reklama

Bývalý horník prosadil na trh originální české lyže. Reklamu vůbec nepotřeboval

Čtěte více: osobnosti | podnikatel | výroba | sport
  • Milan Luštinec, který pracoval osm let jako opravář důlních strojů v žacléřské černouhelné šachtě, vybudoval firmu, která dnes vyrábí originální české lyže značky Lusti.
  • Cesta k malé továrně a úspěchu i na švýcarském trhu ale nebyla přímá. Několikrát se ocitl na dně a málem zkrachoval.
  • Letos vyhrál zakázku na kompletní vybavení české horské služby svými lyžemi.
jarvis_59de1b9b498e2987e199848f.jpeg Podnikatel a zakladatel značky Lusti Milan Luštinec Foto: Matej Slávik

Najít na okraji Žacléře za dlouhými řadami garáží malou továrnu, ve které vznikají lyže značky Lusti, není snadné. Přízemní hala se světle modrou omítkou nemá žádné označení, jen nad zvonkem u dveří visí nenápadná cedulka. Galus Industries, jednatel: Milan Luštinec. "To mě nikdy nenapadlo, dát si na fabriku naši značku. Ale vždyť sem skoro nikdo nejezdí," vysvětluje jedenapadesátiletý štíhlý muž.

K životu a podnikání Milana Luštince nevtíravost patří. Pravidla moderního obchodu a marketingu pro něj spoustu let nic neznamenala. I přesto ale, nenápadně a bez reklamy, na nabitém trhu prosadil novou českou značku lyží.

Luštincova cesta k úspěchu se však podobala akrobatické jízdě v boulích. Bývalý opravář důlních strojů a vášnivý lyžař začínal po uzavření žacléřského dolu v devadesátých letech s ruční výrobou snowboardů, později dodával do Rakouska krátké lyže pod různými značkami. Několikrát se ocitl na pokraji krachu. A jeho dnešní chlouba, lyže Lusti, vznikly až v roce 2000 spíš z hecu než jako vážný obchodní záměr. "Dokud jsme měli práci od Rakušanů, netížilo nás, jestli naše lyže někdo chce, nebo ne. Byl to jakýsi koníček. Nakonec jsme ale jen díky nim přežili," říká Luštinec.

Proč jste vlastně začínal se snowboardy, a ne hned s lyžemi, které vás nakonec proslavily?

Já byl lyžař, ale na začátku devadesátých let se tady žádné snowboardy koupit nedaly, zatímco lyže bez problémů. Snowboardy přitom byly zajímavé, chtěl jsem je vyzkoušet. I další si je začínali vyrábět sami. Například v časopise ABC vyšel návod, jak na to a jak si z PET lahví udělat vázání. Mluvíme ale o době, kdy jsem pracoval na šachtě jako opravář důlních strojů, jímž jsem byl vyučen a původně jsem myslel, že to budu dělat až do důchodu.

Jenže to se brzy změnilo.

Těžba skončila v roce 1992, já byl propuštěn v červ­nu 1993, měl jsem už tehdy ženu a dceru a stál před otázkou co dál. V té době jsem ve sklepě u rodičů vyrobil z vrstvené dýhy ručně několik snowboardů pro své kamarády, a tak jsem si řekl, že to by mohlo být ono.

V devadesátých letech kolem jezdili podnikatelé ve strakatých kravatách, objevovala se čím dál lepší auta a my stále bojovali o přežití.

Vaše první "prkna" byla celá dřevěná?

Úplně první ano, ale to mi hned první den na svahu prasklo. Musel jsem výrobní postup přehodnotit.

Čím se lišily první kusy, které se osvědčily?

Dýhy se slepily v lisu, ořízly podle tvaru, který jsem si nakreslil na papír, v Artisu v Novém Městě nad Metují jsem sehnal staré hrany, šroubky, odtud jsem měl i skluznice. Byl tam dobrý skladník, se kterým se dalo domluvit, a nějaké ty jejich odpadky, zbytky nám nechal. Dýhu jsem zase vozil z dýhárny v Chrastu u Chrudimi, laminát z Koralu Tišnov. Z dnešního pohledu to byly hrozné kusy, ale pro toho, kdo prkno chtěl, pecka. Prodal jsem prvních pár kusů za tři tisíce, což tehdy byly nějaké peníze.

