Současný šok z nečekaného výsledku amerických voleb trochu připomíná rozčarování z brexitu: Je to ta nebezpečná alternativa k "business as usual", hororový scénář, kterému nikdo nevěřil a všechno mluvilo proti. A který nakonec vyhrál, v obou případech velice přesvědčivě. Voliči otevřeli Pandořinu skříňku a spustili tu nebezpečnější variantu, "řešení", o kterém nikdo neví, jak dopadne (u brexitu se to neví dodnes). V obou případech jde o spolehnutí se na neodhadnutelnou energii, kterou neumíme ani pořádně měřit, natož popsat. V přepočtu na volitele totiž neexistoval žádný model výsledku amerických voleb, který by věštil jakoukoliv reálnou šanci na úspěch Donaldu Trumpovi. Ani jeden. Naopak šance na vítězství Hillary Clintonové se dotýkaly nebes a mnohé z nich se téměř promítaly v jistotu.

V obou případech podle mě vyhrála nálada dle vzorce hoďte do toho kladivo, ať se něco (cokoliv) děje. Jsme generace vychovávaná dramatickými fiktivními seriály: a upřímně řečeno varianta s brexitem a Trumpem je jistě zajímavější zamíchání karet v reality show zvané svět než setrvání Británie v rámci EU a zvolení mnohem normálnější Clintonové. Jako by nad politikou zněl stejný ortel, jako slýcháme u věcí ekonomických: My chceme něco jiného, nevíme co, ale toto ne. Není náhodou, že politik Trump slibuje chránit své občany právě před politiky. Co na tom, že politik volá, nejsem politik? Co na tom, že se chová jako hulvát a mluví jako hulvát? Je to k nevíře: Jak je vůbec možné, že vyhrál realitní magnát z reality show, který byl od počátku podceňován a pro smích? Vzpomínám si, jak nás za mých studií na Yaleově univerzitě američtí kantoři hrdě přesvědčovali, že ať je americký systém jakýkoliv, vždy zabránil podobným úletům, když o něco opravdu šlo. Těmto populistům říkali "Mickey Mouse candidate" a vždy dodávali, že se sice často dostávají zdánlivě blízko k vítězství, ale že nakonec vždy vyhrál zdravý rozum a nějaký "normální" kandidát. Těm, kdo si nyní vybaví George W. Bushe, je dobré připomenout, že GWB za sebou v tu dobu měl skoro celoživotní politickou kariéru − a úspěšnou. A nebyl to žádný outsider. Naopak, narodil se nejen se stříbrnou lžičkou v ústech − tedy americkým idiomem míněno do bohaté rodiny −, ale také do rodiny politické.

Zbývá vám ještě 20 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se