reklama

Osamocený hlas pro euro

Čtěte více: eurozóna | euro | koruna | Česká republika
  • Zapálení příznivci co nejrychlejšího přijetí eura v Česku vymřeli.
  • Vartu hájí jen zástupci velkého průmyslu.
  • Ti se snaží na politiky tlačit, ale opuštění koruny v nejbližších letech neprosadí.
Luděk Vainert. Luděk Vainert. Foto: HN - Libor Fojtík

Teď je zmocněncem vlády pro euro a nemá co dělat, vysvětloval před necelým rokem prezident Miloš Zeman, proč Oldřichu Dědkovi našel nové působiště v České národní bance. A tento ani ne rok starý výrok hlavy státu, která v době zvolení byla jednoznačným a hlasitým příznivcem co nejrychlejšího přijetí eura, ukazuje, do jaké fáze plán na opuštění národní měny v Česku dospěl. Téměř 14 let po referendu, v němž národ 77procentní většinou schválil vstup do Evropské unie, a to za podmínek, mezi něž patřilo i přijetí eura, nemá rychlý přechod na společnou měnu mezi relevantními politiky žádného vlivného advokáta.

Slovně se k euru sice hlásí sociální demokracie, ale je to podpora nemastná neslaná. "Kdyby se sociální demokracie dostala i do příští vlády a našla větší pochopení u koaličních partnerů, je připravena určit datum vstupu do eurozóny," navršil podmínky premiér Sobotka. ČSSD zjevně budoucnosti s evropskou měnou přisuzuje menší váhu než třeba poplatkům v ordinacích či odporu vůči druhému pilíři penzijního systému − jejich zrušení si na koaličních partnerech vynutit dokázala. Euro sociálním demokratům za bouchnutí do stolu nikdy nestálo. Proč najednou čekat, že se po volbách, ať už dopadnou jakkoliv, za fázi "hledání pochopení" propracují?

Hnutí ANO má na euro ten názor, jaký zrovna vyjadřuje jeho předseda Andrej Babiš. A ten se od společné měny distancuje explicitně. Euro nechce, korunu považuje za nástroj, který se v dobách krize hodí. Takže verdikt, který Babišem ovládané ministerstvo spolu s teoreticky proevropskou, ale v praxi velmi skeptickou centrální bankou vynese na konci roku, lze vlastně napsat předem: ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou doporučily prozatím nestanovovat cílové datum přijetí eura, a tudíž v roce 2018 neusilovat o vstup do kurzového mechanismu ERM II, dozvíme se. Ostatně tato vláda se po odchodu Oldřicha Dědka do ČNB jmenováním nového "pana Euro" ani neobtěžovala.

Podzimní volby tímto rozložením sil mohou zahýbat opravdu jen teoreticky. Nadšení pro vstup do měnového bloku, v němž jsou až na Polsko všichni naši sousedé, nevyjadřuje totiž ani převážná část opozice. Že by některá z velkých stran šla do volební kampaně s přeškrtnutým éčkem ve štítu, je nepravděpodobné.

Česko se přitom soustavně zlepšuje v úkolování eurozóny, v troušení hraběcích rad, po nichž by měla devatenáctka zemí skočit, aby pro nás bylo euro dost dobré. Po singerovské ČNB štafetu převzala ta současná, Rusnokova, byť když mluví o nedodělané měnové unii, volí o něco mírnější tón. I nástupce Václava Klause si poslední roky nasazuje jeho brýle. Podle Zemana musí eurozóna nejprve vyloučit Řecko a zřejmě i zlikvidovat Evropský stabilizační mechanismus, aby přijetí měny, jejíž výhody prezident teoreticky uznává, mělo pro Česko smysl.

Průzkumy dlouhodobě ukazují, že veřejnost na tyto argumenty diktované převážně politickou logikou, které mají ale i reálný ekonomický základ, slyší. Jestli něco nedůvěrou části národa v euro otřáslo, byly to roky s intervencemi ČNB, které jasně ukázaly, že vlastní měna neznamená automaticky měna silná, neřkuli stále posilující.

Jediným hlasitým zastáncem vstupu do eurozóny jsou tak nyní podniky, a to ještě jen ty velké. Výzva Svazu průmyslu a dopravy, abychom eurem platili nejpozději v roce 2021, tak zní jako hlas volajícího na poušti. Motivy velkých podniků jsou pochopitelné a je za nimi znát hlavně obava z problémů, které jim v (poněkud vzdálenější) budoucnosti může posilování koruny přinést. Navrhovaná medicína, tedy urychlený vstup do systému ERM II, z něhož vede už jen jednosměrka ústící do eurozóny, může mít ale pro exportéry nečekaně nepříjemné účinky. Příklad Slovenska ukázal, že roky v ERM II mohou být dobou, kdy měna dramaticky posílí. Analogický třicetiprocentní skok je to poslední, co by si čeští průmyslníci přáli. To by jim nevynahradila ani jistota, že k posílení došlo naposledy.

K bezhlavému trysku k zafixovanému kurzu nyní není moc důvodů. Koruna musí získat trochu času, aby se dostala na úroveň odpovídající výkonu a perspektivám ekonomiky. Že její konec nenastane zrovna v roce 2021, nebude tragédie.

Luděk Vainert
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

Češi pijí méně, zato si připlatí za kvalitnější alkohol. Po metanolové aféře se drží ověřených značek

Strany bojují s novými pravidly, která limitují cenu kampaní. A už přišly na to, jak "strop" 90 milionů překročit

Výroba slovenského létajícího auta začne za dva roky. AeroMobil již má několik vážných zájemců

České pivovary loni uvařily nejvíc piva v historii. Rostla domácí spotřeba i export

Dovolená v Česku až o 15 procent podraží. Dvoulůžkový pokoj u Lipna už nyní stojí i jako pobyt u moře

reklama