reklama

Úředníci bojují se soukromníky o vládu nad veřejnými zakázkami

  • Stát vytvořil ze zadávání menších veřejných zakázek mnohamilionový soukromý byznys.
  • Teď ho nedokáže zrušit a nahradit soukromá elektronická tržiště vlastním systémem.
  • Po hádce na vládě se povinnost soutěžit na státním tržišti odsunula na příští rok.
jarvis_5965f96d498e6104b968d129.jpeg Podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové by povinný přechod na státní elektronické tržiště uspořil miliony. Foto: ČTK

V červnu na vládě vyvrcholil jeden z nejostřejších soubojů roku. Šlo o to, jak a kde budou státní instituce soutěžit menší veřejné zakázky.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) naléhala na kolegy, aby se veškeré soutěže o dodávky od 1. července povinně přesunuly na speciální ministerský web, kterému se říká Národní elektronický nástroj (NEN). To už funguje. Třeba krajské ředitelství policie Plzeňského kraje tam nyní poptává opravu tiskáren. Kdo má zájem o zakázku za 21 tisíc, může se přihlásit do příštího měsíce a nejlevnější pak zvítězí. Na tržišti lze najít dalších 447 zadavatelů napříč veřejnou správou od ministerstev přes obce až třeba po ČEZ. Na druhé straně se nabízí 1400 dodavatelů.

Jenže proti povinnému soutěžení na státním tržišti se sešikovala většina členů vlády v čele s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), který o projektu tvrdil, že je to "hodně předražený trabant". Šlechtová tak nakonec prohrála a státní tržiště bude pro zadavatele povinné až od příštího července. Možná.

Stát versus soukromníci

Týdeník Ekonom zmapoval, že za sporem je i hra o velké peníze.

Jakmile totiž stát převede soutěže o zakázky do svých rukou, soukromá koncesovaná tržiště, kde se aukce nyní převážně odehrávají, přijdou o lukrativní byznys. Stát soukromníkům dosud proplácel správu aukcí a platby se stanovovaly procentem ze zakázky či paušálem. "Přímé roční náklady státu na soukromá elektronická tržiště dosahovaly v průměru 44 milionů korun ročně," říká mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Vároši.

Podle ministerstva vedou soukromníci pomlouvačnou kampaň proti státnímu tržišti. Ti tvrdí, že stát znárodňuje.

Podle ministerstva se o svůj byznys nejvíce bojí provozovatelé soukromých tržišť Tender systems (menšinovým vlastníkem konsorcia, které provozuje tržiště Tendermarket, je třeba i Seznam.cz) či firma QCM. Ti prý nevybíravě útočí na státní NEN. "Je logické, že jsme nejhlasitější odpůrci snah ministerstva o znárodňování tohoto trhu," odmítá kritiku David Horký z QCM a dodává: "Jsme přesvědčení, že stát vyhazuje stamilionové částky za něco, co soukromé firmy již roky dělají za zlomek této hodnoty."

Na druhé straně barikády je ministerstvo pro místní rozvoj a provozovatel státního tržiště, což je konsorcium společností Tesco SW a O2 ICT Services. "Oproti e-tržištím, která byla státem licencována na omezenou dobu pouze pro menší zakázky, je NEN nástrojem, který plní zákon o veřejných zakázkách v plném rozsahu. Navíc je systém garantován státem, který má i kontrolu nad shromažďovanými informacemi, jež může dále využívat pro efektivnější správu státních prostředků. Toho se možná někteří lidé bojí," říká mediální zástupce Tesco SW Tomáš Jelínek.

Exkluzivní obsah pouze pro předplatitele.

Kupte si předplatné webu již za 199 Kč na měsíc.

Aktivace předplatného okamžitě a snadno ve 3 krocích • Přihlášení až na 5 zařízeních • Úplný obsah Ekonomu a Hospodářských novin

Předplatit

David Klimeš
Přeposlat

V Česku vznikly první brýle pro virtuální realitu. Pomůžou pro vývoj designů aut Škoda a BMW

Banky financují až 80 procent ekonomického růstu. Neoslabujte je daněmi, říká šéf skupiny KBC

Cílem prezidentských voleb není někoho porazit, ale zvítězit, říká Kubera. Sám kandidaturu zvažuje

Státní dluh je nejvyšší v historii. Po volbách zadlužení dále poroste, říká analytik

Papežovy oblíbené aerolinky se možná zachrání. Krachující Alitalia dostala deset nezávazných nabídek

reklama