reklama

Babiš, Okamura nebo nedobrovolně zvolený Hlavatý. Podnikatelé v české politice nejsou zdaleka ničím novým

Panorama
Čtěte více: Volby 2017 | politika | byznys
  • Majitel královédvorské Juty svými senátorsko-poslaneckými přemety zpochybnil Babišovu tezi o řízení státu jako firmy.
  • Prvními podnikateli v české polistopadové politice byli senátoři Václav Fischer a Jiří Rückl a poslanec Tomáš Březina.
  • Místo zefektivnění vlády podnikatelé v politice většinou uvíznou v síti střetu zájmů, aférách a ve frustraci z odporu části veřejnosti.
Politická angažovanost podnikatele Jiřího Hlavatého jako nezávislého na kandidátce hnutí ANO se překlopila ve frašku. Politická angažovanost podnikatele Jiřího Hlavatého jako nezávislého na kandidátce hnutí ANO se překlopila ve frašku. Foto: Archiv HN - Martin Svozílek

Nejen vrásky, ale i slzy smíchu mohly přivodit některé z výsledků letošních sněmovních voleb. Přímo politickým vtipem roku se stalo sebevyautování nezávislého kandidáta za hnutí ANO Jiřího Hlavatého ze Senátu, když jej voliči podle očekávání dokroužkovali do sněmovny.

"Nepovažuji to za demokratické a vracíme se zpátky do totality. Měl bych si svobodně zvolit, jestli budu v Poslanecké sněmovně, nebo zůstanu senátorem," dožadoval se novopečený poslanec. Prozradil tím, že nezná ústavu, která souběh členství ve dvou parlamentních komorách neumožňuje.

Minulý čtvrtek potom všemu nasadil korunu prohlášením, že zvažuje novou kandidaturu v doplňovacích lednových volbách do Senátu na Trutnovsku, které mezitím vypsal prezident Miloš Zeman. A které tápající zákonodárce sám vyvolal.

Přímo se vnucuje myšlenka, že miliony na uspořádání nového volebního klání by měl Hlavatý zaplatit ze svého. To ovšem podnikatel a majitel největší české textilky Juta ve Dvoře Králové nad Labem striktně odmítá. "Nikoli já, ale voliči rozhodli, že jsem ztratil mandát senátora a že budou nové volby," říká pro HN. Podstatnější ale je, že Hlavatý dokonale zpochybnil tvrzení šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, že stát lze řídit jako firmu. Vždyť na dvou i více židlích se dá sedět v představenstvech firem holdingu, ale ne v ústavních funkcích. A nelze se ani zlobit na ústavu, pokud nevyhovuje nespoutanému stylu řízení majitele podniku.

Každopádně komický kotrmelec královédvorského byznysmena a miliardáře narušuje představu mnoha českých voličů, že bohatí úspěšní podnikatelé jsou nad jiné povoláni srovnat do latě tuzemskou politiku.

Pionýři Rückl, Březina a Fischer

Tento mýtus se v českém prostředí zrodil před více než dvaceti lety.

Prvními a nepříliš nápadnými podnikatelskými pionýry mezi politiky byli výrobce betonových stavebních prvků Best Tomáš Březina a majitel sklárny v Nižboru na Berounsku Jiří Rückl.

Zatímco Březina se stal v letech 1996 až 1998 poslancem za ODS a později za Unii svobody, Rückl byl v roce 1996 zvolen senátorem jako nezávislý kandidát tehdejší Občanské demokratické aliance. Uspěl i napodruhé v roce 1998, kdy jej podporovala čtyřkoalice.

Březinův a Rücklův podnikatelský věhlas fungoval na lokální úrovni. Událost srovnatelná s pozdějším vstupem miliardáře Andreje Babiše do politiky nastala až v srpnu 1999. Tehdy v doplňovacích senátních volbách v Praze 1 zvítězil hned v prvním kole s přesvědčivým výsledkem 71,24 procenta hlasů Václav Fischer.

Evropsky proslulý majitel cestovní kanceláře, která naučila Čechy létat na Kanárské ostrovy, vyvolával u voličů stejné očekávání, že zatočí s korupčníky a zloději, jako dnes vzbuzuje šéf hnutí ANO.

"Úspěšný podnikatel může v lidech vyvolat naději, že bude podobně úspěšně řídit stát, čemuž se nelze divit," říká pro HN politolog Josef Mlejnek z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. "Podpora Fischera byla navíc reakcí na opoziční smlouvu. Veřejnost potřebovala nestraníka, on měl k tomu punc poctivého podnikatele ze Západu. Jenže jako jeden člověk v Senátu nemohl nic zmoci," vysvětluje Mlejnek, proč Fischerova pionýrská mise v politice skončila už v roce 2002 rozčarováním a návratem do byznysu.

