reklama

Čeští mikrobiologové objevili supersilné antibiotikum. Komplikované spojení látek dosud nikoho nenapadlo

Čtěte více: medicína | antibiotika
  • Na titulní straně prestižního časopisu Chemical Science se objevil výzkum doktora Jiřího Janaty. Žádný jiný český tým podobný úspěch doposud nezaznamenal.
  • Janatovi a jeho kolegům se podařilo přijít s novou látkou nazvanou Celin, která je podle prvotních zkoumání silnější než průmyslově vyráběné antibiotikum linkomycin.
Léky - Ilustrační foto. Léky - Ilustrační foto. Foto: Archiv HN

Velký objev si připsal tým českých vědců kolem doktora mikrobiologie Jiřího Janaty z výzkumného centra Biocev.

Vědcům se podařilo vytvořit nové antibiotikum Celin, které by do budoucna mohlo pomoct pacientům trpícím malárií nebo infekcí způsobenou stafylokokem či streptokokem.

O výzkumu informuje květnové vydání prestižního vědeckého časopisu Chemical Science, a to na titulní straně. To se žádnému českému týmu doposud nepodařilo. 

Samotné vědce překvapil několikanásobně vyšší účinek nových antibiotik v porovnání s průmyslově vyráběným linkomycinem. Novou látku si vědci nechali okamžitě patentovat a zahájili rozsáhlé testování účinků na širší skupině mikroorganismů, včetně těch odolných ke stávajícím antibiotikům.

Janatův tým se pokusil o spojení látek, které nikoho před nimi nenapadlo. "Chemicky je to velmi komplikované a po celá desetiletí chyběly vědcům potřebné znalosti," vysvětluje Jiří Janata.

Podle něj se dá nový objev antibiotik připodobnit k "molekulárnímu legu". "Použili jsme dvě přírodní látky, které jsou známé už od 60. let, a spojili jsme je do hybridní látky, kterou v přírodě doposud neznáme," popsal objev Janata. Jeho kolega z týmu Zdeněk Kameník předpokládá, že taková látka v přírodě jistě existuje, ale nikdo ji zatím neobjevil.  

Vědecký tým teď zkusí naprogramovat mikroby tak, aby tato nová antibiotika přímo sama vyráběla. Plánují zkombinovat geny obou látek do jediného produkčního organismu, což je klíčové pro komerční využití.

Cesta k užívání Celinu jako antibiotika však může trvat ještě řadu let. "Délka procesu od základního výzkumu k použitelnému léčivu je 20 až 30 let. S naším objevem jsme přibližně v polovině této cesty," vysvětluje Jiří Janata.

Nová antibiotika kvůli nákladnému výzkumu už desítky let nevznikají. Naposledy na to v únoru ve své zprávě upozornila Světová zdravotnická organizace (WHO). "Rezistence vůči antibiotikům roste a my rychle vyčerpáváme naše léčebné možnosti. Pokud bychom to nechali jen na trhu, nová antibiotika, která nejnaléhavěji potřebujeme, nebudou včas vyvinuta," varovala Marie-Paule Kienyová z WHO.

Michal Polák
Přeposlat
Diskuse
reklama

Ochranu osobních údajů musí nově zajistit i firmy se sídlem mimo EU. Žalob za zneužití dat bude přibývat, shodují se odborníci

V prezidentské volbě se střetnou i různé zájmy z byznysu. V kampani nechybějí velká jména, nejvíce jich přitáhl Drahoš

Díky CIA byl zmařen atentát na katedrálu v Petrohradu. Putin následně poděkoval Trumpovi za pomoc

Jistě, pane premiére: Měli jsme stisknout "jaderný knoflík" a EET úplně zrušit, říká pět soudců Ústavního soudu

KSČM se nehodlá vzdát nominace předlistopadového policisty Ondráčka do čela komise pro kontrolu GIBS

reklama