reklama

Nebezpečný svět Marka Hudemy: Sedm mýtů aneb Trampoty s Trumpem

Autor HN
Čtěte více: USA | svět | Evropa | politika | ekonomika | Trump Donald
  • Kolem politiky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa panuje mnoho představ, které se nezakládají na realitě.
  • Týkají se jak příčin Trumpova vítězství, tak jeho politiky i vlivu na Českou republiku.
  • Zde je sedm z nich.
jarvis_58a34a71498e64059d753477.jpeg Jedním ze svých prvních prezidentských rozhodnutí zrušil Donald Trump už schválenou dohodu o transpacifické zóně volného obchodu. Foto: Profimedia

Kolem politiky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa panuje mnoho představ, které se nezakládají na realitě. Týkají se jak příčin Trumpova vítězství, tak jeho politiky i vlivu na Českou republiku. Zde je sedm z nich.

1. Trump se uklidní, jeho předvolební sliby pouhými sliby zůstanou.

Je jisté, že Donald Trump bude chtít své předvolební sliby splnit. Proto byl zvolen i některými voliči, již by jinak hlasovali třeba pro levičáka Bernieho Sanderse z opoziční Demokratické strany, kdyby se stal kandidátem. Trumpa volili i přesto, že některé z jeho nápadů − jako stavba zdi na hranicích s Mexikem, která má bránit příchodu imigrantů, či dotlačení Číny k jinému stylu obchodování s USA − zní podle expertů nereálně nebo mohou mít nezamýšlené důsledky.

Trump ale už vydal několik výnosů, kterými se snaží sliby plnit. Přesto panuje dojem, že se některých slibů vzdává. Často je to dáno prezidentovým nejasným vyjadřováním nebo zmatkem v jeho administrativě, jejíž část dopředu neinformuje o svých rozhodnutích.

2. Zvolení Trumpa je vzpourou většiny voličů proti politikům a intelektuálům i expertům, jejichž radami se politici řídí.

Trump nezískal většinu voličů, většina hlasujících volila jeho protikandidátku Hillary Clintonovou.

V americkém volebním systému ale nejde jen o absolutní většinu hlasů, důležité je také jejich rozložení.

Trump sice mluvil o vymetení "washingtonské bažiny" a návratu vlády "obyčejným lidem", ale sám je miliardář a v jeho administrativě jsou bankéři, kteří velmi dobře vycházeli s washingtonskými politiky.

Přesto Trump nebyl klasický kandidát jako jiní američtí prezidenti v posledních desetiletích.

Důležitou roli v jeho vítězství zřejmě sehrály dvě věci. Trump slíbil lidem návrat do Ameriky 50. let minulého století, kdy ekonomika rychle rostla, USA byly dominantní supervelmocí a hlavní oporou země se stala bílá střední třída.

Tehdy prý vládl pořádek a klid a každý mohl tvrdou prací udělat kariéru.

Jde ale o ahistorický pohled na Ameriku z reklam a televizních seriálů.

Trump pominul skutečnost: strach z rozšiřování komunismu, moci SSSR, jaderné války, rasové napětí a pocit nenaplněnosti u části střední třídy.

Nový americký prezident znovu polarizoval politiku a vrátil do ní konflikt i zdání ideologie − byť v Trumpově případě jde spíš o jeho ego. Dlouho se totiž obě hlavní politické strany v USA (a vlastně téměř všude na Západě) k sobě přibližovaly. Například v Evropě levice přestala prosazovat znárodňování a pravicové strany zase radikální omezení sociálního státu.

Nabízely velmi podobná řešení a přitom se odvolávaly na experty. Bez expertů je moderní společnost nemyslitelná, ale politické strany tím spíš zastíraly boj o hlasy.

Řídily se v ekonomii známým teorémem středního voliče, který tvrdí, že politické strany budou v zásadě prosazovat představy voličů uprostřed politického spektra. Posunem k extrému by právě část středových voličů ztratily. A tak postupují do středu, kde dělají politiku přijatelnou i pro voliče okrajové.

Možná tento teorém přestává platit, což může souviset se stoupajícími majetkovými rozdíly, zhoršenou možností sociálního vzestupu a s poklesem příjmů střední třídy. Také středoví voliči jsou pak ochotni volit kandidáta, který razí extrémnější politiku.

3. Není třeba se bát Trumpových autoritativních tendencí, systém pojistek a rovnovah v americké demokracii ho snadno zbrzdí.

