Další šokující ráno, po brexitu Trump. Předtím Orbán a Kaczynski a Zeman. Co bude příště? Budeme zase nemile překvapeni, protože naše přesvědčení, že to se přece nemůže stát, tak hloupí ti Britové a Američané nejsou, bude opět smeteno emocemi většiny z těch, kteří se rozhodnou volit a které neumíme a nechceme chápat? Proč ti druzí zase naletěli těm nesnesitelným populistům?

Občas napůl vážně a napůl žertem říkáme „Dobře už bylo“, a přitom doufáme, že se to týká všech, nikoliv mě a mých blízkých. Ekonomové dokazují, že ve vyspělých zemích starší ročníky včetně důchodců žijí na úkor příštích generací, kterým předávají úkol vypořádat se s obrovským zadlužením států. Politici jsou rádi, že tuto skutečnost mohou ignorovat, protože břímě tohoto úkolu je masívně odlehčováno obrovským množstvím peněz, které zatím beztrestně chrlí centrální banky. Všichni s úlevou předstíráme, že je to tak v pořádku.

Stále se zvyšuje podíl majetku, který vlastní malá skupina těch nejbohatších, přestože i ti chudí bohatnou. Sociologové ukazují, jak nepředvídatelné důsledky pokračování tohoto trendu bude na společnost mít. Někteří ekonomové navrhují, jak těmto důsledkům zabránit přerozdělením bohatství. Zapomínají, že dobrovolně k tomu nemůže dojít. Trump obvinil Clintonovou, že za jeho neplacení daní může ona, protože takové daňové zákony schválila pro své bohaté přátele! Levicoví ekonomové odmítají připustit, že ani vysoké zdanění bohatých, byť to někteří z nich navrhují, situaci neřeší. Neřeší ji trvale dokonce ani to, kdyby došlo k odebrání majetku těm nejbohatším. Pokud bude kapitalismus pokračovat, jak dlouho bude trvat, než ti schopnější a odvážnější, ale také bohužel ti chamtiví a nečestní, začnou bohatnout mnohem rychleji než ti ostatní? Nebo se chceme dostat do situace, kdy bude platit staré socialistické pořekadlo o tom, že předstíráme, že pracujeme a stát předstírá, že nás platí?

Mluví se o konci demokracie a konci kapitalismu, jak jsme je dosud znali, ale nevíme, co by je mělo nahradit. Propojený, globalizovaný a digitalizovaný svět je obýván lidmi se stále stejnými emocemi, které z nás desítky tisíc let dělají lidi. Pouze jedna z těchto emocí, radost, je kladná. Ty ostatní, jako jsou hněv, pohrdání, strach nebo znechucení, nám v historii pomáhaly přežít, pokud jsme je dokázali ovládat. V tom sehrávalo důležitou roli náboženství, ale ani to nedokázalo objevit zázračnou cestu jak vykořenit sedm smrtelných hříchů a nalézt spásu. Dnešní svoboda umožňuje, abychom naše emoce sdíleli s podstatně větším množstvím lidí. Jenom jedna z těchto emocí má pozitivní náboj…

Hluboko v mysli sídlící negativní emoce, zejména strach ze složitosti dnešního světa a jeho nepředvídatelnosti, znechucení z jeho nespravedlnosti, hněv na migranty, kteří nám berou práci a kvůli nimž se musíme uskrovnit, pohrdání těmi politickými lídry, kteří to způsobili, jsou živnou půdou pro jednoduchá populistická řešení.

Spasitel, který bude hlásat, že řešení je v uskrovnění se, protože staré finanční a ekologické dluhy se musí zaplatit a protože lidé v podstatně chudší a větší části světa mají právo naplňovat své sny o lepším životě, bude ukamenován. Nebude mu dopřáno vysvětlit, že návrat do materiální situace před dvaceti nebo třiceti lety, ale v jiné kvalitě, by nemusel být nesnesitelně bolestný a stal by se z něho nový začátek.

Prorok, který bude hlásat, že k tomuto novému ozdravnému začátku po kolapsu současné civilizace musí dojít, jen nevíme, kdy a jak se tento kolaps odehraje, bude prohlášen za blázna. Tam, mezi ostatními blázny, bude diskutovat o bláznovství volených vůdců, které nezajímají historická ani současná fakta, protože hodnotí své činy mediálním ohlasem, a proto nás kolapsu přibližují.  

Filosof, který kdysi řekl, že se může ukázat, že lidé jsou slepé rameno vývoje přírody, se bude smutně usmívat nad tím, že jeho dávná teorie postupně ožívá. Poskytne trochu naděje, že lidská kreativita a solidarita snad mohou lidstvo zachránit.

Občané Smith a Novák přepnou z kanálu plného blábolů o odpovědnosti jednotlivce na reality show.