reklama

Z podnikatelů se stali podezřelí. Zde je deset rad Ekonomu, jak se bránit daňové šikaně

  • Finanční správa od éry ministra Andreje Babiše přitvrdila vůči podnikatelům. Často ale nerozlišuje mezi podvodníky a těmi, kdo se vědomě ničeho nedopustili.
  • Typickým příkladem je zajišťovací příkaz, jímž berní úředníci při pouhém podezření z nekalosti obstavují podnikatelům majetek. Používají jej násobně častěji než v minulosti.
  • Týdeník Ekonom přináší odpovědi na to, zda se lze bránit, pokud berní úředníci postupují nezákonně, či zda lze vůbec předejít budoucím problémům.
Situace, kdy daňová správa stíhá seriózní firmy místo podvodníků, není výjimečná. Situace, kdy daňová správa stíhá seriózní firmy místo podvodníků, není výjimečná. Foto: Marek Rubec

Státu se daří vybírat více na daních. Zejména díky kontrolnímu hlášení a elektronické evidenci tržeb přitéká do státní pokladny výrazně více peněz vybraných na dani z přidané hodnoty, pochvaluje si ministerstvo financí. Obě opatření zavedl jeho bývalý šéf Andrej Babiš (ANO). Za jeho éry také přitvrdila vůči plátcům daní finanční správa vedená Martinem Janečkem, expertem na podvody s DPH, kterého Babiš jmenoval do funkce.

Berní úředníci zasahují rázně. Daně se ovšem snaží vybrat za každou cenu a nerozlišují mezi podvodníky a firmami, které se vědomě ničeho nedopustily. Právníci a daňoví poradci kritizují, že daňová správa jde − mnohdy bez ohledu na zákon − proti nevinným podnikatelům a likviduje je pomocí zajišťovacích příkazů, jimiž jim při pouhém podezření obstavuje majetek.

Praxí finanční správy se opakovaně a zatím bez konkrétního závěru zabývali poslanci sněmovního rozpočtového výboru. Jisté gesto poté učinil Babišův nástupce, ministr financí Ivan Pilný (ANO). Od Janečka chce do konce prázdnin analýzu, zda jeho podřízení vydávají zajišťovací příkazy podle zákona. A zda postupují v souladu s předpisy také u kontrolních hlášení k DPH. Ta měla mimo jiné urychlit vracení peněz podnikatelům, kteří na dani zaplatili víc, než měli. Finanční úřady jim ale nadále tyto nadměrné odpočty ve velkém zadržují. A když už je po průtazích vrátí, odmítají vyplatit přiměřené odškodné.

Týdeník Ekonom přináší odpovědi na nejaktuálnější otázky spojené s fungováním finanční správy. Zda se lze bránit, pokud berní úředníci postupují nezákonně, či zda lze vůbec předejít budoucím problémům.

Je to, jako když přijdete do nemocnice a lékař na příjmu udělá chybu v diagnóze. Další lékaři pak kopírují první vadnou zprávu, takže vás vlastně ani nemohou vyléčit. K takové situaci přirovnává tu svou Pavel Kvapil, předseda představenstva a ředitel akciové společnosti Josef Kvapil. Na firmu si došlápla daňová správa a přímo jejího ředitele osočila ze zapojení do karuselového podvodu s DPH, kdy podvodníci vytvářejí komplikované řetězce dodavatelských firem s cílem ošidit stát na daních. Případ, který se může přihodit komukoliv, zdaleka není u konce.

"Finanční správa kdysi v našem případě − ať už vědomě, či nevědomě − určité skutečnosti nesprávně vyhodnotila a my se té nálepky nemůžeme zbavit," říká trestně stíhaný šéf firmy, která v Olomouci provozuje velkoobchod s mobilními telefony. Před čtyřmi lety strávil tři měsíce ve vazbě, podle policie se jako člen organizované skupiny dopustil při obchodování zločinu krácení daně. To ovšem kategoricky popírá a tvrdí, že vědomě ani z nedbalosti zákon neporušil.

