reklama

Sex and the Business Julie Hrstkové: Mzdy porostou, zázraky ale nečekejte

Autor HN
Čtěte více: mzda | plat | minimální mzda | zaměstnanost
  • V České republice mají letos podle odhadů stoupnout mzdy o pět procent, nejvíc za poslední roky.
  • V Maďarsku ovšem vzrostla v únoru nominální mzda meziročně o 10,7 procenta, nejvíc za devět let, v Polsku o 5,2 procenta.
  • Takže u nás letos poroste nejpomaleji ve středoevropském regionu a i tato "rychlost" přijde firmám přehnaná.
jarvis_591c822c498e14905b5991ba.jpeg V České republice mají letos podle odhadů stoupnout mzdy o pět procent, nejvíc za poslední roky. Foto: Shutterstock

Čeho se bát víc? Mzdové spirály, která se prý nyní postupným přidáváním v jednotkách procent roztáčí a před kterou varují ekonomové a podnikatelé? Nebo levné práce, jejíž konec si coby heslo do podzimní kampaně daly odbory?

Nedostatek zaměstnanců, růst státem nařízené minimální mzdy i rychlé zvyšování platů ve veřejné sféře donutily české zaměstnavatele ke zvyšování mezd. Z hlediska firem je situace jasná: lidí je málo, nemají kvalifikaci, nechtějí pracovat, a pokud ano, tak za mzdu, která je nesmyslně vysoká. Řešením je proto dovoz zaměstnanců, nejlépe z Ukrajiny, kteří jsou levní, spolehliví a pod kontrolou. Protože ten, kdo bude mít drahé zaměstnance, ve světové konkurenci nepřežije.

Pochopitelný je i postoj zaměstnanců. Ti, kteří si pamatují propouštění, případně snižování reálné mzdy kvůli nedostatku zakázek, nevidí jediný důvod, proč by měli být nějak věrní svému zaměstnavateli. Otázkou je, kdo má větší šanci uspět.

Roboti, částečné úvazky a koruna

Nízké platy a jejich pomalý růst nejsou jenom problémem České republiky. Od poloviny 80. let minulého století roste podíl zisků a současně klesá podíl mezd na HDP. Tento trend se v krizi 2008 prohloubil, oživení ale změnu nepřineslo. Důvodů je podle ekonomů řada, nechybí mezi nimi globalizace, nástup monopolů (Amazon, Google…), nově pak vznik sdílené ekonomiky (Uber, Airbnb), která pojem mzda nezná vůbec a operuje výhradně slovem podnikatel, čili v češtině osoba samostatně výdělečně činná pracující na švarcsystém.

JAK ROSTOU MZDY

Na výši mezd má také vliv nástup robotů, kteří zatím pracují zdarma a odbory nemají. Podle poslední studie ekonomů Darena Acemoglua z MIT a Pascuala Restrepa z Bostonské univerzity každý nový robot zmenší v průměru zaměstnanost o tři až šest lidí a sníží průměrnou mzdu v daném místě o čtvrt až půl procenta. Odhady vycházejí z amerického trhu práce, vědci zkoumali změny za období 1990−2007.

Mzdy se také ještě pořád nevzpamatovaly z poslední finanční krize. Tvrdí to poslední analýza Evropské centrální banky, podle které sice eurozóna prožívá jedno z nejlepších období, růst mezd zůstává však přesto chabý. Údajně to je tím, že někteří lidé ze statistik vypadávají, další pracují na částečný úvazek nebo mají smlouvu na dobu určitou, i když by chtěli pracovat víc. Pokud se započítají tyto dvě skupiny, stoupne nezaměstnanost z 9,5 procenta téměř na dvojnásobek. Což dost oslabuje tlak na růst mezd.

