reklama

Zemanova kandidátka Procházková v radě ÚSTR nebude. Neprošla Senátem

  • Spisovatelku Lenku Procházkovou předložil prezident jako kandidátku do rady Ústavu pro studium totalitních režimů.
  • Senát ji ani ve druhém kole nezvolil. Dostala jen deset hlasů ze 45.
  • Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček považuje rozhodnutí za smutné.
Spisovatelka Lenka Procházková. Spisovatelka Lenka Procházková. Foto: DVTV

Spisovatelka Lenka Procházková se členkou rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nestala.

Senát ji nezvolil ani ve druhém kole tajné volby, oznámil ve čtvrtek předseda senátní volební komise Luděk Jeništa (za STAN).

Prezident Miloš Zeman tak bude muset předložit horní komoře jiného kandidáta. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček označil rozhodnutí Senátu za smutné.

Procházková dostala ve středečním prvním kole tajné volby pouze 15 senátorských hlasů ze 62 odevzdaných, ve druhém kole jen deset ze 45.

"Paní Lenka Procházková je signatářkou Charty 77. Byla odvážná v době, kdy odvaha nebyla levná. Je smutné, že přes tento fakt byla neodvážnými senátory vyhodnocena jako ideologicky nevyhovující," napsal Ovčáček.

Nominaci Procházkové provázela kritika jejích současných postojů, mimo jiné od pracovníků ÚSTR. Poukazovali na to, že spisovatelka s hodnocením minulosti nakládá ideologicky a používá propagandistický a demagogický styl.

Zeman navrhoval Procházkovou jako nástupkyni zesnulé Naděždy Kavalírové, která byla dlouholetou předsedkyní Konfederace politických vězňů.

Odboráři ÚSTR v otevřeném dopise poukázali na vystoupení Procházkové, při kterých třeba pálila symboly NATO, vyzývala Česko, aby se stalo pátou kolonou v Evropské unii, nebo katolickou církev označovala v souvislosti s majetkovým vyrovnáním za národního nepřítele.

Invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 pak hodnotila jako zradu západních politiků, kteří změny v Československu obětovali pro udržení mocenského rozdělení světa.

Samotná Procházková výtky vůči své osobě odmítla. Senátorům před volbou řekla, že by se jako členka rady chtěla věnovat publikační činnosti ústavu a reformnímu období v roce 1968, které ukončil vpád vojsk Varšavské smlouvy. Chtěla se věnovat i vlivu médií na likvidaci demokratických režimů nebo období druhé republiky mezi okleštěním Československa mnichovskou dohodou a vyhlášením protektorátu.

ČTK, jur
Přeposlat
Diskuse
reklama

Cetelem se změnil na internetovou banku Hello bank, účet lze založit on-line. Zkušenosti z Česka chce využít při další expanzi

Telička chce ovlivnit volbu prezidenta, půjde proti Zemanovi. Škodí naší společnosti a mává s naší zemí směrem na východ, říká

Špatná zpráva pro české výrobce. Prodeje aut klesají, dolů jde britský a nově i německý trh

Ve volbách jde o to, jestli Čechům zůstane svoboda, říká šéf TOP 09 Kalousek. S kým by šel do koalice proti Babišovi? Odpovídal on-line čtenářům

Volební deník Petra Honzejka, díl 16.: Zaorálek demonstruje sám proti sobě, lidovci loví voliče v lednici, Babiš blábolí. Kampaň zešílela

reklama