reklama

Chodovskému Parku zpočátku trh nevěřil

Čtěte více: Reality | Chodov | kancelář
  • Standardy, které jsme nastavili na projektu The Park na pražském Chodově, jsou dnes ve stavebnictví běžnými, uvádí architekt Vincent Marani.
  • Jeho tým opakovaně narážel na socialistickou mentalitu lidí, pro něž představovalo prakticky všechno problém.
jarvis_58a3553d498e64059dbfff78.jpeg Vincent Marani, architekt, partner ateliéru Marani Architects. Foto: Marani Architects

V říjnu se v Praze uskuteční konference Amerického institutu architektů (AIA), kterou jsem se nabídl zorganizovat. Setkání evropské odnože této profesní organizace se do Prahy přesune po 20 letech. Je to pro mne i příležitost ohlédnout se, jak se architektura a stavebnictví v české metropoli za uplynulé dvě dekády posunuly.

Když jsem v roce 2000 přijel do Prahy, pojem kancelářská budova třídy A byl velkou neznámou. Toto označení snesl jako jeden z prvních projektů v Česku areál dvanácti administrativních budov The Park na Chodově. Jeho investorem byla americká společnost AIG/Lincoln a ředitel její pražské pobočky Walter Dackiw neakceptoval jiné než administrativní centrum západního střihu. Tedy takové, v němž by si pronajaly prostory firmy z žebříčku 500 největších společností časopisu Fortune.

Firma AIG/Lincoln mě k projektu The Park přizvala, protože jsem měl zkušenosti s kancelářskými budovami v USA a v Německu. Pracoval jsem třeba na komplexu Sony Center na náměstí Potsdamer Platz v Berlíně, jehož autorem je světově proslulý architekt Helmut Jahn.

Společnost AIG/Lincoln byla ochotna dát zakázku na projekt The Park architektonické kanceláři z Prahy jen za předpokladu, že bude mít zkušenosti s navrhováním kanceláří třídy A. Jinak by ji dostal londýnský architektonický ateliér SOM, jeden z největších na světě. Ten je například autorem nejvyššího mrakodrapu světa Burdž Chalífa v Dubaji.

Walter Dackiw procestoval celou Evropu a jeho požadavky na Park byly pokrokové − od urbanismu přes konstrukce budov až po parkování, velké nájemní prostory či fasády. Byznyspark se také vyznačoval štědrými zelenými plochami.

Chodovský The Park se dostal pod palbu kritiky tuzemských realitních makléřů a stavebních firem. Tvrdili, že Praha na tak dobrý projekt nebyla zralá, a nevěřili v jeho úspěch.

Opakovaně jsem narážel na socialistickou mentalitu lidí, pro něž představovalo prakticky všechno problém. Museli jsme najmout mladé lidi z vysokých škol, kteří naše požadavky nepovažovali za nemožné. Museli jsme dodavatele přesvědčit, aby nám přestali vnucovat standardní materiály ze svých skladů a místo nich dodali to, co je běžně dostupné v Evropské unii a co jsme požadovali. Nebylo to snadné, ale podařilo se nám to, The Park měl úspěch.

Standardy, které jsme nastavili na Parku, jsou dnes ve stavebnictví běžnými. Přispěla k tomu i nezisková organizace Česká rada pro šetrné budovy. Je běžné, že nové kancelářské budovy dnes nesou mezinárodní zelené certifikace LEED nebo BREEAM.

I kvalita tuzemské řemeslné práce se zvýšila, výrobci kancelářského nábytku dokážou dodat zboží ve vysokém standardu.

Vincent Marani
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus
reklama

Babiše bychom měli žalovat. Ztráta důvěryhodnosti by byl konec nezávislosti ČT, říká Wollner

Živě: Babišovo hnutí si zvolilo nové vedení. Kandidáta na prezidenta vybere až v referendu

Mobilní veletrh v Barceloně ovládnou telefony bez rámečků. Vrátila se i legendární Nokia

Babišův nepostradatelný. Faltýnek hlídá, aby ANO fungovalo, jak šéf potřebuje

Metr na operu Jiřího Černého: New York chce Rusalku znova a znova

X
Nemáte-li registraci, pokračujte zde
Nepamatuji si heslo
Potřebujete poradit?
Volejte:233 071 197
e-mail: predplatne@economia.cz