reklama

Dotační zmatky v českém sportu: Svazům a klubům vadí způsob rozdělování peněz i pomalí úředníci

Panorama
  • Financování sportu letos provázely nebývalé problémy. I když sportovci dostanou více než loni, řada svazů a klubů je nespokojena.
  • Kromě toho, že by chtěly ještě víc, jim vadí i měnící se pravidla jednotlivých dotačních programů a pomalí úředníci.
  • Do sportu letos přiteče zhruba 5,6 miliardy korun, za rok by se suma měla ještě zvýšit.
jarvis_5a1437ac498e34d8c899fc59.jpeg Sokolové byli jedním z mála úspěšných žadatelů o dotace na zaplacení energií. Jiným klubům se to nelíbí – označují dotační podmínky za záměrnou podporu jedné skupiny. Foto: ČTK

V Tělovýchovné jednotě Ostrava přemýšlejí, jak každý měsíc zaplatí 300 tisíc korun za energie. V rozsáhlém areálu se kromě tenisových kurtů nachází třeba i hala na judo nebo gymnastiku. "Začátek topné sezony jsem musel pozdržet o 14 dní. Uvažoval jsem, kde ještě ušetřit, protože energie zaplatit musíme. S některými údržbáři jsem proto ukončil pracovní poměr," říká ředitel jednoty Tomáš Staníček.  Situace je podle něj kritická.

Za týden by úředníci ministerstva školství měli přijít s plánem, jak v příštím roce rozdělit do sportu miliardy korun. Po kauzách, které přísun peněz sportovcům provázely letos, jde o mimořádně sledovanou událost a nervozita roste. Sportovní kluby a tělovýchovné jednoty si stěžují, že ani měsíc před koncem roku nevědí, o kolik peněz budou moci v příštím roce žádat a za jakých podmínek. Ministerstvo žehrá na nedostatek úředníků ve sportovním úseku, začínají se vyhrocovat i vztahy mezi jednotlivými sportovními svazy.

Do toho všeho stále probíhá vyšetřování bývalého šéfa Fotbalové asociace Miroslava Pelty nebo České unie sportu (ČUS) a jejího předsedy Miroslava Jansty, kteří jsou obviněni z toho, že měli s rozdělením státních peněz manipulovat.

"Letošek hodnotím jako nejhorší rok v historii, ne po finanční stránce, ale hlavně kvůli tomu, jak jsou peníze rozdělovány," myslí si poradce předsedy ČUS Michal Kraus, který do letošního jara působil zároveň na ministerstvu školství. Nespokojený je také Český olympijský výbor (ČOV). "Část peněz nebyla rozdělena, investice se kvůli dotační kauze zastavily úplně," říká jeho tisková mluvčí Barbora Žehanová. "Navíc stále čekáme na podobu dotačních programů pro příští rok," dodává.

Dotační programy

◼ I. Reprezentace

V prvním dotačním programu vyplatilo v březnu ministerstvo školství 593 milionů korun. Za každý sport může o dotaci žádat vždy jen jeden svaz. Z peněz se platí ubytování na mezinárodních soutěžích,
cestovné nebo technický servis. 

◼ II. Mládež

Na podporu talentovaných sportovců do 23 let letos zamířilo 515 milionů korun. Peníze rozdělovaly jednotlivé sportovní svazy.

◼ III. Sportovní organizace

Spolky, jako je Český olympijský výbor nebo Česká unie sportu, nakonec získaly dotaci 180 milionů korun. Pravidla programu se po kauze ovlivňování úředníků ministerstva školství, kterou šetří policie, měnila.

◼ IV. Údržba a provoz sportovních zařízení

Na údržbu sportovišť mělo ministerstvo připraveno 250 milionů. Tělovýchovné jednoty a kluby z těchto peněz platí účty za topení či elektřinu. Kvůli změněným pravidlům na ně ale většina oddílů nedosáhne.

Jejich svazy jim je už nesmí rozdělovat a samostatně si o ně žádat také nemohou. Dotace tak nakonec dosáhne jen 129 milionů. Peníze nebyly dosud vyplaceny.