Od té doby se na české politické scéně objevila celá řada významných podnikatelů, i když se střídavým úspěchem. Bez reformního étosu například prošel v letech 2006 až 2009 pozicí ministra dopravy v obou vládách Mirka Topolánka Aleš Řebíček, bývalý spoluzakladatel a spolumajitel dopravní firmy Viamont. Naopak věrozvěstem nové a lepší správy země se chtěla stát strana Věci veřejné, za jejímž rozmachem stál tehdejší majitel bezpečnostní agentury ABL Vít Bárta. Následné angažmá ve vládě Petra Nečase a ve funkci ministra dopravy však pro stranu i pro Bártu, jak známo, skončilo skandály, rozkolem a soudními
spory.

Ve vládě Jiřího Rusnoka zase působil jako ministr zemědělství majitel zemědělské firmy Agrotrade Miroslav Toman. A loni se neúspěšně pokoušel dostat do Senátu Jan Holásek, bývalý spolumajitel známé advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners.

O politický comeback se v roce 2013 chtěl pokusit již zmíněný stavební průmyslník Březina, z pozice lídra středočeské kandidátky hnutí ANO ale na poslední chvíli odstoupil.

V současnosti ovšem podnikatelé do politiky přímo proudí. Kromě zakladatele skupiny Agrofert Andreje Babiše se do nové sněmovny dostal třeba liberecký majitel pekáren Jiří Bláha (ANO), byznysmen v cestovním ruchu a gastronomii Tomio Okamura (SPD) a v Senátu sedí jako nestraník za Stranu soukromníků Ivo Valenta, miliardář a vlastník skupiny herního průmyslu Synot. Jako lídr pražské kandidátky novodobé ODA naopak letos pohořel developer Pavel Sehnal a na poslední chvíli si politické angažmá za Starosty a nezávislé rozmyslel spolumajitel skupiny Jablotron Dalibor Dědek.

"Byznysmen, který se stal úspěšným politikem, aby hájil své obchodní zájmy, je ale vlastně jen jeden − Andrej Babiš," zdůrazňuje politolog Mlejnek. "Pár ostatních se ho snaží napodobit, ti ale zůstávají ve svých projektech trochu v pozadí. Drtivá většina z nich setrvává u klasického modelu, totiž ovlivňování politiky z pozadí," domnívá se.

Podnikatel na roztrhání

Podobně se léta držel zpátky od veřejného působení také Jiří Hlavatý. "Tady ve Dvoře Králové byl až donedávna téměř neviditelný," říká o úspěšném majiteli Juty coby největšího místního podniku bývalý místostarosta města Jan Bém z ODS.

"Něco jako Petr Kellner. Nechtěl, aby někde byly jeho fotky, nikde se k ničemu nevyjadřoval. Když šel v roce 2014 do Senátu, říkal jsem mu, že je blázen. Povídám − Jirko, umíš si představit, že tam budeš v dobré víře půl hodiny mluvit k nějakému zákonu?

Budeš předkládat své užitečné praktické zkušenosti z podnikání, které bys rád viděl zapracované v daném zákoně, a pak tě stejně přehlasují?

On je zvyklý bouchnout do stolu a věc se stane. Jenže politika tak nefunguje," popisuje.

Hlavatého provází pověst "miliardáře z lidu". Absolvent Vysoké školy strojní a textilní v Liberci nastoupil do Juty v roce 1972 a prošel od dělnických profesí téměř všemi pozicemi až po ředitelskou, do níž byl zvolen v lednu 1989.

V roce 1998 se stal jedním ze zakladatelů akciovky, která textilku koupila od privatizačních fondů, v roce 2005 společníky vyplatil a stal se jediným vlastníkem prosperující firmy. Před časem se zasadil o zachování královédvorského gymnázia, finančně podporuje místní nemocnici a stavbu jejích laboratoří.

Působivý příběh podnikatele, který se vypracoval od píky, koneckonců "zavinil", že 4859 voličů Hlavatého vykroužkovalo z osmnáctého na druhé místo kandidátky ANO, čímž jej poslali do sněmovny.

Trapasem s nechtěným přeskokem z horní do dolní komory parlamentu a snahou to zkusit i nazpět ovšem obraz moudrého a starostlivého zaměstnavatele notně utrpěl. Obyvatelé Dvora Králové se omylu Hlavatého nejen smějí, protože tím zcela zbytečně zmenšil klub senátorů ANO ze sedmi na šest členů, ale někteří z nich mluví i o podvodu na voliče.

Vadí jim, že dali hlasy někomu, kdo o ně vlastně nestál.

Mezi místními lze teď zaslechnout i věci, z nichž nejbohatší muž ve městě, o němž se dosud mluvilo převážně v superlativech a který byl předloni vyznamenán prezidentem Zemanem medailí Za zásluhy, nevychází zrovna v příznivém světle.

"Před čtyřmi lety zabránil vybudování čističky odpadních vod, protože si vedle koupil tenisový areál a stavba mu nezapadala do konceptu," říká bývalý královédvorský místostarosta Dušan Kubica z ČSSD. Na přetřes přišlo i předlistopadové členství Hlavatého v KSČ a ožily také spekulace týkající se údajného angažmá v Lidových milicích, což podnikatel vždy vyvracel.

