Budova pařížské radnice má blíž k francouzské slavné, někdy poměrně bouřlivé minulosti než k moderní současnosti. Už jen to místo. Co naplat, že se mu už po dvě století říká "Place de l'Hôtel de ville", když to až do roku 1803 bylo náměstí de Grēve a plošina s gilotinou nejsledovanějším jevištěm v zemi. A pak ta bělostná monumentální fasáda, se spoustou věžiček, komínů a vikýřků a cimbuří. Jako vystřižená z 16. století, kdy si měšťané svůj renesanční palác se souhlasem krále Františka I. začali stavět. Pravda, komunardům se sice podařilo velkou část budovy obrátit v hromady popela, ale na konci 19. století vyrostla radnice znovu do sugestivní monumentality, takže dnes je to největší městské sídlo v Evropě.

Za onou načinčanou, historizující fasádou jsou vlastně dvě obrovské budovy s rozlehlým vnitřním dvorem a množstvím sálů a salonků, prostorných pracoven i kumbálů pro sekretářky, s propletenci schodišť a chodeb, na jejichž stěnách se skví do kamene vyvedené tabule slávy se jmény vážených starostů, radních, měšťanů… no, snad i dveřníků. Nebýt moderních bezpečnostních rámů a pozorných očí mužů v uniformách, skoro bych si cestou za Jeanem­-Louisem Missikou připadla jaksi mimo čas a prostor.

A nakonec si tak i připadám. To když usedneme v jeho pracovně plné knih a zlatých zdobení ke stolu a současný místostarosta mi začne vysvětlovat, jak se Paříž v blízké budoucnosti změní.

Cukety ve věži, piknik na nádraží

Tak třeba vedle starého nádraží Masséna vyroste během následujících let několikapatrová věž, na první pohled spíš pagoda původem někde z Asie, v níž se všechno bude točit okolo výživy a zdravého jídla. Zatímco někde ve třetím či čtvrtém patře vzniknou laboratoře, kde se má bádat nad novými odrůdami rostlin, na střeše impozantní stavby budou z vyšlechtěných semínek zahradníci pěstovat rajčata, jahody, cukety nebo třeba okurky. Bedýnky s čerstvou zeleninou a ovocem pak jen strčí do výtahu a pošlou o pár pater níž. V přízemí z nich kuchaři uvaří skvělý oběd pro návštěvníky místní restaurace a samozřejmě se papričky či rajčátka také budou prodávat s dalšími bioprodukty na trhu, který se tu má konat každý den na chodníku. Využity budou i ve zdejší škole vaření a v kulinářském centru, v němž lidé ze sousedství najdou informace o zdravém stravování a biozemědělství.

jarvis_593920f9498ec656f21f67be.jpeg
Vedle starého nádraží Masséna vyroste během několika let pagoda ze dřeva, v níž se všechno bude točit okolo jídla, a to doslova – od „vidlí až po vidličku“.
Foto: © Ville de Paris

To všechno naplánovali a vystavějí autoři projektu, který uspěl v soutěži Réinventer Paris (Znovu objevit Paříž), kterou vyhlásila radnice před třemi lety. Propojení s okolní čtvrtí, vytvoření veřejného parku, trhu, komunitní zahrady − to všechno představuje projekt pro Massénu. A protože se tam všichni budou zabývat jídlem, a to v celém procesu, jeho tvůrci ho opatřili i příznačným heslem − "od vidlí až po vidličku". Mimochodem se také počítá s proměnou původního nádraží, vybudováním společenského centra, přednáškových sálů a bytů různých rozměrů, anebo se zřízením specializované knihovny a sídla redakce oborového časopisu, jenž bude mít open space zčásti přístupný veřejnosti.

"Okolo 750 metrů čtverečních pro městské zemědělství, a to ve vertikálních zahradách ve věži a také na střeše nádraží, 70 m2 pro pěstitelské aktivity a 250 m2 zahrad, jež budou v samostatné režii obyvatel čtvrti. Uplatnění ekologických materiálů (věž je celá ze dřeva), všechny stavby budou mít minimální spotřebu energie i pitné vody, zato samostatný systém využívání dešťové a recyklaci užitkové vody," čtu si v projektu. A místostarosta města Paříže Jean-Louis Missika to vůbec nepovažuje za utopii.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se