Návrh, který má zavést elektronický systém s přehledem povinností podnikatelů vyplývajících ze zákonů a vyhlášek, po hladkém průběhu ve sněmovně poprvé narazil v senátu. Zamítnout ho doporučil jak hospodářský, tak ústavně-právní výbor horní komory parlamentu.

O osudu novely zákona o hospodářské a agrární komoře, pod kterou se podepsali přední představitelé všech sněmovních stran kromě hnutí Úsvit, rozhodnou senátoři příští středu. Podle informací HN se proti chystá hlasovat ČSSD, která má téměř třetinu senátorských křesel. Návrh hodlá shodit také většina lidoveckých senátorů. Podpořit ho chtějí hlavně senátoři z ODS. Podle středečních Hospodářských novin se proti předloze postavila také stovka předních českých právníků.

Novela má zavést takzvaný Právní elektronický systém (PES), který by umožnil podnikatelům, aby spravovali přes internet a na jednom místě přehled svých povinností vyplývajících ze zákonů a prováděcích vyhlášek. Úřady by například směly trestat podnikatele jen za porušení povinností uvedených v přehledu. Podle hospodářské komory by systém mohl podnikatelům ušetřit desítky miliard korun ročně.

Zamítnutí navrhl zpravodaj hospodářského výboru Jan Veleba (SPO), před přijetím návrhu varoval ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) i předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj.

"Velice vás prosím, abyste zachránili náš právní řád před tímto nesmyslem," žádal senátory ministr Pelikán. Záměr je podle jeho slov proveden amatérským a megalomanským způsobem. "Občas se stane, že čím větší nesmysl, tím je větší šance, že projde," dodal Pelikán. Rozhodnutí vlády, aby k návrhu přijala neutrální stanovisko pro něj prý bylo těžko akceptovatelné. Pod návrhem zákona je podepsán i předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Jako jednu z výhrad Pelikán uvedl, že když se bude měnit třeba občanský zákoník, bude muset ministerstvo spravedlnosti zpracovat přílohu, která obsáhne celé soukromé právo, což odhadl až na 15 tisíc povinností.

Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory, která by systém měla provozovat, členy výborů nabádal, aby návrh důkladně zvážili. Poznamenal mimo jiné, že má pozitivní ohlasy od velkých firem. "Právo nemůže být formulováno tak, aby bylo vůči některým subjektům diskriminační. Řada soudců si sama stěžuje na neprůhlednost právního systému," řekl Dlouhý.

Také zástupce předkladatelů, předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, žádal senátory, aby novelu podpořili. Jinak se podle něj budou podnikatelé dále "pohybovat v džungli".

Bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová označila předlohu za velmi problematickou. "Něco takového jsem v senátu viděla za posledních pět let snad jen jednou," řekla. Předseda ústavně-právního výboru Miroslav Antl (ČSSD) si myslí, že si Hospodářská komora návrhem přivlastňuje práva, která jí nepřísluší. "Vadí nám hlavně to, že bychom se v rámci legislativního procesu museli na každý pozměňovací návrh ptát Hospodářské komory, jestli s tím souhlasí," tvrdí Antl. Že by komora chtěla získat nadřazené postavení Dlouhý odmítá.

Senátor Antl se také pozastavil nad tím, že návrh zákona v současné podobě prošel poslaneckou sněmovnou. "Návrh měl zastavit ústavně právní výbor sněmovny," uvedl Antl. Ve sněmovně se však novelou, která by přinesla největší změnu v tvorbě zákonů za posledních dvacet let, zabýval pouze hospodářský výbor.

Hospodářská komora hodlá v aktivitě pokračovat i v případě, že by návrh v senátu narazil. Zkušební verze systému již podle Dlouhého funguje a je v ní vloženo již několik zákonů. "Systém se ukazuje jako životaschopný, i pan Pelikán řekl, že být podnikatelem, tak by ocenil, jak systém funguje," dodal Dlouhý. PES by podle něj mohl být plně funkční okolo roku 2021 nebo 2022.

Úmysl usnadnit život podnikatelům ocenil rovněž Antl. Hospodářské komoře radí, aby systém vytvořila bez toho, aby se kvůli němu musely měnit zákony. "Měl by být zpracován tak, aby pomáhal podnikatelům a neměl by navyšovat pravomoci komory ve vztahu k zákonodárnému sboru," myslí si Antl.

Do sporu se kvůli návrhu dostala i s dalším zástupcem firem, Svazem průmyslu a dopravy. Jeho prezident Jaroslav Hanák v dopise poukázal na to, že například v energetice nebo odpadovém hospodářství plyne řada povinností přímo z nařízení Evropské unie a nikoli z českých zákonů. Dlouhý řekl, že ho Hanák sice informoval o svých výhradách, ale ne o svém dopise, což označil za zbabělost.

Novelu ve sněmovně podpořilo v závěrečném schvalování jen 47 z 81 přítomných poslanců. Stanjura ale řekl, že poukazování na toto číslo nepovažuje za férový argument a argumentoval tím, že většina se našla.