Jak poznat finanční zdraví obce

Za rizikové jsou považovány ty obce, jejichž výpočet celkové likvidity (schopnosti krýt krátkodobé závazky) dá výsledek menší než 1 a zároveň podíl cizích zdrojů k celkovému majetku je vyšší než 25 procent. Je-li například první ukazatel 2,5, znamená to, že aktuální likvidní prostředky jsou dvaapůlkrát vyšší než závazky. Poměr zadlužení pak vychází z porovnání dlužné sumy a souhrnného majetku obce.

Zničené a zarostlé chodníky, neopravené domy, lampy, které z úsporných důvodů nesvítí, zanedbaná kanalizace a hromada dluhů, jež je prakticky nemožné splatit. Pohled na Prameny na Chebsku, nejzadluženější obec v České republice, vypadá dosti neutěšeně.

 

Ves se 125 stálými obyvateli kvůli nevydařenému projektu závodu na stáčení minerálních vod tíží nesplacené závazky blížící se 100 milionům korun. Exekutoři už v dražbách prodali většinu obecního majetku včetně budovy radnice, obstavené jsou obecní pozemky i účet v bance.

Prameny v tom ovšem nejsou samy. Hospodaření českých obcí se i v důsledku finanční krize v posledních letech zhoršuje. Potvrzuje to čerstvá studie agentury Čekia. Podle ní je počet obcí s vyšší mírou finančních problémů, potenciálně až s rizikem krachu, v České republice na nejvyšší úrovni za posledních 11 let. Vůbec poprvé se mezi rizikově hospodařícími subjekty objevil celý kraj - Středočeský, kde donedávna "vládl" David Rath.

Může za to krize?

Žádná panika z toho, že by se začaly finančně hroutit vesnice, či dokonce větší města, jak se to například letos stalo hned ve čtveřici měst v USA, ovšem v Česku zatím namístě není.

I když se počet obcí, jejichž finanční situace přesáhla přijatelnou mez, zvýšil v posledních čtyřech letech čtyřnásobně, stále jich je na pomyslné černé listině jen 84 z celkových 6246 obcí v České republice. Mezi těmi problémovými jsou i známá jména, například Český Těšín, Vizovice či Kořenov. Naopak taková Praha se navzdory svým investicím do černých děr typu Opencard či předražených staveb, jako je tunel Blanka, stále těší dobrému finančnímu zdraví.

Statisticky největší potíže vyjít s penězi mají sídla do tisíce obyvatel. "Klíčové důvody vidím v nezkušenosti managementu obce, který mnohdy investuje nerentabilně, což se - ať už bezprostředně či v delším časovém horizontu - projeví do finančního hospodaření. Investice jsou mnohdy protichůdné, nedostatečně připravené a zajištěné," říká Michal Řičař, analytik společnosti Bisnode v České republice, který se na přípravě studie o hospodaření obcí podílel.

Podle něho do zvýšených problémů obecních pokladen přispěla i finanční krize. "České ekonomice se přestalo dařit a současně začalo docházet k poklesu objemu vybíraných daní, které vykazují obdobnou trajektorii jako výkon ekonomiky. Naopak výdaje jsou odolnější vůči změnám, čímž vzniká minimálně krátkodobý nesoulad mezi příjmovou a výdajovou stranou," komentuje výsledky Řičař s tím, že trend není radno podceňovat. Mimo jiné i proto, že poprvé v historii Česka se mezi rozpočtové hříšníky dostal rovnou celý Středočeský kraj.

Podle oficiálních údajů ministerstva financí střední Čechy na konci loňského roku dlužily zhruba 3,7 miliardy korun. Celkové závazky jsou ale ještě daleko vyšší, protože zahrnují například i garance či dluhy krajských nemocnic. V součtu jde o sumu kolem 10 miliard korun. "Když David Rath do funkce hejtmana nastupoval, byl kraj 2,6 miliardy v plusu," řekl už dříve Ekonomu bývalý poslanec ČSSD Karel Machovec, nyní místopředseda krajského finančního výboru a Rathův kritik.

"Výkonnost Středočeského kraje je skutečně tristní, neboť vlastní kapitál byl v roce 2011 značně záporný, a to kvůli kontinuálně negativnímu výsledku hospodaření. Při bližším pohledu je kraj financován zejména krátkodobým kapitálem," říká Řičař a nabízí analogii se soukromým podnikem: "Racionální management v soukromém podniku by již před delším časem přistoupil k důkladné restrukturalizaci jak finanční, strukturální, tak personální; v opačném případě by byl nevyhnutelný zánik, případně řízená reorganizace."

MAPA: Jaké obce mají největší podíl dluhů ke svému majetku

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


VÍCE SE DOČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 13. ZÁŘÍ, NEBO POD ODKAZEM NÍŽE:

 

banner 2

 

 

Související