reklama

Byznys versus náboženství. Firmy urážející věřící čelí bojkotům

  • Otírat se v reklamě o náboženství se nemusí firmám vyplatit.
  • Reakcí věřících je často bojkot zboží či služeb "rouhajících se" podniků.
  • Nejhorší důsledky měly dánské karikatury Mohameda.
  • Exportéři kvůli nim přišli o desítky milionů.
Obchodní řetězec Lidl rozpoutal vášnivé diskuse na sociálních sítích, když na letácích k akci "Řecký týden" vyretušoval z fotografií řeckých kostelů na ostrově Santorini kříže. Obchodní řetězec Lidl rozpoutal vášnivé diskuse na sociálních sítích, když na letácích k akci "Řecký týden" vyretušoval z fotografií řeckých kostelů na ostrově Santorini kříže. Foto: Shutterstock

S jehněčím nejste nikdy sami. Tak by se dal parafrázovat vzkaz kampaně sdružení Meat & Livestock Australia (MLA), které se stará o propagaci produkce zhruba 50 tisíc australských chovatelů dobytka a skotu. Video s názvem "You never lamb alone" zveřejnilo na začátku letošního září a poukazuje v něm na to, že jehněčí fakticky spojuje lidi s různým vyznáním: na rozdíl od vepřového či hovězího masa je totiž přijatelné pro všechna náboženství.

A tak ve videu u jednoho stolu sedí a cpou se jehněčím třeba Ježíš, Buddha, Zeus, Thór nebo Ganéša. Nadsázka a humor MLA ovšem u věřících narazily. Proti kampani se ozvali zástupci hinduistických organizací v Austrálii i Indii. Důvod? Hinduistický Ganéša ve videu okusuje jehněčí kotletu, přestože jeho následovníci po vzoru tohoto boha nejedí maso. Výsledkem kampaně, která měla spojovat, jsou tak výzvy k bojkotu australského jehněčího ze strany hinduistů.

Kdyby k němu skutečně došlo, pro australské producenty jehněčího by to znamenalo obrovské ztráty. Přesto by mohli mluvit o štěstí − odveta by byla pouze ekonomická. Autoři kampaně měli totiž tolik rozumu, že ke společnému stolu s jehněčí hostinou neposadili také islámského proroka Mohameda. Pokud by porušili pravidlo, podle nějž je zakázáno Proroka jakkoliv zobrazovat, mohli by se nejspíš dočkat i mnohem horších důsledků.

Australští producenti jehněčího urazili hinduisty. "Vegetariánský" bůh v jejich reklamě jí maso.

Své o tom vědí Dánové, kteří se v minulosti stali cílem zřejmě nejmasivnějšího bojkotu motivovaného náboženskými důvody. Šlo o důsledek otištění 12 karikatur proroka Mohameda v dánském listu Jyllands-Posten v roce 2005. Muslimové po celém světě reagovali na urážku islámu vypalováním dánských ambasád; během protestů zemřely desítky lidí.

Ekonomické důsledky pro firmy, které byly paradoxně v celé záležitosti nevinně, byly také drastické. V ohrožení byl dánský vývoz do 39 muslimských zemí, který se v té době pohyboval v částkách kolem jedné miliardy dolarů ročně.

Jednou z nejcitelněji postižených společností byla potravinářská Arla Foods. Firma se silným zázemím na blízkovýchodních trzích kvůli bojkotu přicházela o více než milion dolarů denně. Reálná hrozba bankrotu přiměla vedení společnosti k tomu, aby se od karikatur distancovalo a omluvilo se prostřednictvím celostránkových inzerátů v arabském tisku.

Přestože případ dánských firem je extrémní a v podobném měřítku ojedinělý, bojkotů "rouhajících se" firem bylo a je mnohem více.

Častým cílem je celosvětová síť kaváren Starbucks známá svým aktivismem a podporou práv menšin. Právě s ní několikrát narazila. Poslední případ se odehrál letos v létě v Indonésii a Malajsii. Důvodem byla reakce věřících na slova šéfa řetězce Howarda Schultze. Ten na valné hromadě firmy odmítl stížnost akcionáře, že podpora homosexuálních sňatků poškozuje Starbucksu byznys, slovy: "Ne každé rozhodnutí je ekonomické. Jestli vám naše výnosy nestačí, kupte si akcie jiné firmy."

