Výrobci alkoholu, kteří se snaží přebít konkurenci výrazně nižšími cenami, by v příštích letech mohli narazit na problém. Vládní odbor protidrogové politiky totiž začal pracovat na nové národní strategii boje s drogami a hazardem a u alkoholu kromě zvýšení spotřební daně a daně z přidané hodnoty uvažuje i o garantované ceně za výkup alkoholu.

V praxi by to znamenalo, že stát podnikatelům určí ceny, za které nápoje mohou prodávat. "Tyto ceny by nebyly úplně nízké, oproti současným by se měly zvyšovat, a to progresivně rok od roku. Konečný spotřebitel by zaplatil poměrně hodně, takže by vypil méně, ale obchodníci by o své zisky nepřišli. Zůstali by konkurenceschopní, jen by se zamezilo neúměrnému snižování cen. Pivo by třeba nemohlo stát osm korun," vysvětlil národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Vyzdvihl také, že na rozdíl od spotřební daně a daně z přidané hodnoty by finance z alkoholu nekončily ve státní pokladně. "Při zvyšování daní si mnoho výrobců stěžuje, že se jim nevyplatí alkohol vyrábět a stát svými opatřeními podporuje jen nadnárodní korporace. To by s garantovanou cenou za výkup alkoholu nehrozilo," doplnil. Kolik by zákazníci za konkrétní destiláty nejméně zaplatili, Vobořil zatím netuší. Plánuje si však nechat vypracovat ekonomickou studii, která by možnost podobného řešení v Česku prověřila.

Nové opatření by mělo u Čechů omezit nadměrné pití alkoholu. Vladimír Darebník z Unie výrobců a dovozců lihovin ho však označil za zbytečnou represi. "Zvýšení cen by mohlo pro lidi znamenat nebezpečí, což ukázala už metanolová aféra. Přikláním se spíš k prevenci, která by přispěla k pití s rozumem," uvedl Darebník.

Finance věnované prevenci rizik a léčbě závislých pacientů jsou ale podle Vobořila v současnosti nedostatečné. Proto dále navrhuje, aby procento z výnosu spotřební daně putovalo právě na tyto účely. "Stát by mohl využít i peníze, které získá ze zabaveného zboží a majetku či z odhalené trestné činnosti. Ročně to dělá 100 milionů korun, což stát nemusí brát jako významnou částku, ale naší oblasti by taková suma významně pomohla," řekl Vobořil.

Společenské, zdravotní a trestněprávní dopady nadměrného pití alkoholu stály českou vládu loni 17,7 miliardy korun. Studie, kterou má protidrogový odbor k dispozici, ukazuje, že rizikově pije alkohol 700 tisíc Čechů a až 20 tisíc z nich představují mladiství. Česká obchodní komise proto od letošního schválení protikuřáckého zákona ve vybraných podnicích kontroluje, zda v nich nezletilí alkohol nedostali. V případě problému může podnik preventivně až na dva dny zavřít.

"Právo je ale těžko vymahatelné. Stát nemá prostředky, aby do hospod nasadil agenty, kteří tam budou neustále sedět. Zodpovědnost by měli nést provozovatelé restaurací. Funguje to v zemích od Řecka až po Francii," okomentoval situaci Vobořil. Lidé mladší 18 let si však alkohol mnohdy koupí i v pobočkách obchodních řetězců, a to zejména ve chvílích, kdy se u pokladny vytvoří dlouhá fronta.

"Když jsme s patnáctiletými a šestnáctiletými tajně testovali, jestli jim v obchodech prodají alkohol, ukázalo se, že tento problém zvládá jen Lidl, kde okamžitě otevřou novou pokladnu, aby měl pokladní čas zkontrolovat zákazníkovi občanku. Řešení, nad kterým stojí za to u řetězců uvažovat, je podle mě speciální pokladna pro prodej alkoholu," upozornil Vobořil.

Návrhy, které protidrogový koordinátor se svými kolegy předloží, budou součástí národní strategie pro boj s drogami a hazardem na příštích devět let. Legislativní změny, které by plán mohl přinést, bude posuzovat až nová vláda. Hnutí ANO, které je favoritem voleb, přitom v programu slibuje nižší daň u piva a podobně se ke zdanění staví ODS.