reklama

Bitva o registr smluv je střetem přístupů: Jsou tu občané pro stát, nebo opačně?

  •  Přijetím Listiny základních práv a svobod v roce 1991 se princip diskrétnosti z dob vlády jedné strany otočil naruby.
  • Registr smluv vznikl i proto, abychom neměli moderní právní stát jen na papíře, ale i skutečně.
  • Senátoři KDU-ČSL již dopředu ohlásili, že tentokrát podpoří návrhy, které státní i městské podniky do zákona opět navrátí. ČSSD zůstává před důležitým hlasováním opět rozpolcená a těžko čitelná.
jarvis_57570e51498ec7cba7fde3b4.jpeg "Registr smluv“ by měl zvýšit průhlednost nakládání s veřejnými penězi. Foto: Shutterstock

Starší generace (a tedy i veškeré osazenstvo horní komory parlamentu) to ještě pamatuje: Do roku 1991 u nás platil princip diskrétnosti veřejné správy. Stát si vše nechával pro sebe, jen občas občany seznámil s tím, co uznal za vhodné. Pravdivost se ověřit nedala. I dnes mají na tyto staré časy někteří zákonodárci nostalgické vzpomínky. Třeba poslanec Jan Klán z KSČM rád opakuje, že běžní občané  přístup ke smlouvám státu nepotřebují, protože jim stejně nebudou rozumět. Občané ovšem mají jiný názor a o informace státu žádají rádi - podle průzkum tři ze čtyř občanů zajímá, jak hospodaří státní a městské podniky.

Přijetím Listiny základních práv a svobod se princip diskrétnosti z dob vlády jedné strany otočil naruby - občané mají právo na veškeré informace státu a jeho institucí, kromě těch, u kterých zákon výslovně stanoví, že je poskytnout nelze. Tedy alespoň na papíře. Ve skutečnosti se tohle pravidlo řadě zaměstnanců hospodařících s veřejnými - a tedy našimi společnými - prostředky dodržovat nechce, a o informace se tak musíme soudit. Někdy nestačí dokonce ani soudní rozhodnutí - jako třeba naposled v případě ústeckého magistrátu. I proto vznikl registr smluv. Abychom neměli moderní právní stát jen na papíře, ale i skutečně. Sankce v podobě neplatnosti smlouvy je totiž už dostatečná, aby informační povinnost byla vymahatelná. To si uvědomuje i BIS, která registr označila za pozitivní krok v boji proti modernímu organizovanému zločinu.

Poslanci ČSSD, KSČM, část poslanců ODS a KDU-ČSL se ke staré mentalitě nedávno opět na chvíli vrátili. Na konci února společně poskládali těsnou většinu 80 hlasů (ze 159 přítomných poslanců) a pokusili se ještě před účinností sankce z registru smluv dvěma plošnými výjimkami vyjmout významnou část státních a městských firem. Podle veřejnosti proto, aby utajili nekalé praktiky v těchto podnicích.

Senátoři nyní mají možnost jejich chybu napravit. Rozhodnout, jestli si přejí mocný stát, kterému slouží občané žijící v blažené nevědomosti, nebo stát, který tu je pro nás a o jehož činnosti máme přehled. Senátoři KDU-ČSL tak již učinili a dopředu ohlásili, že tentokrát podpoří návrhy, které státní i městské podniky do zákona opět navrátí. Senátoři KSČM a ODS zůstanou zřejmě na svém - a výjimky budou chtít potvrdit. ČSSD zůstává před důležitým hlasováním rozpolcená a těžko čitelná. Rozhodovat bude zřejmě každý hlas.

Zbytečné výjimky ze zveřejňování se kromě státních firem týkají také veřejných vysokých škol, smluv o výbušninách, smluv o zdravotnických službách nebo smluv České televize a rozhlasu. Senát je často označován jako pojistka demokracie. Zvolí tedy senátoři dnes otevřenost, nebo zvítězí sen poslance Klána o dobách minulých, kdy občanům nezbylo než se spolehnout na těch pár vědoucích, kteří všechno zařídí?

Adam Rut
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

Češi pijí méně, zato si připlatí za kvalitnější alkohol. Po metanolové aféře se drží ověřených značek

Strany bojují s novými pravidly, která limitují cenu kampaní. A už přišly na to, jak "strop" 90 milionů překročit

Výroba slovenského létajícího auta začne za dva roky. AeroMobil již má několik vážných zájemců

České pivovary loni uvařily nejvíc piva v historii. Rostla domácí spotřeba i export

Dovolená v Česku až o 15 procent podraží. Dvoulůžkový pokoj u Lipna už nyní stojí i jako pobyt u moře

reklama