Podobná čísla platí i pro USA. Jak nedávno uvedla americká centrální banka Fed, i ve Spojených státech oficiální míra nezaměstnanosti klesla na 4,4 procenta, po zahrnutí nechtěných částečných úvazků a těch, kteří ze statistik vypadli, stoupne na 8,6 procenta. Což je sice podstatně méně než 17 procent v roce 2010, ale stále více než před krizí.

Podle studie Merrill Lynch také platí, že většina pracovních míst, která vznikla v posledních čtyřech letech v eurozóně i ve Spojených státech, patří mezi mizerně placená. Pokud největší poptávku po zaměstnancích v mnoha zemích vyspělého světa nabízejí služby, platy zůstávají nízké.

Dalším důvodem je údajně nahrazování normálního zaměstnání částečnými úvazky. To, po čem v Česku mnoho politiků volá jako po záchraně (žen na rodičovské dovolené, regionů s vysokou nezaměstnaností apod.), se stalo příčinou stagnace mezd. Firmy zjistily, že na dva poloviční úvazky mohou dostat více než dvojnásobek práce. A bez nutnosti navyšování mezd.

To samé platí i pro práci na dobu určitou, která mnoha zemím i firmám pomohla přežít krizi. Podle posledních údajů Eurostatu má 26,4 milionu lidí v EU, tedy 14,2 procenta zaměstnanců, omezený pracovní kontrakt. V praxi se nejvíc využívá v Polsku (27,5 procenta), Španělsku (26,1 procenta) a Portugalsku (22,3 procenta). Naopak v zemích jako Bulharsko, Rumunsko či v Pobaltí se práce na dobu určitou příliš často nevidí. Ochrana zaměstnanců v těchto zemích evidentně není tak silná, aby firmy musely unikat při náboru zaměstnanců ke speciálním smlouvám.

Ve specifické situaci v rámci EU jsou bývalé země východního bloku. Jak uvedla studie Konfederace evropských odborových svazů (European Trade Union Institute), průměrné mzdy v některých zemích klesly pod 30 procent průměru v Německu, zatímco produktivita stabilně rostla. Studie srovnala průměrné mzdy v Maďarsku, Polsku a České republice vůči Německu v letech 1993−2015. Ve všech zemích mzda v poměru k německé stoupala do roku 2008, v roce 2015 ale byla ve všech zemích v poměru k německému průměru opět nižší. Důvodem byla kromě krize také intervence proti koruně, oslabení kurzu a také růst německé mzdy. Stále jde ovšem o země, jejichž obyvatelé sice vůči největší evropské ekonomice chudnou, pořád ale nabízejí "slušný východní průměr".

Akční plán pro minimální mzdu?

Jestliže byla stagnace mezd východiskem v krizi, teď by se mohla stát její příčinou. Podle Petera Praeta, hlavního ekonoma ECB, má situace na trhu práce vliv na měnovou politiku: "Bez toho, aby stoupaly mzdy, nebude inflace. A kdy porostou mzdy, není ani přes silné oživení jasné." Nízké úrokové sazby a další "nestandardní" opatření měnové politiky proto neskončí tak rychle, jak se myslelo. Nízká inflace je ale důvodem, proč nezvyšovat mzdy.

Ve vývoji mezd se proto stále častěji angažují vlády. Nutno upozornit, že nejde o výmysl poslední doby. Akční plán "zdvojnásobení příjmů", který přijalo v 60. letech Japonsko, skutečně vytvořil v zemi ekonomiku závislou na spotřebě, tedy kapitalismus nového typu. V posledních 15 letech bojuje za vyšší mzdy znovu. Někteří ekonomové proto tvrdí, že si nová doba žádá nový akční plán − třeba zdvojnásobení minimální mzdy, a to nejen v Japonsku, ale všude na světě.

Použít minimální mzdu napadlo i Evropskou komisi, která donutila členské státy EU k jejímu zavedení. Její výši nechala na samotných zemích. V Německu například existence minimální mzdy vedla k významné redukci minijobů, tedy zaměstnání, kde si člověk vydělá jen určitou menší částku, ale nemusí z ní platit daně. Na Slovensku kvůli návrhu na zvýšení minimální mzdy na 500 eur stávkovali podnikatelé. Česká minimální mzda je po zvýšení na 11 tisíc korun sice vyšší než v Bulharsku, ale zůstává jednou z nejnižších v unii, a dokonce nižší než v Turecku.