Spojené státy mají dlouhou tradici prezidentů, kteří se snažili nelegálními či pololegálními kroky o převahu nad politickými protivníky. Zbavovali se neloajálních úředníků či lhali zákonodárcům i lidu.

Od Woodrowa Wilsona přes Dwighta Eisenhowera po Richarda Nixona, Lyndona Johnsona a další.

Andrew Jackson byl dokonce v 19. století označován za amerického Napoleona budujícího autokratický stát. Liberální demokracie v Americe přežila. Není ale jisté, zda Trump nevyužije více pák než jeho předchůdci. Už nyní kritizuje například rozhodnutí soudů a nepřímo se obrací k lidu, když tvrdí, že brzděním prezidentových plánů ohledně omezení imigrace ohrožují bezpečnost Američanů.

Časopis The Atlantic navíc upozornil na to, že Trumpovy plány na státní investice do infrastruktury ve výši bilionu dolarů, stejně jako jeho změny obchodní politiky mohou posílit prezidentův vliv i autoritářské tendence. V zájmu firem i jejich zaměstnanců pak bude omezit kritiku prezidenta, aby nepřišli o zakázky a svá místa. Zda bude systém, který má Trumpa kontrolovat, funkční, poznáme až časem.

4. Trumpovo heslo Amerika na prvním místě je normální a správné. Vznikne nový multipolární svět, který bude spravedlivější, a USA nebudou nikomu vnucovat své vidění světa.

Heslo Amerika na prvním místě bylo kdysi heslem amerických izolacionistů a také některých tamních obdivovatelů fašistického režimu. Trump ale netvrdí, že se Amerika chce izolovat, i když jeho kroky k tomu mohou vést. Spíš naznačuje, že mu nejsou příliš po chuti některé mezinárodní organizace: od Světové obchodní organizace až po OSN. Podle něj omezují sílu USA.

Domnívá se, že když bude jednat se státy dvojstranně, vnutí jim Amerika jako větší země, silnější ekonomika a vojenská mocnost svou vůli.

V mnoha případech to může být pravda. Systém dvoustranných smluv ale může vést k neočekávatelným následkům. Podle některých historiků právě systém dvoustranných vojenských dohod přispěl k vypuknutí první světové války a vzájemně odlišné dvoustranné obchodní dohody zkomplikují světový obchod. Zvláště pokud v nich − jak si přeje Trump − bude zakotveno právo jednostranně během 30 dnů závazky vypovědět. Firmy to znejistí, zvýší se jim náklady, omezí to export a může to vést až k propadu světové ekonomiky.

5. Trump požaduje narovnání světového obchodu, který nyní Americe nepřináší výhody, jaké jí patří. Tím prý prezident vrátí do USA pracovní místa.

Ve Spojených státech skutečně zmizela v posledních desetiletích spousta pracovních míst. Jen mezi lety 1999 a 2011 to bylo 5,5 milionu míst ve výrobě. Jenže ekonomové nejsou schopni spolehlivě rozlišit pracovní místa zmizelá kvůli volnému obchodu od těch, která zanikla kvůli technickému pokroku. A těch je zřejmě většina.

Ekonomové Daron Acemoglu a David Autor odhadují, že v uvedené době zmizelo kvůli čínské konkurenci přes milion pracovních míst. Ztráty míst kvůli smlouvě NAFTA, dohodě o volném obchodu mezi USA, Mexikem a Kanadou, kterou chce Trump změnit, se odhadují od sta do stovek tisíc.

Zároveň je těžké říci, jaká pracovní místa vznikla jen kvůli volnému obchodu. Zejména díky NAFTA se v desetiletí od roku 1995 pětinásobně zvýšil vývoz amerických sójových bobů do Mexika či vzrostl prodej strojů americké firmy Caterpillar. Není ale jasné, co by se stalo, kdyby NAFTA neexistovala. Zda by pěstitelé bobů a zaměstnanci Carterpillaru produkovali něco jiného, nebo by jejich zaměstnání zanikla.

Situaci dále komplikuje to, že stávající dohody o volném obchodu nejsou jen dohodami o snížení cel. Větší dopad má zjednodušení a sladění různých předpisů. Skutečný dopad takových smluv je tak mimořádně obtížné zjistit a vychází se z různých, někdy nepříliš přesných odhadů.

