reklama

Rekonstrukce koloniálu na Buďánce naznačuje, jak obnovit tuto unikátní část města propojenou se zelení

ego!
Čtěte více: architekti | architektura | Praha 5
  • "Miluji města, protože v každém z nich je alespoň kousek vesnice. Obráceně to bohužel neplatí," řekl kdysi Andy Warhol.
  • Praha slouží jako dobrý příklad, kde tuto tezi demonstrovat.
  • Třeba na rekonstrukci koloniálu na Buďánce, kde by postupně mohlo dojít k revitalizaci většího území.
Budova bývalého koloniálu byla vhodně rekonstruována a dostavěna podle návrhu Lennox architektů, bezprostřední okolí na změny ve formě stíněných dřevěných palub čeká. Budova bývalého koloniálu byla vhodně rekonstruována a dostavěna podle návrhu Lennox architektů, bezprostřední okolí na změny ve formě stíněných dřevěných palub čeká. Foto: Kristýna Dvořáková

Mezi velké kvality české metropole ještě bohudíky stále patří lokality, které si žijí svým vlastním, neměstským životem, a to navíc v místech širšího městského jádra, nejenom na úplné periferii.

Na rozhraní Smíchova a Košíř se nachází bývalá dělnická kolonie Buďánka (přesněji, je zde jen její torzo), kterou v první polovině 19. století vybudovali na místě vytěženého vápencového lomu především dělníci z tohoto dolu a jejich kolegové ze vznikajících továren v blízkém okolí. V době svého rozmachu obsahovala přes 20 domků a kolem 300 obyvatel. Od roku 1991 se jedná o vesnickou památkovou lokalitu o rozloze zhruba 1,5 hektaru, přestože před pár lety by běžný návštěvník na první pohled asi stěží chápal, co je tu ještě k ochraně.

Až na jednu výjimku − dům Ludvíka Hradilka a jeho rodiny − šlo povětšinou o zarostlé, rozpadlé domky, řada z nich zbyla beze střechy. Navíc v těsném sousedství rušné Plzeňské ulice lemované velkými činžáky, v některých případech z nepopulárních panelů. Lokalita totiž dostala za minulého režimu pořádně zabrat. Nejprve ji zkapacitnění Plzeňské ulice zbavilo krytí činžovními domy, v jejichž stínu mohla dále existovat, a následně došlo k vystěhování naprosté většiny obyvatel. Důvodem bylo zbourání jednotlivých objektů a jejich náhrada rozměrným panelovým domem se zdravotním střediskem. Po změně režimu už k tomu nedošlo, ale ani porevoluční léta není možné označit za návrat starých dobrých časů.

Rekonstrukce koloniálu na Buďánce

◼ Autoři: Markéta Smrčková, Tomáš Starý (lennox architekti); www.lennox.cz
◼ Spoluautorka: Veronika Palečková
◼ Spolupráce: Michal Pek (stavební část)
◼ Investor: Městská část Praha 5 a občanské sdružení
◼ Odborníci a občané pro revitalizaci památkové zóny Buďánka
◼ Studie: 2014
◼ Realizace: 2016
◼ Zastavěná plocha koloniálu: 53,34 m2 (42,89 m2 původní zděná část, 10,45 m2 dřevěná dostavba WC)
◼ Cena stavby: 1. etapa – 3,4 mil. Kč (již realizované), 2. etapa – 2,5 mil Kč (okolí včetně odtěžení ruin horního domu)

Původním majitelům nebyl umožněn návrat a lokalita ve správě magistrátu a následně Prahy 5 chátrala. Díky aktivitě lidí z místa a blízkého okolí ale nedošlo k její likvidaci a nevznikla zde banální výstavba, jež by nerespektovala původní mikroměřítko domů a uliček.

Forma v paměti místa

Za blýskání na lepší časy je možné označit krok, který zaznamená každý, kdo se byť jen projede tramvají kolem. Nedávno zde byl totiž částečně realizován vítězný návrh z vyzvané architektonické soutěže podle návrhu ateliéru lennox. Jde o záchranu a rekonstrukci objetu bývalého koloniálu z 20. let 20. století.

