reklama

Finanční správa kosí i seriozní firmy, aby vybrala co nejvíc na daních. Jak se bránit šikanózním postupům?

  • Dokazovat, že firma věděla či vědět mohla o zapojení do podvodného řetězce, musí daňová správa. Nikoli podezřívaná firma.
  • Případy firem, kterým berní správa uvalením zajišťovacích příkazů způsobila okamžitou smrt, zaměstnávají soudy.
  • Pokud má dotyčná osoba sílu a prostředky, měla by spor dohnat až k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten pak zásadními rozsudky koriguje postupy daňové správy.
jarvis_58db8406498e76914dbbfab1.jpeg Tvrdou zbraní k výběru daně likviduje finanční správa místo podvodníků i obyčejné podnikatele. Na snímku Martin Janeček, generální ředitel Generálního finančního ředitelství. Foto: Matej Slávik

Zajišťovací příkazy berní správy je tvrdě zasáhly. Ze dne na den přišli o všechno. Úředníci jim obstavili účty, zabavili majetek a zničili firmu, která státu ani nemusela nic dlužit. Byla ovšem snadnou kořistí, na rozdíl od "schránkové" firmy byla dosažitelná a bylo co brát. Proč se honit za fikanými podvodníky, z krátkodobého pohledu se − pokud jde o státní kasu − vyplácí jít na jistotu. Finanční úřady si takto došláply na tisíce firem.

Třeba i proto, že si je úředníci na berňáku domalovali do pavouka, kterým znázorňují podvodný karuselový řetězec. Zachytili v něm "nekontaktní" aktéry podvodů, místo nich ale leckdy potopili slušné podnikatele s dlouhou historií a s čistým daňovým štítem. Ti, kdo hodně ztratili a daňových podvodů se vědomě nedopouštěli, ženou svůj případ k soudu. Některých se již zastal Nejvyšší správní soud.

Cesta ke spravedlnosti je ale delší než k této nejvyšší soudní instanci do Brna. Stát jim způsobenou škodu − ani alespoň část − dobrovolně nenahradí. Budou se o ni muset dlouho soudit, platit právníky, kteří vyčíslí celou újmu, a velmi složitě ji budou obhajovat. To vše bez jistého výsledku.

Ať už to budou miliardy, nebo stamiliony, které za excesy úředníků budou poškození vymáhat, stát nezaplatí nic. Případnou kompenzaci zaplatíme my všichni, daňoví poplatníci. Horliví úředníci, kteří beztak jen s větším či menším nasazením plní pokyny nejvyššího vedení, se nemusí obávat toho, že by je někdo hnal k zodpovědnosti. Stát si své služebnictvo brání. Navíc zadání je jasné − vybrat co nejvíc na daních. A to teď hned.

Jít po daních a nechat žít

Petr Š. podnikal jako fyzická osoba, řadu let obchodoval s pohonnými hmotami. Stát se nesnažil "odrbat" přes daňové úniky, přesto se stal obětí berní správy. Finanční úřad v Karviné na něj před třemi lety na podzim uvalil celkem 18 zajišťovacích příkazů ve výši 114 milionů korun. Podnikatele přitom ani nepodezíral z daňového podvodu. Prostě usoudil, že Petr Š. neoprávněně uplatnil odpočet DPH, když pořídil pohonné hmoty s místem nakládky v jiné členské zemi Evropské unie. Podle úředníků měl naopak přiznat pořízení tohoto zboží z jiného státu EU a uhradit DPH. Šlo tedy o čistý spor o výklad práva.

Zatímco pro daňovou správu se dotyčný podnikatel stal nedůvěryhodným a neschopným později zaplatit doměřenou daň, Nejvyšší správní soud na něj nahlížel zcela jinou optikou. "Podniká jako fyzická osoba, vlastní majetek v řádu milionů korun, má desítky zaměstnanců, léta plní bezchybně své daňové povinnosti, se správcem daně spolupracuje a svůj majetek neukrývá, naopak rozmnožuje," popsali soudci konání Petra Š.

