reklama

Absolventi alternativních škol mají větší předpoklady pro to, aby se stali lídry, tvrdí nový výzkum

Čtěte více: vzdělání | školy | výzkum | práce
  • Děti z netradičních škol údajně snadněji rozvíjí vlastnosti, které potřebují pro vedení lidí, než děti z klasických škol.
  • Podle odborníků dokážou absolventi těchto škol lépe řešit problémy v praxi. Nemají ale takovou podporu ve školském systému.
  • Například montessori školy by podle bývalé ředitelky Sodexo pomohly byznysu v Česku.
Kreativita a schopnosti absolventů montessori škol by prý pomohla českému byznysu – Ilustrační foto. Kreativita a schopnosti absolventů montessori škol by prý pomohla českému byznysu – Ilustrační foto. Foto: Shutterstock

Kromě toho, že šéfují úspěšným, nadnárodním firmám s miliardovými obraty, mají šéf Amazonu, zakladatelé Googlu, zakladatel Microsoftu nebo Facebooku společné také to, že prošli montessori školou. Podle posledního výzkumu psycholožky Angeliny Lillardové, která dlouhodobě zkoumá rozdíly mezi absolventy montessori škol a klasického vzdělávání, mají děti z těchto netradičních škol lepší předpoklady vést lidi a stát se lídry.

Montessori přístup se odvíjí od myšlenky, že děti jsou schopny vlastního rozvoje, pokud se podporují v prostředí, které je je pro ně v každé fázi jejich vývoje vhodné.

“Tyto školy posilují v dětech vlastnosti, které lídři mají, více, než klasické vzdělávání,” uvedla Lillardová při prezentaci výsledků studie na mezinárodní konferenci montessori ve čtvrtek v Praze. Jsou to například zvídavost, citlivost k okolí, zodpovědnost či cílevědomost a motivace.

Lillardová se svým týmem zkoumala sedm let 141 dětí z montessori škol a klasických škol ve městě Hartford v USA. Vyučování se v montessori školách přizpůsobuje dětem podle toho, co potřebují. Některé dítě si tak může ve třídě hrát, druhé číst a další si povídat v kroužku anglicky. Děti tak rozvíjí to, po čem v danou chvíli přirozeně touží a pro co se sami rozhodnou.

“Aby byl člověk schopný vést ostatní, musí umět vést sám sebe. Každý z nás je v něčem dobrý a něco nás baví a je důležité pochopit, co to je. Z toho se pak stane stabilní základ, o který se můžeme opřít,” popisuje svůj pohled na to, jaký by měl lídr být Radka Dohnalová, šéfka platformy pro autentický leadership Atairu, která dělá programy pro rozvoj lidí na vedoucích pozicích.

Podle ní je pro lídry důležité umět poznat svůj talent a vášeň a nadchnout pro to ostatní, mít vizi, umět pracovat s lidmi a být odolný. Zároveň dodává, že pro rozvoj těchto vlastností je důležité podporovat je už od dětství a montessori školy to umí.

Podle Martiny Březinové, která šest let šéfovala společnosti Sodexo a zúčastnila se na konferenci panelu s názvem “Od poroučení k vedení lidí”, by rozšíření montessori vzdělávání pomohlo i byznysu v Česku. “Současné školství je stavěno na základech Marie Terezie a době rozvoje průmyslu, kdy se lidé učili zpaměti návody, což bylo v té době v pořádku.

Děti, které teď nastupují do školy, budou dělat práci, která ještě neexistuje a to, co se teď naučí, pak možná nebudou potřebovat,” upozorňuje na fakt, že nastupující digitalizace a automatizace ve firmách přinese zároveň i nové pracovní pozice, na které by firmy i stát měly budoucí zaměstnance začít připravovat. Podle ní by se tak děti měly začít učit jinak, především ke spolupráci s ostatními a schopnosti přizpůsobit se.

“Když jsem vybírala zaměstnance, nezajímalo mě jaké školy vystudovali, ale jak sedí do firemní kultury, jak budou schopní pracovat s ostatními a zda mají chuť učit se nové věci,” popisuje Březinová svou zkušenost a dodává, že to tak vnímá i u ostatních headhunterů.

Na to, že mají děti z alternativních škol lepší výsledky, než ty z klasických, upozorňuje i profesor Karel Rýdl z Univerzity Pardubice. Výzkumu takového vzdělávání se věnuje od 90. let. V rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl, že jde jiný přístup učení u dětí z netradičních škol vidět třeba na výsledcích státních maturit.

“Tyto alternativní střední školy, waldorfská lycea, se umístila v absolutní špičce všech gymnázií v republice. Pokud jsou ve státních maturitách otázky tvořivé, nad kterými člověk musí přemýšlet a najít řešení, tak to dětem z alternativních škol jde. Neumějí definice, ale umějí poznatky použít v praxi,” uvedl Rýdl v rozhovoru před dvěma lety.

Nevýhodou těchto škol podle něj je, že nemají dostatečnou podporu ve školském systému a učitelé mají často problém držet se pravidel tohoto typu vzdělávání. Navíc školy potřebují, v případě montessori, koupit i různé pomůcky.

V Česku je kolem 150 školek a základních škol a jedno gymnázium, které vyučují způsobem, jaký popsala italská psycholožka Maria Montessori už na začátku 20. století. Děti se učí ve skupinách rozdělených podle věku, například jsou spolu děti od tří do šesti let nebo od šesti do devíti apod. Ve světě je tento přístup rozšířenější, například v USA je asi 20 tisíc takových škol.

Do alternativního vzdělávání ale patří také waldorfské školy, které se zabývají i rozvojem tvůrčích schopností dětí a vyučují předměty v blocích, jenž mohou trvat i měsíc. Takových škol je v tuzemsku 13 a tři lycea. V Česku fungují ale i další alternativy, například daltonská škola, lesní školy a samozřejmě domácí vzdělávání.

Konference montessori v Praze se účastní téměř dva tisíce lidí, mezi nimi odborníci, psychologové nebo učitelé ze 71 zemí. Koná se jednou za čtyři roky a nyní poprvé v Praze.

Simona Janíková
Přeposlat
Diskuse
reklama

Strany se shodují, že by znovu hlasovaly pro vydání Babiše. Policie však musí nejdřív poslat novou žádost

Výsledek voleb je pro republiku příznivý. Vláda ANO prospěje rozpočtu, tvrdí agentura Moody's

Živě: Babiš dorazil za Zemanem do Lán, piráti zahajují vlastní povolební vyjednávání s ostatními stranami

V kauze Čapí hnízdo obvinila policie 11 lidí. Stíhání Babiše a Faltýnka bude zastaveno poté, co komise vyhlásí výsledky voleb

Výjimku z ETT možná budou mít i prodejci vánočních kaprů. V mrazu by nemusela fungovat, bojí se rybáři

reklama