reklama

Jmenuji se Trump, jsem velké dítě

  • Trump při jednání s Rusy prozradil přísně utajovanou skutečnost.
  • Nyní tvrdí, že to není problém, protože má na takové prozrazování jako prezident právo.
  • To je sice pravda, ale lidem v administrativě to nahání hrůzu.
Teodor Marjanovič. Teodor Marjanovič. Foto: HN - Matej Slávik

Donaldu Trumpovi nelze upřít talent dostávat se z bláta do louže, ovšem louže stále hlubší a neuvěřitelnější.

Zabořen do skandálu kolem podezřelého odvolání šéfa FBI, jenž vyšetřoval jeho, Trumpovu, možnou předvolební spolupráci s ruskými hackery, šlápl prezident hned zase vedle.

A jak! Vyšlo najevo, že se minulý týden při setkání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem chvástal ohledně toho, jak má skvělé špionážní zprávy o teroristech z Islámského státu, a při té příležitosti prozradil, z jakého města pochází informace, kvůli níž Amerika zakázala na vybraných leteckých linkách z Blízkého východu cestujícím používat přenosné počítače. Tu informaci poskytla Americe vláda jednoho zatím nejmenovaného spojeneckého státu, patrně z Blízkého východu.

Prozrazení toho místa dost napovídá o špionážních metodách onoho spojence a i o lidech, od nichž USA svoje informace čerpají. Moskva, dodejme, je formálně parťákem Západu v boji proti Islámskému státu, i když nutno říct, že ruské bombardéry v Sýrii podivuhodně často neumí rozlišovat mezi baštami teroristů a nemocnicemi, případně obývanými městskými čtvrtěmi. Jenže zároveň je i parťákem Íránu, státu sponzorujícího terorismus.

Jistě, jak Trump také už sám teď řekl, na prozrazení té informace měl coby prezident právo. To je pravda, stejně jako to, že technicky vzato měl plné právo odvolat šéfa FBI. Je to dané americkým systémem, který šéfovi exekutivy poskytuje obrovský manévrovací prostor. Jenže jeho tvůrci nepředpokládali, že se prezidentem jednou stane člověk chovající se nezodpovědně, upovídaně, prostě jako dítě. Je to podobné, jako když Miloš Zeman nezodpovědně, ba dětinsky prozradil sumu, kterou náš stát vyplatil za dvě Češky unesené v Pákistánu. Každý terorista teď ví, o kolik si může říct, až polapí českého občana.

Jedna věc zaráží: jak je možné, že se zpráva o Trumpově chvástání před Lavrovem dostala na veřejnost, když v oválné pracovně v ten moment sedělo kromě hrstky Rusů jen pár amerických představitelů v čele s Trumpem? Sám od sebe by si list The Washington Post tu věc přece z prstu nevycucal. Někdo z těch Američanů ji musel redakci poskytnout jako anonymní zdroj.

Nejen sám The Washington Post, ale i jiná média si to vysvětlují jako ukázku toho, jak jsou lidé v Bílém domě znepokojeni. Nechtějí s funkcí prásknout, protože ji v dané situaci považují za službu ohrožené vlasti. Ale když tedy vidí, co Trump umí všechno napáchat, říkají si zřejmě, že jim nezbývá než potají oslovit média, aby se to dostalo ven.

Teodor Marjanovič
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

České firmy míří na Balkán. Vidí tam velký potenciál, problémem je ale nepřehledné právní prostředí

Praze hrozí, že zmizí ze seznamu UNESCO kvůli budovám na Pankráci. Závisí na rozhodnutí magistrátu

Zaorálek: Zemanovy bonmoty o novinářích jsou nevhodné, naznačili mi v zahraničí. Dosud dobrou pověst Česka kazí i Babišova kauza

Vláda dala zelenou vysokorychlostní železnici, dá na ni 650 miliard. Rychlé vlaky spojí Prahu s Drážďany nebo Brno s Vídní

Facebooku unikla pravidla cenzury. Násilí na zvířatech a dětech je v pořádku, výhrůžky Trumpovi ne

reklama