reklama

Výročí klenotu hvězdářů: Ondřejovský dalekohled slaví 50 let. Nově hledá vzdálené planety

Extra
Čtěte více: astronomie | exoplaneta | věda
  • Před 50 lety, 23. srpna 1967, se pozorování hvězd v Československu vyšvihlo na světovou úroveň.
  • V Ondřejově tehdy zprovoznili teleskop patřící svou velikostí do první světové desítky.
  • "Ondřejovský dvoumetr", zvaný též Perkův dalekohled, dodnes dobře slouží.
jarvis_599c591e498e42eeb6d6ea68.jpeg Od roku 2012 nese dalekohled jméno nestora českých astronomů Luboše Perka (narozen 1919). Foto: Profimedia

Padesátiletý příběh "ondřejovského dvoumetru", jak se dalekohledu podle průměru zrcadlového objektivu říká, se pojí s životem doyena české astronomické scény Luboše Perka.

Koncem 40. let mladý astronom Perek a jeho kolegové zjistili, že nezbytně potřebují dobrý dalekohled. Jenže tehdejší úroveň astronomické techniky v zemi, kde kdysi Johannes Kepler formuloval dva slavné fyzikální zákony o pohybu planet, byla kritická. Nejlepším pozorovacím nástrojem astronomů byl dalekohled s průměrem 60 centimetrů na tatranském Skalnatém plese.

Hvězdáři v Československu tak mohli jen závidět slavnému americkému kolegovi Edwinu Hubbleovi, který se v téže době v kalifornské observatoři Mount Palomar poprvé podíval na oblohu skrze teleskop s pětimetrovým zrcadlem. Ten rozdíl je důležitý − zjednodušeně řečeno, čím větší je zrcadlo, tím lépe dalekohled vidí.

Perkův dalekohled

Luboš Perek stál u úvah, co má nový teleskop umět. S kolegy došel k závěru, že Ondřejovu bude i s ohledem na klimatické a pozorovací podmínky slušet specializovaný přístroj, který rozkládá světelné spektrum hvězd a umí z něj poznat například jejich velikost, stáří, rychlost rotace či teplotu. Následně Perek zodpovídal za vědeckou a technickou stránku příprav.

V roce 1967 byl dalekohled, patřící tehdy mezi deset největších na světě, hotový.

Astronomové se zaměřili především na proměnlivé, například pulzující hvězdy − ty jsou obecně vhodné pro pozorování.

Největší český dalekohled slaví 50 let. Je stále ve skvělé kondici
Nejvetsi_cesky_dalekohled_slavi_50_let._Je_stale_ve_skvele_kondici.png

"Proměnlivost znamená něco neobvyklého. Když se podaří zjistit, co a jak se na hvězdě děje, může to přispět k lepšímu pochopení fyziky hvězd," vysvětluje Miroslav Šlechta z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Do katalogu teleskopu za půl století zapsali na 923 hvězd, převážně těch s velmi horkým povrchem. Má to historický důvod. "Horké hvězdy více 'svítí' v modré části spektra. A kdysi používané fotografické desky byly mnohem citlivější v modrém světle, takže bylo výhodnější zaměřit se právě na horké hvězdy," říká Šlechta.

Dnes už se fotografické desky nepoužívají, jejich místo zastoupily čipy, chlazené kvůli potlačení šumu kapalným dusíkem na minus 110 stupňů Celsia. Teleskop je po trojí modernizaci plně automatizovaný a lze jej řídit na dálku.

Nová mise: vzdálené planety

Světelné spektrum umožňuje vyčíst i to, zda má hvězda planety. V době konstrukce teleskopu taková představa patřila do žánru sci-fi, jenže v 90. letech lidé vzdálené planety našli. A ožily úvahy, zda na nich může existovat život.

Mezitím zároveň nezaháleli konstruktéři a po světě přibývaly nové velké dalekohledy. Teleskop v Ondřejově se dnes velikostí řadí až ke 170. místu na světě. Astronomii dominují přístroje s desetimetrovými zrcadly, v Chile se dokonce staví teleskop s průměrem zrcadla 39 metrů.

Ondřejovské oko do vesmíru ale do výslužby nemíří. "Zatímco velké dalekohledy dokážou sbírat data o atmosféře vzdálených planet, malé mohou provádět dlouhodobé monitorovací projekty či vybírat vhodné objekty právě pro velké teleskopy, aby se nepracovalo způsobem pokus/omyl. Díky řadě zahájených projektů a vesmírných misí, chrlících velké množství dat, jsou menší dalekohledy stále potřeba a zájem o dalekohledy této třídy kvůli nárůstu množství dat roste," říká Petr Kabáth z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Pohled na počet planet objevených mimo sluneční soustavu mu dává za pravdu. Za 22 let od nalezení první z nich je jich známých přes tři a půl tisíce.

Hledání vzdálených planet bude v budoucnu zřejmě nejatraktivnější činností Perkova dalekohledu.

Nyní pracuje s daty z vesmírného teleskopu Kepler kroužícího po oběžné dráze kolem Slunce. A na obzoru jsou dvě nové mise zaměřené na hledání vzdálených planet. Ondřejovský teleskop tak bude mít i po padesátce napilno.

Jan Wirnitzer
Přeposlat
Diskuse
reklama

Kellner si v Česku půjčí miliardy. Jsme Češi, tak bychom měli začít tady, říká finanční ředitelka PPF

Merkelová selhala, nepodařilo se jí sestavit vládu a ve hře je možnost, že už nebude kancléřkou. Německu hrozí předčané volby

Začíná první schůze nové poslanecké sněmovny: Babiš nadbíhá KSČM, Okamurovi i pirátům. A zároveň žádá strany, aby tolerovaly vládu

Výměnu pěti Čechů za Alího Fajáda vyjednal bratr ministra Pelikána. V Libanonu pak zůstal jako pojistka

Zlatý gól Michala Šenka: Jak vrátit lidi na hory. Jestli to vůbec jde

reklama