reklama

Bitva o registr smluv je střetem přístupů: Jsou tu občané pro stát, nebo opačně?

  •  Přijetím Listiny základních práv a svobod v roce 1991 se princip diskrétnosti z dob vlády jedné strany otočil naruby.
  • Registr smluv vznikl i proto, abychom neměli moderní právní stát jen na papíře, ale i skutečně.
  • Senátoři KDU-ČSL již dopředu ohlásili, že tentokrát podpoří návrhy, které státní i městské podniky do zákona opět navrátí. ČSSD zůstává před důležitým hlasováním opět rozpolcená a těžko čitelná.
jarvis_57570e51498ec7cba7fde3b4.jpeg "Registr smluv“ by měl zvýšit průhlednost nakládání s veřejnými penězi. Foto: Shutterstock

Starší generace (a tedy i veškeré osazenstvo horní komory parlamentu) to ještě pamatuje: Do roku 1991 u nás platil princip diskrétnosti veřejné správy. Stát si vše nechával pro sebe, jen občas občany seznámil s tím, co uznal za vhodné. Pravdivost se ověřit nedala. I dnes mají na tyto staré časy někteří zákonodárci nostalgické vzpomínky. Třeba poslanec Jan Klán z KSČM rád opakuje, že běžní občané  přístup ke smlouvám státu nepotřebují, protože jim stejně nebudou rozumět. Občané ovšem mají jiný názor a o informace státu žádají rádi - podle průzkum tři ze čtyř občanů zajímá, jak hospodaří státní a městské podniky.

Přijetím Listiny základních práv a svobod se princip diskrétnosti z dob vlády jedné strany otočil naruby - občané mají právo na veškeré informace státu a jeho institucí, kromě těch, u kterých zákon výslovně stanoví, že je poskytnout nelze. Tedy alespoň na papíře. Ve skutečnosti se tohle pravidlo řadě zaměstnanců hospodařících s veřejnými - a tedy našimi společnými - prostředky dodržovat nechce, a o informace se tak musíme soudit. Někdy nestačí dokonce ani soudní rozhodnutí - jako třeba naposled v případě ústeckého magistrátu. I proto vznikl registr smluv. Abychom neměli moderní právní stát jen na papíře, ale i skutečně. Sankce v podobě neplatnosti smlouvy je totiž už dostatečná, aby informační povinnost byla vymahatelná. To si uvědomuje i BIS, která registr označila za pozitivní krok v boji proti modernímu organizovanému zločinu.

Poslanci ČSSD, KSČM, část poslanců ODS a KDU-ČSL se ke staré mentalitě nedávno opět na chvíli vrátili. Na konci února společně poskládali těsnou většinu 80 hlasů (ze 159 přítomných poslanců) a pokusili se ještě před účinností sankce z registru smluv dvěma plošnými výjimkami vyjmout významnou část státních a městských firem. Podle veřejnosti proto, aby utajili nekalé praktiky v těchto podnicích.

Senátoři nyní mají možnost jejich chybu napravit. Rozhodnout, jestli si přejí mocný stát, kterému slouží občané žijící v blažené nevědomosti, nebo stát, který tu je pro nás a o jehož činnosti máme přehled. Senátoři KDU-ČSL tak již učinili a dopředu ohlásili, že tentokrát podpoří návrhy, které státní i městské podniky do zákona opět navrátí. Senátoři KSČM a ODS zůstanou zřejmě na svém - a výjimky budou chtít potvrdit. ČSSD zůstává před důležitým hlasováním rozpolcená a těžko čitelná. Rozhodovat bude zřejmě každý hlas.

Zbytečné výjimky ze zveřejňování se kromě státních firem týkají také veřejných vysokých škol, smluv o výbušninách, smluv o zdravotnických službách nebo smluv České televize a rozhlasu. Senát je často označován jako pojistka demokracie. Zvolí tedy senátoři dnes otevřenost, nebo zvítězí sen poslance Klána o dobách minulých, kdy občanům nezbylo než se spolehnout na těch pár vědoucích, kteří všechno zařídí?

Adam Rut
Přeposlat
Diskuse
reklama

V Pietro Filipi je třeba hodně věcí změnit, říká nový majitel Michal Mička. Zlepšit chce pánskou kolekci

Na Václavském náměstí vystoupili i prezidentští kandidáti. Horáčkovi to nebylo umožněno, Hilšer mu nabídl část svého času

Tisíce lidí si připomněly události 17. listopadu. Babiš s Okamurou sklidili kritiku

Kdo mohl, už utekl. Venezuela je na pokraji bankrotu, ke dvěma milionům migrantů přibudou další

V Mladé Boleslavi začne Škoda Auto vyrábět elektromobily. První vozy vstoupí na trh od roku 2020

reklama