reklama

Katalánsko: Toreador, kterému pouštějí žilou

  • Barcelona se už nechce dělit o svoji vyspělou ekonomiku, ta však kvůli tomu ztrácí hlavní tahouny.
  • Jako první do bot práskla biotechnologická společnost Oryzon, záhy se přidala Banco Sabadell.
  • Achillovou patou katalánské samostatnosti je i vysoké zadlužení regionu.
jarvis_59ddf36c498e27ac084d2401.jpeg Katalánský guvernér Carles Puigdemont Foto: Reuters

Ekonomika velikosti Portugalska, která by se podle "otců nezávislosti" mohla stát novým Dánskem. To je vize, se kterou Katalánci bojují za svou nezávislost. Ekonomicky nejsilnější španělský region, odpovědný téměř za pětinu HDP celé země, na začátku října vstoupil jako toreador do arény, připraven si na býkovi jménem Madrid vydobýt plnou nezávislost. Po dvou týdnech zápasu odstartovaného neuznaným referendem není vůbec jasné, jak tato korida skončí. Toreador v barvách Barcelony sice na jedné straně podle všeho získává podporu stále větší části domácího publika, na straně druhé mu ale z rukou velmi rychle mizí kopí, na kterém hodlal postavit svou budoucnost.

Na první pohled je ten mix velmi atraktivní. Silný turistický průmysl s osmi miliony návštěvníků ročně, druhým nejživějším španělským letištěm, největším přístavem pro výletní lodě v Evropě − Katalánsko je jakási logistická brána do západní Evropy, Španělska a Francie. Vyspělý chemický a potravinářsko-zemědělský sektor doprovázený dlouhodobě podporovaným odvětvím biotechnologií, farmacie a několika špičkovými zdravotnickými zařízeními. Přítomnost výrobních závodů koncernů Volkswagen a Nissan, díky nimž jsou Španělé po Němcích druzí největší výrobci aut v EU. K tomu poměrně dobře zavedené startupové prostředí okolo gigantů, jako je například Cisco. Dále v Katalánsku sídlí ředitelství mnoha jak globálních, tak lokálních firem. A pomyslná třešnička na dortu, světoznámý symbol, který by nováčka na poli samostatných národů jako ambasador zaštiťoval: fotbalový tým FC Barcelona v čele s famózním Argentincem Messim.

Nejistota, kterou problémy okolo neoficiálního referenda zažehly, ničí katalánskou ekonomiku nevídaným tempem.

Je ovšem otázkou, co by z té stávající podoby v budoucím samostatném Katalánsku zůstalo. Už jen události na začátku října totiž spustily procesy, ze kterých se separatistům − a především jejich potenciálním ministrům financí − musí dělat poněkud nevolno. Nejistota, kterou problémy okolo ne­oficiálního referenda z 1. října zažehly, totiž toto plodné podhoubí katalánské ekonomiky ničí nevídaným tempem.Představa Katalánska mimo Španělsko a potažmo i Evropskou unii i eurozónu není totiž to, na co by kapitáni místního průmyslu hodlali se založenýma rukama čekat. Jako první do bot práskla biotechnologická společnost Oryzon, která se rozhodla vyměnit Barcelonu za Madrid. Záhy se přidala těžká váha v podobě druhého největšího finančního domu Španělska Banco Sabadell a v momentě, kdy se stejným prohlášením přišla trojka místního bankovního trhu CaixaBank lavina se utrhla. Prakticky všechny velké firmy v regionu začaly oznamovat, že připravují plány, kterak zůstat ve Španělsku a potažmo v eurozóně. Vláda Mariana Rajoye samozřejmě ekonomickou kartu hraje velmi intenzivně, snaží se zájemcům administrativní přesídlení jejich byznysu značně ulehčit − schválila například dekret, jenž firmám umožňuje změnit sídlo i bez posvěcení akcionářů − a Barcelona krvácí.

Exkluzivní obsah pouze pro předplatitele.

Kupte si předplatné webu již za 199 Kč na měsíc.

Aktivace předplatného okamžitě a snadno ve 3 krocích • Přihlášení až na 5 zařízeních • Úplný obsah Ekonomu a Hospodářských novin

Předplatit

Lukáš Vincent
Přeposlat
Diskuse

Česko čeká, zda před Vánoci znovu porostou sazby. Inflace v listopadu zpomalila, odhadují ekonomové

Investice do firem řízených ženami nám vynesou až 20 procent ročně, řiká spolumajitelka fondu Espira

Svět zatají dech. Musk otestuje na začátku roku obří raketu, cesta ke kolonizaci Marsu se otevře

Nechceme být levní, Češi na potravě pro psy a kočky nešetří, říká výrobce prémiových granulí

Žalobci asi odloží případ miliardové stavby jaderného meziskladu v Temelíně. Nejsou důkazy, že byl předražený

reklama