reklama

Ombudsman bude sledovat, jestli nejsou pracovníci z EU diskriminováni. Česko se tak vyhne sankcím od Evropské komise

  • Novela antidiskriminačního zákona, kterou schválil Senát, předpokládá, že úřad ombudsmanky dostane pravomoc sledovat, zda zahraniční pracovníci ze zemí EU nejsou diskriminováni.
  • Česko se zpozdilo s plněním pravidel nové směrnice. Evropská komise se proto rozhodla žalovat ho u unijního soudu.
  • Úřad ministra pro legislativu a lidská práva Jana Chvojky oznámil, že se Česko případným sankcím pravděpodobně vyhne.
Přístup k pracovním místům bývá podle vlády omezován požadavkem na určitou státní příslušnost. Přístup k pracovním místům bývá podle vlády omezován požadavkem na určitou státní příslušnost. Foto: Shutterstock

Úřad ombudsmanky dostane pravomoc sledovat, zda zahraniční pracovníci ze zemí Evropské unie nejsou v Česku diskriminováni kvůli cizí státní příslušnosti. Předpokládá to vládní novela antidiskriminačního zákona, kterou ve středu schválil Senát. Novela vychází z evropské směrnice. Evropská komise před týdnem oznámila, že se rozhodla kvůli jejím pozdnímu začlenění do českého právního řádu žalovat Česko u unijního soudu.

Směrnici měly členské státy promítnout do národní legislativy nejpozději v květnu minulého roku. Evropská komise navrhuje pro Česko denní postih zhruba 900 tisíc korun, dokud Česko pravidla plně nepřevezme. Úřad ministra pro legislativu a lidská práva Jana Chvojky (ČSSD) v reakci oznámil, že se Česko případným sankcím pravděpodobně vyhne.

"Věřím tomu, že komise dále postupovat nebude, když tento zákon schválíme," uvedl ve středu zpravodaj výboru pro lidská práva Jiří Čunek (KDU-ČSL). Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Směrnice, z níž novela vychází, má zaručit cizincům z ostatních unijních zemí i jejich rodinným příslušníkům právo na rovný přístup k zaměstnání a k sociálním a daňovým výhodám. Stejné právo by měli mít Češi v ostatních státech unie. Cílem návrhu je zajistit všem občanům unie svobodu pohybu bez překážek, uvedl před senátory Chvojka.

Úřad veřejné ochránkyně práv bude muset kvůli novým pravomocím získat dalších sedm pracovníků. Budou se zabývat osvětovou, analytickou a výzkumnou činností i spoluprací s úřady v rámci unie. Náklady úřadu se podle předlohy zvýší asi o 4,5 milionu korun ročně.

Sněmovna při hlasováních o pozměňovacích návrzích jen posunula účinnost novely na leden příštího roku, když se původně předpokládala od loňského května s ohledem na požadavky EU. Ve sněmovně norma ležela od předloňského prosince.

Přístup k pracovním místům bývá podle vlády omezován požadavkem na určitou státní příslušnost.

Zaměstnavatelé například neuznávají předchozí odborné zkušenosti zahraničních pracovníků nebo kvalifikace získané v jiném členském státě, případně dávají nepřiměřené požadavky na znalost českého jazyka.

Pokud by prezident novelu vetoval, znamenalo by to, že by nebyla přijata. Vzhledem k říjnovým parlamentním volbám by ji totiž nynější sněmovna už nestihla znovu posoudit.

ČTK, bbb
Přeposlat
Diskuse
reklama

Lídr ČSSD Zaorálek připustil, že by Česko mohlo brzy přijmout euro. Společného evropského ministra financí si ale představit nedokáže

Konec boomu hypoték? Poprvé za pět let jich po prázdninách ubylo, přesto může být letošek nadále rekordní

Volební deník Petra Honzejka, díl 17.: Jak Kalousek zavelel k útoku na ODS a piráty a proč se mu to může vymstít

Silný muž Číny a jeho sjezd: Komunistická strana zřejmě postaví Si Ťin­-pchinga vedle Marxe a Mao Ce-tunga

Sloupek Martina Malého: Volič mezi svobodou a jistotou

reklama