Minimální mzda se měla v Evropě stát jedním z motorů růstu a integrace. Výsledek se moc nepovedl. Jak podotkl Ute Ostergard, profesor na Copenhagen Business School, "jak se může Evropa sjednocovat, když je minimální mzda v Bulharsku nižší než přídavky na děti v Dánsku?"

Minimální mzdu také začaly země využívat k vzájemnému konkurenčnímu boji. Země západní Evropy ji začaly uplatňovat třeba i na řidiče mezinárodní dopravy, protože se bojí, že levní řidiči z východu berou západním dopravcům práci. Firmy z levného východu tvrdí, že jde o protekcionismus, narušování pravidel vnitřního obchodu. Do sporu se vložila i Evropská komise, která má vydat novou sérii doporučení.

Přidáme, ale málo

V České republice mají letos podle odhadů stoupnout mzdy o pět procent, nejvíc za poslední roky. V Maďarsku ovšem stoupla v únoru nominální mzda meziročně o 10,7 procenta, nejvíc za devět let, v Polsku o 5,2 procenta.

V Česku letos poroste nejpomaleji z regionu střední Evropy, i to ale připadá firmám přehnané. Upozorňují proto, že máme nesmyslně vysoké náklady práce (odvody zaměstnavatelů), a kdyby se snížily, zvedlo by to mzdy. Stejně vysoké náklady práce v rámci EU má ale také například Rakousko, Belgie či Irsko (a samozřejmě Skandinávie), kde je průměrný plat zaměstnanců více než dvojnásobný. Navíc jde o stejný argument jako v případě daně z přidané hodnoty. Kdo si vzpomene, co přesně zlevnilo při poklesu sazby DPH?

České firmy zapojené v mezinárodních řetězcích coby subdodavatelé výrazně zvyšovat mzdy nemohou, protože levná pracovní síla byla a je jedním z důvodů, proč jsou tady. Pro firmy obecně jsou nízké mzdy výhodné a přenášejí to na celonárodní úroveň ve smyslu konkurenceschopnosti zemí. Podobný přístup mají i vlády, které zaměstnancům ve veřejném sektoru vysokou mzdu nenabízejí − v Česku stačí zmínit zaměstnance v sociálních službách, jejichž plat se od minimální mzdy příliš neliší.

Jenže stagnace nebo pomalý růst mezd není pro ekonomiku výhrou. Zaprvé stagnace či pokles reálných mezd podráží spotřebu. Zadruhé sice vyhovuje průmyslu, ale trpí realitní sektor, stavebnictví, média a služby. A konečně za třetí, dává velký prostor k experimentům centrálních bank. Firmy v Česku platy zvýší tam, kde k tomu budou donuceny. Žádný platový skok ale nečekejme − japonský scénář nízké inflace i mezd funguje v celé Evropě. V Česku ovšem s českým příjmem.

Julie Hrstková
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

České firmy míří na Balkán. Vidí tam velký potenciál, problémem je ale nepřehledné právní prostředí

Praze hrozí, že zmizí ze seznamu UNESCO kvůli budovám na Pankráci. Závisí na rozhodnutí magistrátu

Zaorálek: Zemanovy bonmoty o novinářích jsou nevhodné, naznačili mi v zahraničí. Dosud dobrou pověst Česka kazí i Babišova kauza

Vláda dala zelenou vysokorychlostní železnici, dá na ni 650 miliard. Rychlé vlaky spojí Prahu s Drážďany nebo Brno s Vídní

Facebooku unikla pravidla cenzury. Násilí na zvířatech a dětech je v pořádku, výhrůžky Trumpovi ne

reklama