Kdy jste začal s oficiálním podnikáním?

Živnostenský list mám ze září 1993. Tehdy už bylo rozhodnuto, že se tím budeme, tedy já a švagr, živit. Pronajali jsme si dílnu a začali vyrábět zhruba jeden snowboard týdně. I to byla pro mě obrovská změna. Na šachtě vždy někdo něco připravil, sehnal materiál a teď jsem byl najednou v situaci, že nikdo nic nekoupil, nikdo nic nezařídil, nesplatil, vše bylo jen na nás. A kolem jezdili ti tehdejší podnikatelé ve strakatých kravatách a pestrých košilích, objevovala se čím dál lepší auta a my stále bojovali o přežití. Prkna po nás moc lidí nechtělo, obchody za ně dopředu neplatily, já měl půjčku na barák, dvě děti, byla to bída. Žili jsme tehdy, a trvalo to pár let, neuvěřitelně skromně. Koupit si něco na sebe nepřipadalo v úvahu.

Pod jakou značkou jste tehdy snowboardy nabízeli?

HOYT, což byla zkratka. Přišel na ni švagr, se kterým jsme se ale brzy poté, co jsme utratili úvěr a nic moc nevydělali, v roce 1994, rozešli. Nevzdal jsem to, dělal jsem pak už jen sám a banka mi naštěstí půjčila dalších 300 tisíc. Připravil jsem si lepší lis, snowboardy se dostávaly aspoň v okolí pomalu do povědomí, přišli lidé, zlepšilo se to s obchody. Za první rok bez společníka jsem nakonec prodal tolik prken, že jsem téměř splatil oba úvěry.

jarvis_59de1b9b498e2987e1998496.jpeg
V hlavě se mi stále honilo, že jiní si kupují auta za miliony a já nejsem schopen pořádně uživit rodinu, přitom se dřu od rána do večera, říká o podnikatelských začátcích Milan Luštinec.
Foto: Matej Slávik

Tak už se vám žilo lépe.

Vůbec. Bylo jen na nejnutnější výdaje, z dnešního hlediska úplná chudoba. V hlavě se mi stále honilo, že jiní si kupují auta za miliony a já nejsem schopen pořádně uživit rodinu, přitom dřu od rána do večera. Ale to nejhorší mělo přijít.

Co se stalo?

Přišel za mnou obchodník, říkal, že kšeftuje ve velkém, a objednal si tisíc snowboardů, že je prodá. Já tedy šel do banky, ukázal, že se mi teď dařilo, a řekl si o milion. Dali mi ho, já s pomocí prvních pár zaměstnanců vyrobil osm set prken, obchodník si je odvezl, ale peníze už jsem od něj nikdy neviděl. On je využíval ve Špindlerově Mlýně ve své půjčovně, rok z toho žil, něco rozprodal, ale peníze projedl a na mě už nezbylo. Časem se mi pak vrátilo pár prken, některá použitá, dodnes mi ale dluží půl milionu.

Exkluzivní obsah pouze pro předplatitele.

Kupte si předplatné webu již za 199 Kč na měsíc.

Aktivace předplatného okamžitě a snadno ve 3 krocích • Přihlášení až na 5 zařízeních • Úplný obsah Ekonomu a Hospodářských novin

Předplatit

Martin Biben
Přeposlat
Diskuse

Česko čeká, zda před Vánoci znovu porostou sazby. Inflace v listopadu zpomalila, odhadují ekonomové

Investice do firem řízených ženami nám vynesou až 20 procent ročně, řiká spolumajitelka fondu Espira

Svět zatají dech. Musk otestuje na začátku roku obří raketu, cesta ke kolonizaci Marsu se otevře

Nechceme být levní, Češi na potravě pro psy a kočky nešetří, říká výrobce prémiových granulí

Žalobci asi odloží případ miliardové stavby jaderného meziskladu v Temelíně. Nejsou důkazy, že byl předražený

reklama