Olomouckého podnikatele stíhá i vágní pojem

"Z vazby mě pustili v červnu 2013, ale doposud nezačalo soudní řízení. Ze zapojení do karuselového podvodu je obžalováno 13 lidí, podle tvrzení orgánů činných v trestním řízení byl součástí řetězce i jeden náš dodavatel. Daň prý neodvedla na počátku řetězce jedna nám neznámá společnost, za kterou daň doměřili nám, a finanční správa tvrdí, že jsme vědomě spolupracovali na krácení daně pro nějaký řetězec. Přitom zneužívá toho, že jsme se dvěma z obžalovaných kdysi spolupracovali, stejně jako mnoho dalších podnikatelů v oboru," líčí podnikatel příběh, jehož aktérem se podle názoru finanční správy stal. Policie z podnětu berních úředníků jeden čas dokonce pracovala s verzí, že olomoucký podnikatel je hlavou organizovaného gangu. Na vlastní kůži Pavel Kvapil poznal, jak vágní je v praxi stále častěji citovaný pojem věděl, vědět měl či mohl. A jak takřka nemožné je prokázat opak.

"Rok mi odposlouchávali telefon, což nakonec potvrdilo, že jsem nikdy nebyl v telefonickém kontaktu s někým z obviněných.

Neexistuje žádná SMS zpráva ani e-mail. To ale není důkaz, že jsem nespolupracoval. Prý jsme podváděli sofistikovaně. Že v naší firmě nemáme a nikdy jsme nepoužívali žádné kódované telefony, to také není argument," říká Pavel Kvapil, kterému hrozí 9 až 13 let vězení. "Nejistota je vyčerpávající, nežije se s tím dobře. Na druhou stranu cítím velkou podporu ze všech stran, jako rodinu a firmu nás tato událost semkla," poznamenává. Předpokládá, že má před sebou ještě čtyři roky, než se vleklá kauza definitivně rozhodne. A věří, že soud potvrdí, že v jeho případě nešlo o vědomou účast na podvodném řetězci ani o neobezřetnost.

Jak vybrat daně bez možnosti represe, jsem se zatím bohužel nikde nedočetl, brání postup svých lidí šéf finanční správy Janeček.

"Stále hledají důkazy v můj neprospěch. Co jednou rozjeli, si chtějí obhájit. Ale žádný důkaz proti mně nemají," stojí si za svým obchodník s elektronikou. Od 1. dubna 2015, odkdy v rámci režimu reverse charge u elektroniky odvádí DPH odběratel, má firma rodiny Kvapilových klid. Jejího ředitele pronásleduje berní správa kvůli starším obchodům. "Daňové kontroly se s námi vlečou už od roku 2009. Přežili jsme období, kdy nám zadržovali asi 36 milionů korun, které jsme si nárokovali jako nadměrný odpočet DPH.

Po dvou a půl letech nám peníze vrátili, ale dodnes jsme se nedomohli toho, aby za neoprávněné zadržování zaplatila finanční správa úrok. Krajský soud v Ostravě rozhodl v náš prospěch, finanční úřad to ovšem nerespektuje," konstatuje Pavel Kvapil. Upřesňuje, že stát firmě aktuálně blokuje 93 milionů korun. Kromě zmíněného úroku za zadržování DPH před osmi lety jde o případy z let 2011 a 2012, konkrétně nevrácenou DPH a daň doměřenou za dodavatele podezřívaného ze zapojení do karuselového podvodu.

Firma se proti konání finanční správy brání několika žalobami u soudu, kde ji zastupuje pražská společnost Ariadna. Její jednatel Jan Jungwirth tvrdí, že daňová správa postupuje nezákonně a podjatě, přitom je těžké dovolat se práva. "Finanční úřad podal trestní oznámení a přímo označil za podezřelou osobu Pavla Kvapila. Zákon však zakazuje, aby úřad učinil takový úsudek. Má pouze oznamovat, že byl spáchán trestný čin, ne kdo ho spáchal. Celou daňovou kontrolu pak vedl s tím, aby svůj úsudek udržel," uvádí právník Jungwirth.

Bránit se lze jen u soudu

Na postup Finančního úřadu v Olomouci a poté Specializovaného finančního úřadu, pod jehož správu firma Josef Kvapil díky obratu nad dvě miliardy korun připadla, upozorňoval nadřízené orgány − Odvolací finanční ředitelství v Brně a pak i Generální finanční ředitelství v Praze. "Důsledkem nezákonného postupu úředníků je záměrné poškození dotyčné společnosti, což naplňuje znaky trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby. Nikde se ale nedočkáte spravedlnosti," shrnuje Jungwirth.

Finanční správa se ke konkrétním případům nevyjadřuje s argumentem, že je povinna zachovávat mlčenlivost. Ekonom má ale k dispozici korespondenci mezi jejími pracovníky a právním zástupcem firmy Josef Kvapil.

