reklama

Zemanova favoritka do rady ÚSTR v Senátu narazila. Spisovatelce Procházkové dalo hlas jen 15 senátorů

Čtěte více: ÚSTR | Senát | Zeman Miloš | prezident
  • Kandidátka do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Lenka Procházková zřejmě nezíská potřebnou podporu Senátu.
  • Spisovatelku do rady navrhl prezident Miloš Zeman, její nominace vzbudila nevoli pracovníků ústavu.
  • Procházková má ještě teoretickou šanci ve druhém kole volby.
Spisovatelka Lenka Procházková. Spisovatelka Lenka Procházková. Foto: DVTV

Senát nejspíš nezvolí spisovatelku Lenku Procházkovou do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). V prvním kole tajné volby ve středu kandidátka prezidenta Miloše Zemana získala jen 15 senátorských hlasů ze 62 odevzdaných. Teoretickou šanci bude mít ještě ve druhém volebním kole. Nominaci někdejší signatářky Charty 77 Procházkové provázela kritika jejích současných postojů od pracovníků ústavu. Ze senátorů ji nikdo veřejně nekomentoval.

Zeman navrhl Procházkovou jako nástupkyni zesnulé Naděždy Kavalírové, která byla dlouholetou předsedkyní Konfederace politických vězňů. Odboráři z ústavu ale poukazovali na to, že spisovatelka s hodnocením minulosti nakládá ideologicky a používá propagandistický a demagogický styl. Ředitel legislativního odboru prezidentské kanceláře Václav Pelikán naopak požádal senátory, aby se "neutápěli v detailech a mediálních zkresleních".

Odboráři v otevřeném dopise poukázali na vystoupení Procházkové, při kterých třeba pálila symboly NATO, vyzývala Česko, aby se stalo pátou kolonou v Evropské unii, nebo katolickou církev označovala v souvislosti s majetkovým vyrovnáním za národního nepřítele. Invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 pak hodnotila jako zradu západních politiků, kteří změny v Československu obětovali pro udržení mocenského rozdělení světa.

Samotná Procházková výtky vůči své osobě odmítla. Senátorům řekla, že by se jako členka rady chtěla věnovat publikační činnosti ústavu a reformnímu období v roce 1968, které ukončil vpád vojsk Varšavské smlouvy. "Každý národ musí znát milníky, pražské jaro k nim patří. Étos pražského jara neskončil podpisem moskevských protokolů. Nevztahoval se jen na reformní komunisty, byla to univerzální hodnota," uvedla mimo jiné.

Procházková také řekla, že by se chtěla věnovat i vlivu médií na likvidaci demokratických režimů nebo období druhé republiky mezi okleštěním Československa mnichovskou dohodou a vyhlášením protektorátu.

 

 

ČTK
Přeposlat
Diskuse
reklama

Téma lithium otevřela dezinformační média, na sociálních sítích s ním bodovali Babiš a Okamura. Po volbách utichlo

Díky chybě v programu by mobily mohly mít dvojnásobně delší výdrž baterie než nyní, tvrdí student z Brna. Vyhrál soutěž IT diplomek

Jízda bitcoinu má znaky bubliny. Investoři mu ale věří a cenu žene vzhůru i přebytek hotovosti, který nemají kam umístit

Rozpad Československa byl nevyhnutelný, mezi Čechy a Slováky bylo napětí, shodli se Klaus a Mečiar. Teď se máme radši než dřív, tvrdí

Unikátní volební model Univerzity Karlovy: Prezidentskou volbu vyhraje na 90 procent Zeman, nebo Drahoš

reklama