reklama

Platy učitelů se zvýší nehledě na výsledek voleb. Jejich postavení to ale nezlepší, tvrdí studie

Panorama
Čtěte více: školství | politika | výplaty | učitel | volby | mzdy
  • Ať už volby vyhraje kterákoliv strana, učitelské platy budou vyšší.
  • Podle studie think-tanku IDEA přesto skoro žádný ze slibů učitelům o moc lepší postavení nezajistí.
  • Podívejte se, jaké změny ve školství politici nabízejí.
jarvis_59ac3254498e27ac45e92a6b.jpeg Ať už volby vyhraje kterákoliv strana, učitelské platy budou vyšší. Foto: Shutterstock

Zdá se, že si politické strany začaly uvědomovat, jak bídně na tom čeští učitelé jsou nejen v porovnání se svými kolegy ve světě, ale i když se srovnávají s ostatními vysokoškolsky vzdělanými profesemi v Česku.

Většina stran slibuje ve svých volebních programech přidání učitelům na platech či navýšení peněz do školství. "Jde o citelnou změnu oproti volebním slibům v minulosti, kdy povědomí o potřebě zvyšování učitelských platů nebylo zdaleka tak silné a rozšířené," uvádí Daniel Münich, autor studie Platy učitelů ve volebních programech think-tanku IDEA při ekonomickém institutu CERGE-EI.

Sociální demokraté a lidovci slibují víceméně totéž − a také to, co už řekli v tomto volebním období −, a sice že se platy budou během čtyř let postupně zvedat na 130 procent průměrné mzdy. Vzhledem k tomu, že dnes mají čeští učitelé zhruba 110 procent průměrné mzdy, by to oproti současnosti bylo navýšení o dvacet procentních bodů, což je v evropském srovnání kupředu moc neposune. STAN slibují skokové navýšení platů hned po volbách. Jejich záměr by Česko výrazně posunul z posledních pozic v Evropě, ale je otázka, zda by se na to tak rychle našly ve státním rozpočtu potřebné desítky miliard.

Ostatní strany o časovém horizontu nehovoří a uvádějí konkrétní částky, které by se učitelům na výplatních páskách měly objevit. V tomto případě je zase problém, že neberou ohled na růst platů ostatních zaměstnanců, vůči kterým se učitelské platy poměřují.

"Může to tedy dopadnout stejně jako v současném volebním období. Učitelům se sice zvedaly platy, ale pořád mají nejméně a jejich situace se v porovnání s jinými profesemi, které také dostaly přidáno, nezlepšila," říká Münich.

Hnutí ANO zveřejnilo svůj program až v neděli, takže do studie IDEA nemohlo být zahrnuto. Slibuje ale, že by se učitelské platy mohly během čtyřletého volebního období oproti dnešku zvednout o 50 procent. To je zatím se slibem STAN nejvelkorysejší návrh. "Propočítali jsme, že by to státní rozpočet přišlo na 30 miliard korun," uvedl předseda hnutí Andrej Babiš. V současné době ale na ministerstvu financí − vedeném ANO − nejsou peníze ani na 15procentní růst učitelských platů.

CO SLIBUJÍ STRANY UČITELŮM PO VOLBÁCH

"Bohužel žádný program neslibuje dlouhodobější plán či závazek vedoucí za hranice volebního období, jak učitelské platy skutečně zvyšovat," uvádí Münich. Výše platů je přitom důležitá pro atraktivitu profese − když si mladí lidé volí povolání, berou v úvahu i výdělek, a pokud si nebudou jisti, že dostanou adekvátní odměnu, nepodaří se do školství přilákat větší počty vysoce talentovaných lidí.

K tomu ale podle odborníka na vzdělávací politiku z Univerzity Karlovy Arnošta Veselého pouhé zvyšování platů nestačí. "Nesmíme to redukovat jen na tu materiální stránku, učitelé potřebují skutečnou podporu. Nezmění se nic, pokud se učitelé při jednání s politiky nestanou skutečnými partnery."

Politikům se nelíbí povinná školka

Strany se ve volebních programech nevěnují jen učitelským platům, ale chystají i další změny ve školství. Pravice (ODS, TOP 09) slibuje zrušení povinného posledního roku v mateřské škole, který platí od letošního září, levice sází na bezplatné družiny a volnočasové aktivity ve školách. Komunisté přidávají ještě učebnice a obědy zdarma.

