ČNB by uvolnění koruny neměla dlouho odkládat, doporučuje švýcarský ekonom Brütsch

Švýcarsko od ledna slouží, minimálně pro české centrální bankéře, jako odstrašující případ. Tehdy totiž tamní centrální banka ukončila podobnou kontrolu kurzu švýcarského franku, jaká už dva roky platí v Česku, což vedlo ke skokovému posílení kurzu franku vůči euru až o čtyřicet procent.

Představitelé ČNB se proto už od ledna vymezují proti "šokovému" způsobu, jakým Švýcaři provedli nečekané rozhodnutí. Debata o načasování a formě opuštění českého "kurzového závazku" znovuožila poté, co ČNB musela v létě opět začít intervenovat, aby zamezila posílení koruny pod 27 korun za euro.

Členové bankovní rady přitom v posledních týdnech naznačují, že politiku oslabování koruny mohou prodloužit i za dosud avizovaný horizont druhé poloviny příštího roku. Vzhledem k tomu, že se letošní míra posílení franku stabilizovala na zhruba 12 procentech, se ale hlavní ekonom švýcarské finanční skupiny Swiss Life Marca Brütsche domnívá, že lednové rozhodnutí bylo správné. A současných signálů oživení ekonomiky eurozóny by podle něho měla využít i ČNB a uvolnění kontroly nad korunou příliš dlouho neodkládat.

Jak zpětně vidíte rozhodnutí SNB z 15. ledna vzdát se po třech a půl letech kontroly nad minimálním kurzem franku?

Myslím, že to bylo dobré rozhodnutí. Původně to byl pro Švýcarsko a švýcarskou ekonomiku šok a vedlo to k přepsání všech možných scénářů vývoje ekonomiky. V posledních několika měsících ale euro vůči franku posiluje. Hlavním důvodem je jistota, že dochází k oživení evropské ekonomiky. Myslím si tak, že švýcarská ekonomika může se současným kurzem docela dobře žít po další dva až tři roky.

Co podle vás skutečně přimělo švýcarskou centrální banku k lednovému rozhodnutí?

Byly to jistě devizové rezervy, které narostly víc než kdekoliv jinde na světě. SNB navíc čelila výhledu, že ECB oznámí zavedení programu nákupu dluhopisů a že se blíží volby v Řecku, což by mohlo vést k situaci, že by se už tak vysoké devizové rezervy téměř zdvojnásobily, pokud mělo Švýcarsko odrazit spekulativní útoky na frank.

Švýcarská centrální banka je zvláštní případ. Svým způsobem je vlastněna kantony, jejichž rozpočty částečně spoléhají na dividendy placené právě centrální bankou. Jakmile vzniká riziko obrovských kumulovaných ztrát SNB, znamená to obrovský problém. Proto byla ta situace ve Švýcarsku specifická a pro SNB neudržitelná.

Švýcarská centrální banka sice v lednu politiku slabého franku opustila, ale v létě stejně musela znovu intervenovat...

To ano, ale jen ve velmi omezené míře. To načasování vystoupení z režimu slabého franku nebylo vůbec špatné, protože už v prvním pololetí letošního roku bylo jasné, že se Evropa vrací k růstu. Pokud chcete opět zavést volně plovoucí kurz měny, tak to správné načasování je právě ve chvíli, kdy se vnější ekonomika zvedá.

Proto si myslím, že by to ani ČNB neměla příliš dlouho odkládat. Pokud se totiž i ceny energií a komodit začínají obracet směrem k růstu, není už nutné obávat se deflace. V eurozóně lze už dokonce pozorovat i jisté inflační tlaky. Podle mě to signalizuje, že budeme v příštích letech svědky návratu inflace. Ta by neměla být bůhvíjak vysoká, ale myslím si, že centrální banky jsou tu od toho, aby včas zasáhly a zamezily prudkému nárůstu inflace.

Nemůže být tlak na posilování měny vlastně někdy i pozitivní?

To jistě může a Švýcarsko s tím má bohatou zkušenost. Ale není to něco, co se naučíte za rok nebo dva. Švýcaři jsou zvyklí na to, že frank má dlouhodobě tendenci posilovat o tři až čtyři procenta ročně. Švýcarský podnikatel má proto zakódováno v genech, že v zahraničí je silná konkurence, která je schopna vyrábět s nižšími náklady. A on proto musí být produktivnější a inovativnější tak, aby svou konkurenci omezil aspoň po dobu čtyř, pěti let, než bude moci zkopírovat jeho nápady.

Takže tento tlak vlastně může být prospěšný. Musíte ale také zajistit – a o tom se ve Švýcarsku vede politická debata – abyste měli dostatečně liberalizované trhy, aby podnikatelé mohli reagovat a přizpůsobit se. Čím více jsou vaše rozhodnutí omezována nebo regulována, tím těžší je pro vás se přizpůsobit.

- Jaké podobnosti a rozdíly vidí Brütsch v měnové politice Švýcarska a ČNB?

- Je švýcarská centrální banka skutečně nezávislá?

- Doporučil by Brütsch na základě švýcarských zkušeností, aby ČNB hladinu minimálního kurzu koruny snižovala postupně?

- A proč bylo na "normalizaci" měnové politiky ve světě už včera pozdě?

Více se dozvíte v rozhovoru s Marcem Brütschem v aktuálním vydání týdeníku Ekonom. Nové číslo Ekonomu si můžete koupit i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání také na iPadu a iPhonu.