◼ V. Sportovní svazy

Také největší program momentálně šetří policie.

Jednotlivé sportovní svazy, jako je třeba Fotbalová asociace, na svůj provoz získaly 1,3 miliardy korun.

◼ VI. Sportovní akce

Každý spolek může předložit nejvýše deset projektů, peníze se pak rozdělují podle významnosti akce. Letos bylo v programu 206 milionů.

◼ VII. Zdravotně postižení sportovci

Handicapovaní sportovci mohli v letošním roce počítat s podporou celkem 67 milionů korun.

Všechny finanční prostředky již byly vyplaceny.

◼ VIII. Sportovní kluby

Peníze jdou na činnost sportovních klubů a tělovýchovných jednot, které si o ně žádají samostatně. Úředníci z ministerstva dotace rozdělují podle počtu členů oddílu nebo výše členských příspěvků.

Vyplaceno bylo více než 687 milionů korun.

Původně se počítalo s miliardou, řada žádostí ale byla kvůli nedostatkům vyřazena. Do konce roku by úředníci mohli klubům poslat ještě půl milionu korun.

◼ IX. Školní a univerzitní sport

Na podporu sportu na školách a univerzitách poslalo ministerstvo 90 milionů korun.

◼ X. Sportování veřejnosti

O peníze mohou žádat celostátní sportovní spolky. Dotaci lze použít na propagaci akce nebo na odměny za sportovní výkony. V programu je necelých 22 milionů, vyplacena zatím nebyla ani koruna.

 

5,6 mld. Kč

letos přiteče do sportu ze státního rozpočtu a výnosů v loterii.

Do sportu by přitom mělo letos ze státního rozpočtu a výnosů z loterií zamířit celkem 5,6 miliardy korun, tedy o 1,2 miliardy více než loni. Na rok 2018 počítá státní rozpočet se sumou necelých šesti miliard.

Měnící se pravidla

Jednotlivým klubům hlavně vadí neustále se měnící pravidla neinvestičních dotačních programů, pomocí kterých ministerstvo školství miliardy do sportu rozděluje.

"Současná situace na ministerstvu v oblasti dotací do sportu je neuvěřitelně chaotická a neodborná," tvrdí například Vlastimil Pabián z tělovýchovné jednoty Slovan Chabařovice.

Nejvíce pozornosti letos přitáhla kauza spojená s dotačními programy III a V, jejichž prostřednictvím ministerstvo posílá peníze konkrétním sportovním organizacím a svazům.

Právě kvůli těmto programům policie prošetřuje Peltu, Janstu nebo náměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou a jejího tehdejšího podřízeného Zdeňka Břízu.

Policie v květnu obvinila sportovní šéfy z toho, že se snažili ovlivnit úředníky s cílem získat pro své organizace co nejvíc peněz.

Zástupci ČUS se brání tím, že peníze byly v třetím programu rozděleny jinak, než jak byla původně nastavena pravidla. Její šéf Jansta se prý jen snažil na situaci upozornit a dotaci rozdělit znovu.

Oba programy tehdejší ministryně Kateřina Valachová (ČSSD) na konci května zrušila. Následně je vyhlásila znovu, avšak s jinými podmínkami, které se řadě svazů nelíbily.

Vášně ve sportovním prostředí vyvolalo i dění okolo dotací určených na údržbu a provoz sportovišť.

Pravidla na rozdělení přibližně 250 milionů korun nastavilo ministerstvo tak, že na ně letos většina tělovýchovných jednot a klubů nedosáhla. Dříve úředníci posílali peníze jednotlivým svazům, které je pak dále rozdělovaly svým členům a ti z nich platili účty za topení či elektřinu.

Nová pravidla už další přerozdělování dotace zakazují a svazy tak nad penězi ztrácí moc. Oddíly však samy o peníze žádat nemohou kvůli podmínce, že musí mít celostátní působnost.

