reklama

Krotitelé jedlých rostlinek: Divoké bylinky pronikají i do těch nejluxusnějších restaurací

ego!
Čtěte více: tipy | restaurace | bylinky | tradice | gastronomie
  • Bršlice kozí noha, tužebník jilmový, mařinka vonná, kozí brada luční a další.
  • To všechno jsou bylinky oblíbené v dobách našich prababiček, které se však během posledních let vracejí zpátky do českých kuchyní.
  • Zároveň se u nás pomalu, ale jistě rozrůstá komunita lidí, kteří kouzlu divokého býlí nenávratně propadají.
V pražské Esce panuje přesvědčení, že v bylinkách leží gastronomická budoucnost Česka, a tak je tamější číšnice Anna Nguyenová nosí hostům často. V pražské Esce panuje přesvědčení, že v bylinkách leží gastronomická budoucnost Česka, a tak je tamější číšnice Anna Nguyenová nosí hostům často. Foto: Josef Horázný

Ať už se za divokými bylinkami lidé vydávají do přírody, nebo je sami pěstují, tyto rostlinky se stávají jejich životním stylem a kromě domácích spíží putují také do prestižních restaurací.

Inspirace z Rakouska

Nadšeným sběračem divokého kvítí je Tomáš Reisinger, který působil jako první šéfkuchař restaurace Na Jitrách v Semicích, poté vařil v pražské restauraci Eska a nyní se stará o rodinnou tabuli Pabla Maceda Riby, mexického velvyslance v Česku.

"V České republice jsem nyní deset let, předtím jsem ale dlouho pobýval v Rakousku, kde se divoké bylinky v gastronomii zdárně využívaly," vzpomíná na svůj první kontakt s touto těžko spoutatelnou, ale užitečnou vegetací. Rakouské společnosti, pro které pracoval, tehdy vyžadovaly, aby je postupně poznával, a tak nakoupil literaturu, absolvoval speciální kurz a nechal se bylinkami okouzlit.

"Po návratu do Česka mi bylo líto, že se tady podobný trend neprosadil, což už je dnes jiné." Výrazně tomu prý pomohla popularizace skandinávské kuchyně, která je vidět například v karlínské Esce. "Nejsem botanik ani bylinkář a bylinky nepoužívám jako drogy ani jako léčiva. Směruji je do kuchyně. Tohle je moje bible," ukazuje Tomáš Reisinger na německy psanou odbornou publikaci Essbare Wild­pflanzen (česky Jedlé divoké rostliny), kterou neustále nosí s sebou. Obsahuje přibližně 200 druhů rostlin, které se dají aplikovat v gastronomii, každá z nich je detailně popsaná, i se svými případnými pozitivními účinky na lidský organismus. V češtině prý zatím žádná podobně komplexní literatura neexistuje.

Je jasné, že když se chce člověk divokému býlí věnovat, musí o něm hodně vědět. "Pokud si nejsem druhem rostliny jistý, nesbírám ji. Existují totiž i takové, které lze zaměnit, a těm se vyhýbám. Naštěstí je většina rostlin téměř nezaměnitelná," zdůrazňuje.

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé.

Děkujeme za vaši přízeň.

Obsah starší než měsíc je součástí archivu a do článků zdarma se nepočítá.
Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.

Předplatit

Barbora Pěničková
Přeposlat
Diskuse

Ceny bytů dál výrazně rostou, v paneláku rychleji než v novostavbách. Za čtvrt roku metr čtvereční v Praze podražil o 5 tisíc

Mayová si po brexitu přeje dvouleté přechodné období, aby se obě strany přizpůsobily novým pravidlům

Soud zrušil zajišťovací příkazy na 340 milionů proti opavské firmě FAU. Celníci podle něj neměli důvod je vydat

Uber přišel o licenci v Londýně, služba podle starosty není bezpečná. Zákaz se dotkne 40 tisíc řidičů

Zaspali jsme s elektromobily. Technologickými lídry už nejsme my Němci, ale Američané a může být hůř, naznačuje šéf úspěšné IT firmy

reklama