Zdánlivě se zde neodehrála žádná velká změna. Objem domu zůstal zachován. V přízemí byl strop nahrazen novým z trámů, patro bývalého bytu bylo postaveno znovu. Zvenku k objektu přibylo technické zázemí, které především slouží jako toalety. Dovnitř bylo vestavěno nové jednoramenné schodiště, které umožňuje propojení mezi oběma patry a lépe tak slouží nové náplni, kdy komunitní program druhého patra může být přímo napojen na přízemní kavárnu. Pečlivějšímu pozorovateli nejvíce prozradí změnu výklopné okenní otvory patra, které naznačují, že se zde nedávno skutečně něco nového odehrálo.

Dispozice je v obou patrech velmi flexibilní a otevřená, o čemž svědčí i takzvaný doubledecker neboli filmová simultánní projekce ve dvou patrech nad sebou, která se zde občas odehrává. Dřevěné výklopné stoly nahoře jsou integrovány do plnostěnného zábradlí a mohou s ním zcela splynout.

Velmi si cením tohoto typu zásahu, kdy rolí architekta není křičet do světa − podívejte se, co nového jsem zase vymyslel −, ale naopak pochopit, že tato forma je v paměti místa již téměř 100 let ukotvena, není ji třeba výrazně měnit, stačí pečlivě rozmyšlenými kroky umožnit současné fungování. Tento přístup je vidět i na kultivované obnově původního označení prodejny z jednotlivých písmen, mírně předsazených před obnovenou fasádu s jemnou tektonikou.

Zdá se mi, že je to postup, který by velmi slušel i celkové postupné regeneraci této bývalé kolonie. Aby neztratila své kouzlo, jež spočívá především v unikátní urbánní mikrostruktuře ve spojení s bohatou vegetací, aby však zároveň nezůstala rozpadajícím se místem, jako tomu bylo pro revoluci.

Čekání na revitalizaci

Dispozice staronového koloniálu je v obou patrech velmi flexibilní a otevřená.

Budoucnost celé lokality je těžko odhadnutelná. Rekonstrukce bývalého koloniálu naznačuje, že by mohlo dojít k postupné revitalizaci zmíněného území, ve správném významu toho slova. Nicméně je třeba si uvědomit, že se jedná o atypický dům (jeden z nejmladších a nejmenších v celé oblasti, svého času bez čísla popisného, navíc na okraji v kontaktu s relativně rušnou ulicí). Pod pojmem revitalizace totiž u nás často dochází ke zničení původních kvalit, byť mnohokrát nechtěně.

Není jednoduché najít adekvátní míru zásahu. Chybou by jistě bylo usilovat o pouhou nápodobu už nevratného, přičemž skvělou výzvou je pokusit se využít i skrytých příležitostí včetně zatrubněného Motolského potoka. Úpravu by si zasloužilo také přilehlé okolí včetně nešťastně řešené nedaleké křižovatky s parkovištěm v místě bývalého náměstíčka. Ale to bude ještě běh na dlouhou trať a úkol, který si zasluhuje pravděpodobně architektonickou soutěž s dobře připraveným zadáním.

Adam Gebrian
Přeposlat
Diskuse
reklama

Český trh s nemovitostmi je pro investory příliš drahý. Lepší návratnost financí tak začali hledat u sousedů

Postavila se agresivní politice Ruska a udržela Evropu jednotnou. Nemá charisma, ale lidé jí věří, říká životopisec Merkelové

Plná náměstí a politici na pódiích jsou při kampani minulostí, za voliči se jezdí na vinobraní či poutě

Na startupovou akci do San Franciska přivezli nejsilnější tým Češi. V Silicon Valley však uspěje jen zlomek

David Rath podal ústavní stížnost, nelíbí se mu rozhodnutí Nejvyššího soudu o odposleších v jeho kauze

reklama