Jaroslav Kotala ze Sportovních klubů Zlín říká, že jeho spolek s více než pěti tisíci členy tím přišel zhruba o 750 tisíc korun, s kterými pro letošní rok počítal. "Pokud nebudeme moct platit nájem, budeme muset některá hřiště uzavřít a lidi zde nebudou mít možnost sportovat," zlobí se Kotala. Podle Michala Krause mohou na ministerstvo přijít kvůli pravidlům dotačního programu desítky správních žalob.

Boj mezi sportovními organizacemi

Podmínky pro získání dotace na zaplacení energií navíc ve sportu vyvolaly rozbroje. Jedním z mála úspěšných žadatelů byla Česká obec sokolská (ČOS), která sdružuje více než 1100 jednot se statusem pobočných spolků. Právě díky jejich zvláštnímu postavení může peníze od státu dále přeposílat.

"Jednoty jsou samostatné právní subjekty, s omezenou možností nakládání s nemovitým majetkem. Právě to, že máme vazbu k nemovitému majetku tělocvičných jednot, umožňuje ministerstvu účinně vymáhat náhrady za porušení rozpočtové kázně," vysvětluje starostka Sokola Hana Moučková. To, že by pravidla byla nastavena účelově, aby Sokol zvýhodnila, označuje za nesmysl.

Jiný názor má však Jiří Guttenberg, předseda sportovního klubu z Mšena.

"Toto je záměrná podpora pouze jedné skupiny tak, aby mohla čerpat dotace v maximální možné míře, a dalších 80 procent klubů nemá kvůli nesmyslné podmínce na dotaci nárok," je přesvědčený.

Další spor se rozhořel mezi dvěma největšími organizacemi v zemi − Českým olympijským výborem a Českou unií sportu.

"Zatímco tisíce klubů po celé republice řeší, jak zaplatit trenéry mládeže nebo teplou vodu, ČOV se v posledních letech oděl do zlata a přepychu a jeho vedení exhibuje na nákladných nablýskaných akcích, což hradí ze státního rozpočtu na úkor všech ostatních sportovních subjektů," nebere si servítky Michal Kraus.

Zástupce unie podráždila kupříkladu letošní dotace ve výši 76 milionů, kterou olympijský výbor dostal od ministerstva školství mimo klasické dotační programy. Podle ČUS protiprávně. Tenisový svaz i kvůli této dotaci podal na tehdejší ministryni Valachovou trestní oznámení.

ČOV vysvětluje peníze od ministerstva tím, že kvůli špatně nastaveným pravidlům nemohl žádat o dotaci, z níž by zaplatil sportovní reprezentaci na zimních olympijských hrách v jihokorejském Pchjongčchangu, které se konají v únoru příštího roku.

Ministerstvo proto chybu úředníků vyřešilo mimořádnou dotací. "Peníze jsme použili na platby spojené s účastí českého týmu na zimních olympijských hrách a na přípravu reprezentantů na tyto hry," brání se Barbora Žehanová.

Ministerstvu chybí úředníci

Sportovním klubům vadí rovněž to, že si na peníze z některých dotačních programů museli počkat výrazně déle. Na vině je podle ministerstva školství hlavně nedostatek úředníků ve sportovním úseku.

Například v programu VIII, který letos tělovýchovným jednotám a klubům rozdělil necelých 700 milionů korun, museli úředníci vyřídit přes 30 tisíc e-mailů.

"Obrovsky narostla administrativní práce spojená s dotazy k dotacím, dříve odbor komunikoval pouze s desítkami svazů, nyní jsou to tisíce klubů," vysvětluje zpoždění Karel Kovář, náměstek sekce sportu a mládeže ministerstva školství. Kraus ovšem upozorňuje, že v současnosti o dotace žádá jen asi třetina všech tuzemských klubů. Od příštího roku navíc začíná platit zákon o rozpočtových pravidlech, podle kterého bude muset resort všechny dotace posílat jen jejich koncovým příjemcům.