Zajímavější je ale postřeh jednoho ze zaměstnanců Juty, že Hlavatý kvůli práci v Senátu nestíhal dostatečně řídit podnik. "Byl druhým rokem senátorem a management si začal dělat, co chce. Dřív platilo, že dokud měl šéf auto na dvoře, neodjel nikdo z vedení domů − a najednou byl ve čtyři hodiny odpoledne vymetený dvůr," popisuje.

Těchto limitů si je vědom i sám Hlavatý. "Kladu sám sobě otázku, zda mé aktivity v Senátu nevedly ke snížení výkonnosti Juty. Možná jsme letos všichni, včetně mě, usnuli na vavřínech," řekl, když byly výsledky Juty v roce 2015 mnohem horší než v roce 2014.

Mezitím ale Hlavatý v politice evidentně "zakořenil". Počítá s lednovým znovuzvolením do Senátu a v případě neúspěchu nemá v úmyslu vzdát se poslaneckého mandátu.

Přestože zatím sám neví, jak by stíhal zároveň sedět v poslanecké lavici a řídit firmu.

"No, budu to muset nějak zvládat," říká sebevědomě. "Jestli to bude spět k tomu, že budu pro firmu intenzivně hledat profesionálního manažera místo sebe, nebo podnik trochu rozdělím a rozdám daleko jiné pravomoci dosavadním podřízeným a budu víc jenom dohlížitel, to dnes vůbec nedokážu odhadnout. Musím nejdřív otestovat sám sebe a spolupracovníky," dodává.

Každopádně s možností, že by firmu předal synovi, Hlavatý nepočítá. "Zatím ne," myslí si. Ani teď si královédvorský miliardář nevyčítá, že šel do politiky a že to neměl zapotřebí. "Já se nevracím do minulosti. Když řídíte auto a koukáte do zpětného zrcátka, narazíte do první betonové zdi," vysvětluje.

Sliby a deziluze

Hlavatého dilema i potíže ovšem přesně zapadají do českých i celosvětových zkušeností s podnikateli v politice.

Stejně jako Andrej Babiš uhranul voliče příslibem řízení státu jako firmy, před ním okouzlil Italy mediální magnát a pozdější premiér Silvio Berlusconi, Američany miliardář a dnešní prezident Donald Trump a Ukrajince oligarcha a současný prezident Petro Porošenko. Podobné to bylo i v případě slovenského podnikatele a dnešní hlavy státu Andreje Kisky.

Shodně většinou slibovali zredukovat počet ministrů, zefektivnit státní správu, snížit daně a s byznysovým důvtipem investovat do infrastruktury. Jenže výsledkem bývá deziluze. "Místo zefektivnění vlády se podnikatelé ve vládních funkcích zaplétají do intrik a konfliktů zájmů," konstatuje berlínský publicista Leonid Bershidsky v článku o paralelách mezi českými a světovými byznysmeny v politice, který v říjnu vyšel na stránkách Bloomberg View.

"Zjišťují, že úředníci nejsou to samé jako zaměstnanci v soukromém sektoru, protože jsou odlišně motivováni a vyžadují jiné zacházení. A rovněž se stupňuje jejich frustrace z politiky, existence oponentů, odporu části veřejnosti vůči nim a nezávislého postoje soudů," popisuje realitu, která zaskočila Berlusconiho i Trumpa.

A přesně to dnes v Česku řeší Andrej Babiš: obvinění z dotačního podvodu, neustálé spory kvůli střetu zájmů, vytahování pochybností ohledně spolupráce s StB. Obdobné problémy měl v politice svého času i Vít Bárta.

Snění o tom, jak jsou zdatní manažeři předurčeni spasit stát, se tak dostává do fáze vystřízlivění.

jarvis_59fc7d75498e34d831d6ef7e.jpeg
Už od zvolení podnikatele Václava Fischera do Senátu v roce 1999 si voliči slibovali návrat věcnosti a slušnosti do politiky.
Foto: HN – Alžběta Jungrová
jarvis_59fc7d75498e34d831d6ef82.jpeg
Majitel nižborských skláren Jiří Rückl působil v horní komoře parlamentu v letech 1996–2004.
Foto: HN – Jan Rasch
Jan Štětka
Přeposlat
Diskuse
reklama

Na Václavském náměstí vystoupili i prezidentští kandidáti. Horáčkovi to nebylo umožněno, Hilšer mu nabídl část svého času

Tisíce lidí si připomínají události 17. listopadu. Babiš s Okamurou sklidili kritiku

V Mladé Boleslavi začne Škoda Auto vyrábět elektromobily. První vozy vstoupí na trh od roku 2020

Tesla představila elektrokamion a modernizovaný vůz Roadster. Někteří analytici firmu kritizují, že vyrábí "drahé hračky" a nedbá na zisk

Výročí 17. listopadu je poslední svátek, který lidé v Česku ještě opravdu slaví, říká historik Jiří Padevět

reklama