Byznys Echo

Šéf Odvolacího finančního ředitelství Tomáš Rozehnal dopisem odmítl žádost společnosti o ústní jednání. "Právní názor se nemění, není co projednávat. S názorem odvolacího orgánu máte možnost soupeřit u soudu, ne však u stolu. Jde-li o nezákonnost, tak ji opravdu kryji, ale můj názor v dané věci je odlišný," napsal Rozehnal právnímu zástupci firmy Josef Kvapil. Ariadna si na nezákonný postup pracovníků finančních orgánů stěžovala také řediteli Generálního finančního ředitelství Martinu Janečkovi a žádala ho o zjednání nápravy. Za Janečka odpověděl jeho podřízený s tím, že nelze zasahovat do daňového řízení.

"To ale nikdo nechce. Požadovali jsme, aby Janečkův úřad splnil svou kontrolní pravomoc ve smyslu služebního zákona a přezkoumal zákonnost postupu svých podřízených, nikoliv výsledek daňového řízení," namítá Jungwirth. Jako nezákonné shledává řadu kroků, kupříkladu fakt, že berní úředníci se nezabývali zásadními připomínkami, které obchodní firma podala k výsledkům daňové kontroly.

"Svévolně ji prohlásili za ukončenou a přes námitky firmy vydali platební výměry, které ji silně poškozují. Odvolací finanční ředitelství v rozporu se základními principy správy daní, zásadou spolupráce a vstřícnosti i v rozporu s Listinou základních práv a svobod a judikaturou Nejvyššího správního soudu odmítlo věc řešit při ústním jednání a odvolání účelově zamítlo," popisuje neúspěšnou snahu o nápravu Jungwirth.

I při další daňové kontrole se finanční úřad snažil vyhnout nezbytnému kroku, aby kontrolovaného předem seznámil se svým stanoviskem k jeho námitkám. Přesto se zástupce společnosti po zkušenostech s postupem finančního úřadu v předcházející kontrole na projednání zprávy o daňové kontrole dostavil. "Finanční úředníci nebyli schopni odpovědět na jedinou vznesenou námitku, obsah zprávy o kontrole vůbec neznali. Mysleli si, že přijedeme, podepíšeme zprávu a odjedeme. Přiložili jsme 23 zásadních připomínek, kterými jsou ze zákona povinni se jednotlivě zabývat. Na to odpověděli třemi větami s tím, že prý jde o polemiku, bez ohledu na znění daňového řádu. Zpráva o daňové kontrole se projednávala natřikrát, ale ani po více než 12 hodinách nebyli pracovníci finan­čního úřadu schopni zformulovat stanovisko ke vzneseným připomínkám. Daňovou kontrolu ukončili z moci úřední," kritizuje Jungwirth.

Ve své praxi pozoruje stále větší úsilí vybírat daně za každou cenu bez ohledu na právo. "Pracovníci jsou hodnoceni podle toho, kolik na daních doměří, a snaží se doměřit i tam, kde postupují protizákonně," stěžuje si právník.

Firma Josef Kvapil zatím všechny útoky přežila. "Předminulý rok prověřil naši odolnost. Specializovaný finanční úřad nás v lednu 2015 přivítal zahájením daňové kontroly a na rok nám zablokoval dalších 32 milionů korun. Přenesení daňové povinnosti při obchodování s mobilními telefony, což je pro nás klíčová komodita, naštěstí znamenalo uvolnění tlaku na cash flow. Obrat meziročně výrazně vzrostl. I to je důkazem, že náš obchodní model nebyl nikdy postaven na podvodech s DPH," ujišťuje šéf firmy stíhaný za daňové úniky. Podobných případů, kdy berní správa jde po daních a nerozlišuje mezi podvodníky a zavedenými firmami, které si plní daňovou povinnost, přibývá.

Šéf finanční správy Martin Janeček se represivního postupu zastává. "Naše fungování nemůže být, navíc v době plné stále sofistikovanějších způsobů krácení daní, založeno výlučně na proklientském přístupu a prevenci. Jak vybrat daně bez možnosti represe, jsem se zatím bohužel nikde nedočetl," prohlašuje Janeček. Pod jeho vedením si berní správa osvojila přístup, že každý je podezřelý. Může se v takové atmosféře podnikatel preventivně bránit?

Týdeník Ekonom přináší daňové desatero, se kterým by se měl seznámit každý podnikatel.