Přesto mu finanční úřad zmrazil peníze na účtech v bance, nařídil prodej řady nemovitých věcí v dražbě, včetně domu, kde žije. Protože kvůli zajišťovacím příkazům nedostal potvrzení o bezdlužnosti, ztratil oprávnění jako distributor pohonných hmot, a tím pádem se propadly jeho tržby.

Takto razantní postup nebyl podle Nejvyššího správního soudu namístě. Pokud je pravděpodobné, že podnikatel splatnou daň uhradí, třeba i na splátky, nemá ho berní správa předem pomocí zajišťovacích příkazů "zneškodnit" jako prachobyčejného podvodníka. Takové je poselství Nejvyššího správního soudu z případu Petra Š.

Nejvyšší správní soud upozornil, že zajišťovací příkaz na dosud nestanovenou daň je obhajitelný jen tehdy, když existují objektivní skutečnosti, pro které má správce daně odůvodněnou obavu, že daň bude v době své vymahatelnosti nedobytná nebo její výběr bude spojen se značnými obtížemi. Finanční správa musí obavy náležitě odůvodnit, což se ovšem v případě Petra Š. nestalo.

Proč karvinský finanční úřad nevyužil možnosti rozložit splátky daně nebo posečkat s úhradou, vysvětlovalo pak Odvolací finanční ředitelství, které hájilo jeho kroky. Argumentovalo, že daň ještě nebyla stanovena. Přitom podnikatel se situaci, kdy na něj uvalí zajišťovací příkazy, snažil předejít nabídkou, aby berňák zajistil jeho nemovitosti i dopravní prostředky. Nebyl zájem.

Zatímco pro daňovou správu se dotyčný stal nedůvěryhodným, soud na něj nahlížel zcela jinak.

Nejvyšší správní soud, který se stejně jako předtím Krajský soud v Ostravě zastal Petra Š., připomněl, že "racionální a zodpovědný správce daně musí v každém okamžiku daňového řízení volit takový postup, který povede k efektivnímu výběru daně, ale zároveň je i povinen šetřit práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů".

Co z toho plyne:

Je-li pravděpodobné, že podnikatel splatnou daň uhradí, byť postupně, má dostat přednost standardní stanovení daně před zajišťovacím příkazem. Ten sice díky exekuci vede k okamžitému uspokojení budoucí daňové pohledávky, důsledkem je ovšem ekonomická likvidace daňového subjektu. Tolik z rozsudku Nejvyššího správního soudu. V něm rovněž konstatoval, že účelem zajišťovacího příkazu není ihned získat současný majetek dotyčného a tím ukončit jeho podnikání. Cílem je zajistit, aby aktiva nezmizela předtím, než poslouží k uspokojení daňového dluhu.

Zdanit dvakrát jeden kšeft nelze

"Ti naši klekli na tu FAU Přerov, takže ta je v insolvenci, obstavené účty, vagony," říká bývalý ministr financí Andrej Babiš na nahrávce zveřejněné na twitterovém účtu Skupiny Šuman. Na zmíněného distributora pohonných hmot, který vlastnil skladový areál v chemičce Precheza ze skupiny Agrofert, "klekla" daňová správa mimořádně důrazně.

Exkluzivní obsah pouze pro předplatitele.

Kupte si předplatné webu již za 199 Kč na měsíc.

Aktivace předplatného okamžitě a snadno ve 3 krocích • Přihlášení až na 5 zařízeních • Úplný obsah Ekonomu a Hospodářských novin

Předplatit

Táňa Králová
Přeposlat
Diskuse

Vstupem technologických firem do bankovnictví jsem posedlý, říká nový šéf Komerční banky. Spoléhá na větší růst úvěrů

Tajemný král českých silnic Karel Rypl se sblížil s místopředsedou ANO Faltýnkem a jeho byznys rychle vzkvétá

Odboráři Škody Auto chtějí dvouciferný růst mezd jako na Slovensku. Deset procent je málo, to bychom se styděli, říká jejich šéf

Google kupuje za miliardu dolarů tým vyvíjející telefony pro společnost HTC, ta poslední roky čelí prudkému poklesu prodejů

Češi v Evropě Ondřeje Housky: Potřebujeme evropské Německo, ne německou Evropu. Díky bohu za Merkelovou!

reklama