Ze zjednodušených modelů ale většina ekonomů soudí, že volný obchod je pro zapojené země vzájemně výhodný, a že by se jeho zrušením či omezením obnovila ztracená pracovní místa, není příliš pravděpodobné. Poškodilo by to ale americké spotřebitele. Ekonomové Robert Lawrence a Lawrence Edwards z Harvardovy univerzity spočítali, že díky obchodu s Čínou získal každý Američan do roku 2008 navíc ročně 250 dolarů ve formě nižších cen kupovaného zboží.

6. Trumpa zastaví síly globalizace, protože se ukáže, že je výhodná pro všechny.

Jednoduché modely ukazují, že volný obchod a s tím související propojení světa, kde se dá snadno cestovat, převážet zboží a šířit myšlenky, vedou k ekonomickému růstu a prosperitě. Prokázala to i první globalizace ve druhé polovině 19. století.

Globalizace a volný obchod mají ale často rozptýlené, obtížně viditelné výnosy a koncentrované, snadno patrné náklady. Zřejmě proto je nyní mnohem silnější antiglobalizační hnutí než příznivci globalizace.

Jednou z největších výhod globalizace je pokles cen. Bjørn Lomborg na základě výzkumů svého think-tanku Copenhagen Consensus uvádí, že díky mezinárodnímu obchodu si dnes americká střední třída může za každý dolar koupit o 29 procent více zboží a služeb, než kdyby byly Spojené státy uzavřenou ekonomikou. Třeba u nábytku či oděvů nejde ale o pokles nominálních cen, nýbrž o fakt, že už celá desetiletí ceny nerostou, upozorňuje časopis The Economist. Relativní pokles cen je přitom na první pohled méně patrný, než když se zavírá kvůli globalizaci řada tradičních továren v americkém "rezavém pásu".

Současná vlna globalizace vedla i k tomu, že stagnují či klesají mzdy méně vzdělaných pracovníků ve vyspělém světě. Konkurují jim dělníci v rozvojových zemích. A z globalizace také těží hlavně firmy, které vyrábějí či prodávají globálně − například Amazon, zatímco na prodejce nábytku v americké Minnesotě má globalizace minimální vliv. Přispívá to k příjmové nerovnosti uvnitř vyspělých zemí.

Globalizací postižené skupiny mají více co ztratit, jsou menší, proto se lépe organizují, a mohou tak snadněji ovlivnit politiku. Na rozdíl od zaměstnanců a podnikatelů, jimž hrozí ztráta jejich živobytí, bude málokdo demonstrovat za zachování levných triček. Dokonce ani vzájemná provázanost ekonomik zemí nedokáže automaticky vyloučit obchodní a válečné konflikty, jak to ukázalo vypuknutí první světové války.

7. O to, co dělá Trump, se nemusíme starat. Není to náš prezident.

Spojené státy byly dlouho strážcem liberálního světového řádu, základem Severoatlantické aliance a propagátorem volného obchodu i demokracie. S Trumpovým nástupem se to mění. Nový prezident propaguje obchodní ochranářství, naznačoval, že by mohl lépe vycházet s Ruskem, jehož agresivní politiky se někteří evropští členové NATO bojí.

Na rozdíl od jiných amerických prezidentů nemluví Trump o demokracii nebo sdílených západních hodnotách, ale o tom, jak získat pro USA co největší výhody.

Není tedy jisté, zda se za spojence postaví, pokud to nebude pro USA "výhodné".

V jeho pojetí jde při jakémkoliv jednání o hru s nulovým součtem, pokud jedna strana získá, druhá musí zákonitě ztratit. I když to v mezinárodní politice ani obchodě nemusí platit. Trump proto jen obtížně chápe nepřímé výhody, které Spojeným státům přináší systém mezinárodních obchodních dohod a vojenských spojenectví.

Přitom právě ze stabilního prostředí podporovaného existencí NATO a Evropské unie i z volného obchodu těží Česká republika, která je ekonomicky závislá na exportu do zahraničí.

Marek Hudema
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus
reklama

Babiše bychom měli žalovat. Ztráta důvěryhodnosti by byl konec nezávislosti ČT, říká Wollner

Živě: Babišovo hnutí si zvolilo nové vedení. Kandidáta na prezidenta vybere až v referendu

Mobilní veletrh v Barceloně ovládnou telefony bez rámečků. Vrátila se i legendární Nokia

Babišův nepostradatelný. Faltýnek hlídá, aby ANO fungovalo, jak šéf potřebuje

Metr na operu Jiřího Černého: New York chce Rusalku znova a znova

X
Nemáte-li registraci, pokračujte zde
Nepamatuji si heslo
Potřebujete poradit?
Volejte:233 071 197
e-mail: predplatne@economia.cz