reklama

Zemanova kandidátka Procházková v radě ÚSTR nebude. Neprošla Senátem

  • Spisovatelku Lenku Procházkovou předložil prezident jako kandidátku do rady Ústavu pro studium totalitních režimů.
  • Senát ji ani ve druhém kole nezvolil. Dostala jen deset hlasů ze 45.
  • Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček považuje rozhodnutí za smutné.
Spisovatelka Lenka Procházková. Spisovatelka Lenka Procházková. Foto: DVTV

Spisovatelka Lenka Procházková se členkou rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nestala.

Senát ji nezvolil ani ve druhém kole tajné volby, oznámil ve čtvrtek předseda senátní volební komise Luděk Jeništa (za STAN).

Prezident Miloš Zeman tak bude muset předložit horní komoře jiného kandidáta. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček označil rozhodnutí Senátu za smutné.

Procházková dostala ve středečním prvním kole tajné volby pouze 15 senátorských hlasů ze 62 odevzdaných, ve druhém kole jen deset ze 45.

"Paní Lenka Procházková je signatářkou Charty 77. Byla odvážná v době, kdy odvaha nebyla levná. Je smutné, že přes tento fakt byla neodvážnými senátory vyhodnocena jako ideologicky nevyhovující," napsal Ovčáček.

Nominaci Procházkové provázela kritika jejích současných postojů, mimo jiné od pracovníků ÚSTR. Poukazovali na to, že spisovatelka s hodnocením minulosti nakládá ideologicky a používá propagandistický a demagogický styl.

Zeman navrhoval Procházkovou jako nástupkyni zesnulé Naděždy Kavalírové, která byla dlouholetou předsedkyní Konfederace politických vězňů.

Odboráři ÚSTR v otevřeném dopise poukázali na vystoupení Procházkové, při kterých třeba pálila symboly NATO, vyzývala Česko, aby se stalo pátou kolonou v Evropské unii, nebo katolickou církev označovala v souvislosti s majetkovým vyrovnáním za národního nepřítele.

Invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 pak hodnotila jako zradu západních politiků, kteří změny v Československu obětovali pro udržení mocenského rozdělení světa.

Samotná Procházková výtky vůči své osobě odmítla. Senátorům před volbou řekla, že by se jako členka rady chtěla věnovat publikační činnosti ústavu a reformnímu období v roce 1968, které ukončil vpád vojsk Varšavské smlouvy. Chtěla se věnovat i vlivu médií na likvidaci demokratických režimů nebo období druhé republiky mezi okleštěním Československa mnichovskou dohodou a vyhlášením protektorátu.

ČTK, jur
Přeposlat
Diskuse
reklama
comments powered by Disqus

V Česku probíhá výprodej obchodních domů. Jen za poslední týden změnila vlastníka tři centra

Vinou Googlu jsem bez práce. Vymažte lživou informaci, že jsem dlužník, žádá bývalý bankéř a chce milionové odškodné

Otázky a odpovědi: Ekonomika ohromila silným růstem, Česko patří k premiantům celé EU

Libra stojí po brexitu méně než třicet korun. Přišel čas vyrazit do Británie na dovolenou nebo jazykový pobyt

Praha bude koordinovat projekty z jednoho místa. Inspirovala se v zahraničí, ušetří to prý miliardy

reklama