Svět likérů, stejně chuťově rozmanitý jako barevný, tvoří pouze dva kontinenty: první soustřeďuje likéry "generické", jež může vyrábět každý, kdo na to má suroviny a výrobní základnu (například notoricky známá "zelená"); druhý je hájemstvím likérů originálních (někdy krkolomně označovaných jako "vlastnické"), jejichž suroviny a výrobní postupy jsou bedlivě střeženým tajemstvím. To je případ francouzského Cointreau.

Pomerančový likér, od roku 1871 inzerovaný jako Specialité Cointreau a symbolizovaný pierotem, jehož bílý kostým zdůrazňoval vodojasnou barvu produktu, změnil mezi dvěma světovými válkami svoje označení na pouhé Cointreau a opustil podtitulek "Triple Sec", aby se odlišil od jiných likérů tohoto druhu. V roce 1923 pak poprvé a na dlouhá léta naposled inovoval na podnět britského obchodníka George Glendenninga recepturu, jež byla na britský vkus možná až příliš sladká. Po jejím vysušení pronikl likér do zbytku světa a 90 let to tak zůstalo. Akcionáři setrvávali v nadšení.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se