1. Může se podnikatel, který platí daně a snaží se dodržovat všechny předpisy, vyvarovat situace, že si na něj došlápne finanční správa?

jarvis_5966140b498e6104b9691d63.jpeg
 
Ilustrace: Marek Rubec

Předejít riziku, že podnikatele na něčem dožene daňová správa, zcela nejde. Nepomůže mu ani, když si platí daňového poradce či advokáta, aby za něj vše ohlídali. Právě to považuje advokátka Petra Nováková, majitelka pražské advokátní kanceláře Nováková + Partners, za největší problém. "Podnikatel chce začít nový byznys a nemá se koho zeptat, jak dělat vše správně. Já mu neumím říct, co všechno má učinit, aby finanční správa v budoucnu neřekla, že se účastnil karuselového podvodu nebo se dopustil něčeho jiného.

Umím snížit riziko, ale nikoliv jej s ohledem na postupy finanční správy zcela vyloučit," přiznává advokátka s velkou erudicí. Působila u Nejvyššího správního soudu, později spolupracovala s mezinárodní poradenskou firmou PricewaterhouseCoopers, je členkou Legislativní rady vlády a pracovní skupiny pro daňový proces při ministerstvu financí.

"Když po třech letech přijde úředník, má jinou sumu informací, jinak se dívá na určitou věc a řekne, že něco bylo špatně. Podnikatel to ale tenkrát nemohl vědět. Je velká zodpovědnost říci, co bude platit do budoucna. A jestli úředník dnes dá na něco odpověď, neznamená to, že se na ni můžete spolehnout," upozorňuje Nováková. Jediná rada, kterou ohledně vyloučení budoucího rizika může dát, je nepodnikat.

"Tak ale systém nemůže fungovat. Musíte se spolehnout na to, že pokud uděláte sumu opatření, stát od vás víc nemůže požadovat. Ten ale riziko přenáší na podnikatele," říká advokátka. Přitom nakupuje-li firma od desítek a stovek dodavatelů, je podle ní vysoká pravděpodobnost, že někdo v řetězci bude podvádět. "U DPH je to velmi snadné a lákavé. Marži 21 procent nikdo z mých klientů nemá," dodává.

Ani bývalý šéf Generálního finančního ředitelství a nyní daňový expert poradenské společnosti Apogeo Jiří Žežulka neumí stoprocentně říci, jak se vyhnout problémům s berní správou. "Nikdy nejsme schopni předvídat, s čím finanční správa přijde. Jsme schopni asi ze 70 či 80 procent ošetřit, aby si podnikatel byl úplně jistý. To ostatní je do jisté míry věc náhody, záleží také na předmětu podnikání," doplňuje Žežulka. Větší míru opatrnosti doporučuje podnikatelům, kteří obchodují s elektronikou a třeba i s auty, na něž se finanční úřady nyní zaměřují.

"Nikdo z našich klientů nemá problém, že by jeho dodavatel kradl DPH. Ale jestli podváděl dodavatel jeho dodavatele, se dá ohlídat velmi těžce," uznává Žežulka. Že daňový subjekt o zapojení do podvodného řetězce nevěděl a vědět nemohl, je nyní v Apogeu jeho hlavní agenda.

2. Je jasné, co vše si mají podnikatelé u obchodních partnerů prověřovat, aby je daňová správa neobvinila, že se stali součástí podvodného řetězce?

Exkluzivní obsah pouze pro předplatitele.

Kupte si předplatné webu již za 199 Kč na měsíc.

Aktivace předplatného okamžitě a snadno ve 3 krocích • Přihlášení až na 5 zařízeních • Úplný obsah Ekonomu a Hospodářských novin

Předplatit

Táňa Králová, Alžběta Vejvodová
Přeposlat
Diskuse

Středoškoláci se budou učit, co firmy opravdu potřebují. Změna výuky se dotkne téměř každého druhého

Za internet z USA mohou Češi zaplatit jako za nové auto. Matky českých operátorů si přitom často účtují mnohem méně

Sílící koruně navzdory. Export míří k čtyřbilionovému rekordu, na euro už přechází i malé firmy

Čeští poslanci ve službách Kremlu. Vzniká hnutí odporu kolem Bendy, děsí se, kam až Moskva uvidí

Mugabe zatím odmítl rezignovat. Po jeho konci by ale Zimbabwe mohl vést tyran zvaný Krokodýl

reklama