Lidé, kteří se považují za úspěšné a volili v minulosti ČSSD, tuto stranu opouštějí a přecházejí ke hnutí ANO 2011. To, co se tuší už delší dobu, potvrzují data z průzkumů Sociologického ústavu Akademie věd, respektive jeho výzkumné agentury CVVM. Podle nich z milionu voličů ČSSD z roku 2013 jich asi 100 tisíc hodlá na podzim ve volbách do Poslanecké sněmovny podpořit Andreje Babiše.

Sociální demokracie tento výpadek zatím částečně kryje přílivem sympatizantů odjinud, nicméně přeliv desetiny jejích lidí k ANO ji i tak musí mrzet. "Ačkoliv asi třetinu z nich představují důchodci, většinou přichází o ekonomicky aktivní, často středoškoláky a vysokoškoláky, o lidi, kteří nepracují manuálně. Jde hlavně o ty, kteří jsou vcelku spokojeni s existující situací," řekl týdeníku Ekonom Jan Červenka ze Sociologického ústavu AV ČR.

Tito lidé se především hlásí blíže k politickému středu než zbývající sympatizanti ČSSD a lépe než "levicová" většina hodnotí svůj život, materiální úroveň vlastní domácnosti a o něco lépe také celkovou ekonomickou situaci v zemi. Posouvají se tak ke kmenovým voličům ANO 2011, kteří o sobě mluví jako o pravém středu či pravici. I když mezi těmi je více vysokoškoláků, vyšších úředníků i živnostníků a podnikatelů.

Jedinou stranou, která v Česku zůstává dlouhodobě stabilní, jsou komunisté.

"Část voličů ČSSD, kteří oceňují kroky současné vlády, zřejmě dospěla k názoru, že hlavním motorem kabinetu není premiér Bohuslav Sobotka, ale právě Andrej Babiš," vysvětluje Červenka. Z faktu, že tito "přeběhlíci" na rozdíl od běžných voličů ČSSD i ANO 2011 méně důvěřují Poslanecké sněmovně či Senátu, navíc dovozuje, že za jejich přesunem může být nesouhlas s kritikou Andreje Babiše, kterou je z obou komor parlamentu často slyšet. Ze shromážděných dat rovněž vyplývá, že tato skupina patří k přívržencům prezidenta Miloše Zemana, jehož vztahy s vedením ČSSD zůstávají chladné.

Přelétavý středový volič

Závěr, že ČSSD zvolna ztrácí své úspěšné voliče, potvrzuje sociolog a politolog Jan Hartl ze společnosti STEM. Na jedné straně v tom vidí odraz nekoncepčnosti vedení ČSSD, když předseda Sobotka nejdříve tvrdil, že osloví mladé liberály z velkých měst, hned nato otočil a prohlásil, že základem jeho politiky zůstává orientace na sociálně slabé. Na druhé straně považuje pokles vlivu za obecný problém, s nímž se potýkají socialisté v celé západní Evropě. "Středový volič je přelétavý a je obtížné jej oslovit, a to tím spíše, že na věci, jako je vlídná společnost či sociální jistoty, si lidé zvykli, a tak sociální demokraté jen obtížně hledají nějaké dominantní sdělení," soudí Hartl.

V domácím prostředí může být konkrétním důvodem odlivu právě současný příklon ČSSD doleva. Například nedávné a dnes pozastavené plány Sobotkových poradců na vyšší zdanění lidí s příjmy nad padesát tisíc hrubého měsíčně. Ty vystrašily nejen všechny na pravici, ale rovněž voliče ČSSD ze středních vrstev, s vyšší kvalifikací a možností dalšího kariérního vzestupu, kteří by byli vyššími odvody postiženi také.

Pověst strany, která se svým voličům chlubí úspěchy při správě státu, může poškozovat i kauza Altner. Tedy soudem stanovená povinnost vyplatit dědicům advokáta Zdeňka Altnera ze stranické kasy více než 300 milionů korun. Jako odměnu za to, že Altner pomohl ČSSD získat stranickou centrálu a hlavní zdroj příjmů − Lidový dům. Prohraný soud může pak být považován za ukázku neschopnosti vedení.

Hledání naděje

Jan Hartl ale tvrdí, že za odchodem části voličů ČSSD nelze hledat jednotlivé chybné kroky, ale spíše fakt, že si sociální demokracie musí voliče složitě získávat mnoha navzájem sladěnými kroky, zatímco Andrej Babiš má od svých přívrženců vystaven jakýsi bianko šek. "Nejméně polovina z nich ho podporuje z protestu a v naději na výraznou změnu poměrů. Pokud se mu něco nedaří, tak to omlouvají tím, že mu ostatní politici házejí klacky pod nohy," připomíná Hartl. I proto se nyní ANO 2011 ve volebních průzkumech pohybuje kolem 30 procent a ČSSD vychází o polovinu slabší. Její bývalý šéf Jiří Paroubek přitom mluví o propadu až pod deset procent.

Postupný přechod sociálních demokratů k ANO 2011 popírá často opakovanou tezi, že ti nemají, ať jsou se svým vedením jakkoliv nespokojeni, kam odejít. Protože tu pro ně jako příznivce nekomunistické levice neexistuje alternativa.

V minulosti se podobnému "přeběhlictví" nevyhnuly ani další tradiční strany. Lidovci dokonce načas vypadli ze sněmovny. Na náhlý úbytek hlasů ale doplatila hlavně ODS − kdysi dominantní strana se teď oproti dobám největší slávy těší jen třetinové podpoře. Když na Českou republiku dolehla finanční krize a veřejnost se za poklesu ekonomiky začala více zajímat o politický klientelismus a korupci, přešla nemalá část voličů ODS k nově vzniklé TOP 09. Také ta už má velké problémy, protože nespokojení pravicoví voliči začali přecházet k populistickým formacím, které nejsou ideologicky zakotveny. V roce 2010 zabodovaly Věci veřejné, o tři roky později je vystřídalo Babišovo hnutí s daleko silnějším finančním zázemím. Jedinou stranou, která zůstává stabilní, jsou komunisté.

Související