozóně

Španělský obchodník natočil vpád vojsk Varšavské smlouvy do Prahy. Záznamy se teď do města vrací

Miliardáři na podpoře. Jaké dotace čerpají firmy nejbohatších Čechů?

Remek chce domů: Šéf ambasády v Moskvě předčasně končí, stýská se mu

reklama