Muslimské organizace v obou zemích proto na začátku července vyzvaly desítky milionů svých členů, aby se kávě ze Starbucksu vyhýbali. Firma prý aktivismem za práva gayů ohrožuje náboženské a kulturní základy muslimských států. "Pokud Starbucks dělá byznys, pak je to v pořádku. Neměl by do toho tahat ideologii," řekl agentuře Reuters zástupce jedné z organizací Anwar Abbas. Výsledkem výzvy duchovních byl pokles cen akcií společností, které v zemích franšízy Starbucksu provozují.

Na problém s podporou sexuálních menšin doplatily i další firmy, a to nejen ze strany muslimů. Například řetězec rychlého občerstvení McDonald's čelil výzvám k bojkotu věřícími v několika asijských zemích kvůli reklamě, v níž syn nachází u svého otce nad kávou v McDonald's pochopení pro svou homosexuální orientaci. Někteří američtí křesťané zase nabádali "spoluvěrce", aby v této restauraci nejedli kvůli tomu, že sanfranciské franšízy McDonald's zabalily hranolky do duhového obalu u příležitosti místní verze pochodu Gay Pride.

Evangelický kněz Franklin Graham letos pak nabádal své "ovečky" ve Spojených státech k bojkotu filmového studia Disney kvůli tomu, že se ve filmu Kráska a zvíře objevila homosexuální postava. A americký diskontní řetězec Target se znelíbil konzervativním křesťanským skupinám v USA kvůli tomu, že ve svých prodejnách umožnil používat zákazníkům toalety ne podle fyzického pohlaví, ale podle toho, "kým se kdo cítí být".

Muslimové v Indonésii a Malajsii chtějí bojkot kaváren Starbucks. Dráždí je jejich podpora gayů.

Že není možné zavděčit se všem, se přesvědčila potravinářská společnost Heinz. Ta v roce 2008 ve Velké Británii inzerovala novou majonézu v reklamě, kde vystupovala rodina tvořená dětmi a dvěma otci. Během několika dní se na firmu obrátily stovky rozezlených věřících − křesťanů i muslimů −, kteří kvůli videu s líbajícími se homosexuály hrozili bojkotem. Zástupci Heinzu se reakcí zalekli a reklamu stáhli z vysílání. Výsledek? Bojkot ze strany organizací podporujících práva gayů.

Výčet více či méně absurdních náboženských bojkotů firem, které se znelíbily věřícím, by mohl pokračovat. Pocítil jej výrobce sportovního oblečení Nike, který naštval některé zákazníky sportovním modelem hidžábu. Anebo dokonce britská centrální banka, která zjistila, že nové pětilibrové bankovky bojkotuje část hinduistů, protože při jejich výrobě bylo použito zanedbatelné procento látky získané ze zvířecího tuku.

Většina bojkotů nakonec zůstává u slov, ať už kvůli ústupkům a omluvám "rouhajících se" firem, anebo nedostatečné podpoře věřících. Stejně dopadla i aféra kolem smazaných křížů na řeckých kostelech v letácích Lidlu: řetězec se omluvil a slíbil, že se podobné excesy nebudou opakovat.

A jak se projevil bojkot, k němuž nepřímo vyzýval i ministr zemědělství Marian Jurečka, v samotném Česku? Podle mluvčí Lidlu Zuzany Holé se omezil především na výkřiky na sociál­ních sítích. "V menší míře se kritika projevila na naší zákaznické lince," dodává mluvčí. Co se ekonomických dopadů týče, firma je nechce komentovat. "Počet zákazníků či vývoj tržeb v našich prodejnách nikdy nekomentujeme, prosíme tedy o pochopení i v tomto případě," odpovídá mluvčí na dotaz týdeníku Ekonom ohledně případného poklesu tržeb. Podle prodejen Lidlu plných nakupujících se ale dá předpokládat, že ztráty kvůli chybějícím křížům byly zanedbatelné.

Jan Němec
Přeposlat
Diskuse
reklama

Vstupem technologických firem do bankovnictví jsem posedlý, říká nový šéf Komerční banky. Spoléhá na větší růst úvěrů

Tajemný král českých silnic Karel Rypl se sblížil s místopředsedou ANO Faltýnkem a jeho byznys rychle vzkvétá

Odboráři Škody Auto chtějí dvouciferný růst mezd jako na Slovensku. Deset procent je málo, to bychom se styděli, říká jejich šéf

Google kupuje za miliardu dolarů tým vyvíjející telefony pro společnost HTC, ta poslední roky čelí prudkému poklesu prodejů

Češi v Evropě Ondřeje Housky: Potřebujeme evropské Německo, ne německou Evropu. Díky bohu za Merkelovou!

reklama