Lidovci mluví pouze o "definování" toho, co má mít každý žák zdarma, piráti prosazují, aby byly zdarma výsledky výzkumů vzniklých s veřejnou podporou.

Všechny strany pak slibují snížení administrativní zátěže škol, stejně jako lepší financování sportu. Jak toho chtějí konkrétně docílit, už ale ve většině případů neuvádějí.

Přestože se během volebního období často objevuje kritika příliš vysokého procenta dětí, které odcházejí v pátých či sedmých třídách na víceletá gymnázia, žádná ze stran nepřichází s konkrétním řešením.

"Víceletá gymnázia nejsou určena pro každého a ODS bude prosazovat takové změny, aby byla skutečně výběrová," říká například poslanec ODS Simeon Karamazov. Jasné řešení ale nepřikládá. TOP 09 nechce omezovat gymnázia, ale zaměřit se stejně jako zelení na zkvalitnění druhých stupňů.

Až na TOP 09, STAN a KDU-ČSL strany úplně opomíjejí digitální vzdělávání a potřebu zvýšit jeho úroveň ve školách. V programech se novým technologiím nevěnují. TOP 09 uvádí, že digitální gramotnost musí patřit mezi podporované dovednosti studentů (stejně tak STAN), lidovci sázejí na zajištění vybavení a slibují lepší internetové připojení do všech škol, včetně těch vesnických. ANO připomíná, že výuka musí být pro mladé lidi atraktivní, slibuje lepší technologie do škol, například 3D tiskárny. O náplni výuky nikdo nemluví.

Témata Průmyslu 4.0 a digitálních technologií se přitom i v souvislosti se školami objevují čím dál častěji.

"Nevím, co si o tom mám myslet. Propojení technologií a vzdělávání je klíčové, ale máme jen pár lidí, kteří se tomu skutečně věnují. Asi to není pro voliče dostatečně atraktivní. Skončilo to u tabletů do škol," míní Veselý.

Dovednosti vs. tvrdé znalosti

Zatímco TOP 09 klade důraz na celkový rozvoj osobnosti, dovedností potřebných pro život a občanské vzdělávání, ODS prosazuje školu vedenou "čistě jako vzdělávací instituci oproštěnou od dalších socializačních funkcí".

SPD v čele s Tomiem Okamurou chce nahradit výchovu k multikulturalismu vlasteneckou výchovou. Sociální demokraté ve svém programu zdůrazňují pouze výchovu ke zručnosti, jinak se zaměřují hlavně na zajištění bezplatného vzdělávání.

ANO zase plánuje zlepšit výběr povolání. Do škol chce prosadit kariérové poradce, kteří pomohou dětem s rozhodováním, zda jít na řemeslo, či studovat. "Do jisté míry už pomohly jednotné přijímací zkoušky, ale podle mě je maturita u mnoha oborů zbytečná. Myslím, že například kosmetičky maturitu z matematiky nepotřebují, tam je prostor pro změny," říká expert na školství z ANO Ivo Vondrák.

Expert z Univerzity Karlovy Veselý připomíná, že se strany přizpůsobují tomu, co chtějí voliči v jejich programech číst. "Málokterá strana přichází s vlastními tématy, většina se stále opakuje." Skutečné zlepšení školství navíc ve většině případů závisí hlavně na kvalitních učitelích a ti se těžko slibují. Co ale školství z odborného hlediska citelně chybí, je podle Veselého odborná diskuse nad tím, jak celý moloch škol − od mateřských až po vysoké − efektivně řídit.

"Chápu ale, že to je pro voliče neatraktivní téma, takže se do programu těžko vejde," uzavírá Veselý. 

Markéta Hronová
Přeposlat
Diskuse
reklama

Český trh s nemovitostmi je pro investory příliš drahý. Lepší návratnost financí tak začali hledat u sousedů

Postavila se agresivní politice Ruska a udržela Evropu jednotnou. Nemá charisma, ale lidé jí věří, říká životopisec Merkelové

Parašutista na Dnu armády dopadl mezi diváky. Na místě je několik zraněných

Na startupovou akci do San Franciska přivezli nejsilnější tým Češi. V Silicon Valley však uspěje jen zlomek

Plná náměstí a politici na pódiích jsou při kampani minulostí, za voliči se jezdí na vinobraní či poutě

reklama