"V posledních dvou letech navíc došlo k výměně více než poloviny pracovníků odboru. Řada problémů spojená s podporou sportu, a to nejen finanční, není rutinní záležitostí a vyžaduje poměrně časově náročné rozbory," argumentuje Kovář.

Práce úředníkům resortu přibyla i v souvislosti s novelou loterijního zákona. Zatímco dříve výnosy z loterijního a hazardního průmyslu do sportu rozděloval kromě obcí Český olympijský výbor, nově ho nahradilo právě ministerstvo školství.

Administrativně náročné je také rozhodování o investičních dotacích. Při nich musí úředníci prověřit, jestli žadatel splňuje celou řadu podmínek. Zkoumat musí jeho finanční kondici nebo to, zda na něj není uvalena exekuce. Složitý proces vede k tomu, že ani v polovině listopadu ještě nebyla miliarda korun na letošní investice rozdělena.

Aktuálně v odboru sportu pracuje 29 úředníků, podle Kováře by na zvládnutí současné agendy bylo potřeba zhruba o deset zaměstnanců více.

Řešení zatím v nedohlednu

Změnu situace měl už letos přinést nový zákon o sportu, který měl kromě způsobu jeho financování vyřešit také otázku zdanění sportovců. Ze současné právní úpravy není jasné, jestli jsou jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) živnostníky, nebo vykonavateli svobodného podnikání. Řada z nich se proto dostala do sporu s finančními úřady, které po nich požadovaly milionové pokuty.

Na přípravě zákona měli spolupracovat zástupci jednotlivých sportovních organizací s úředníky.

Jejich názory však byly natolik odlišné, že se expertní skupina sešla pouze třikrát a poté ji ministerstvo zrušilo a nový zákon odložilo.

Sportování v Česku je stále financováno hlavně domácnostmi, které platí členské příspěvky nebo kupují sportovní vybavení. Na financování sportu se podle odhadů ČUS podílejí zhruba 80 procenty, zatímco v sousedním Německu je to přibližně 50 procent.

Stát, tedy obce, kraje a ministerstva školství, vnitra a obrany, sportovcům dohromady posílá sumu, která odpovídá asi 0,3 procenta výdajů veřejného rozpočtu. V rámci schválené koncepce podpory sportu by se tento podíl měl do roku 2025 zvýšit na jedno procento.

"V koncepci je napsáno, že sport je veřejná služba státu, který si najímá další spolky a ty ji za něj realizují. Úředníci ale sport stále vnímají jako zájmovou činnost, kterou by si měl každý platit sám," kritizuje Michal Kraus z České unie sportu.

Sportovci doufají, že složitou situaci vyřeší nová vláda. Předseda ČUS Miroslav Jansta by si přál, aby sport měl své vlastní ministerstvo, podobně jako třeba kultura. Toho se ale pravděpodobně nedočká.

Andrej Babiš, lídr volebního vítěze − hnutí ANO, ministerstvo sportu nechce. Ve hře je spíše vznik agentury sportu, v jejímž čele by jako ministr bez portfeje mohl působit třeba Milan Hnilička. Bývalý hokejový brankář a olympijský vítěz z Nagana se do sněmovny dostal právě v barvách Babišova hnutí.

Jan Prokeš
Přeposlat
Diskuse
reklama

"Hříšná daň" z tabáku a alkoholu nestačí, na řadě je maso. Jeho zdanění zabrání klimatickým změnám i zdravotní krizi, tvrdí analýza

Zeman jmenoval jednobarevnou vládu Andreje Babiše. Kabinet s devíti nováčky požádá o důvěru až po Novém roce

Mládkův náměstek skončil, když poslal Čechy za levnějšími mobilními daty do Polska. Vrátil se jako poradce a dostal odměnu čtvrt milionu

Concorde byl citlivý a bylo nutné myslet napřed, říká jediný Čech, který jej pilotoval. K novým nadzvukovým projektům je spíš skeptický

Oděvní firma Blažek chce po státu miliony za nezákonné stíhání kvůli dodávce bot pro policii

reklama